Hudební fórum

Zdravím!!

Už to bude asi jeden rok, co mě poprvé napadlo se začít učit na elektrickou kytaru. Tehdy mě inspiroval Brian May a jak čas letěl, začala jsem se více a více zaposlouchávat do toho nádherného zvuku kytary a samozřejmě mě poté inspirovali i další úžasní kytaristi jako např. Randy Rhoads, Tom Keifer, Ace Frehley.....

Posledních 5 měsíců na to nemůžu přestat myslet, strašně moc chci začít a zkusit to, ale mám z toho fakt neuvěřitelný strach. Jedním z důvodů jsou moji rodiče (je mi 15), protože kdysi dávno se o to pokoušel i můj táta a nevyšlo mu to. Od té doby ho ten hudební svět celkově přešel a mamka mě moc nepodporuje. Já sama bych s tím asi nic dokázat neudělala, protože na to nemám dostatek peněz... Bojím se jim to sdělit a akorát všechno oddaluji do nekonečna. Taktéž mám strach z celého procesu hraní.. Co když to proste nepůjde? Co když se budu snažit ze sebe dát to nejlepší a stejně to nevyjde?? Rodiče se mi vysmějí do obličeje a už mi nikdy nic nedovolí a budou mi to vyčítat. Už jsem si dokonce všechno našla.. Kytaru, kombo, popruh, kabel, trsátka, obal na bezpečný přenos, stojánek, knížku s akordy a začátky hraní na kytaru, atd.... Dokonce jsem si našla i učitele, ke kterému bych mohla dojíždět. Všechno mám kompletně připravené a vymyšlené do detailu, ale strach z reakce rodičů mě prostě nepustí dál..

Dokáže mi tu někdo prosím pomoci??
Děkuji moc za každou odpověď se snahou o pomoc..

Mi to připadá, že kytara je tu jen zástupný problém. Holka, je ti patnáct, brána dospělosti se otvírá, vem příležitost za pačesy a nehleď na to, co by kdyby. Život tě jinak semele. A proč se bát toho, co ti na to řeknou rodiče, když ti to nepůjde? Tak prostě zabereš a budeš se víc snažit, abys jim vytřela zrak. Přeji mnoho úspěchů.

Souhlasim. Bat se reakce rodicu? S tak uslechtilym zajmem, jako je hudba? Fakt.je s rodici vsechno v poradku?
Toho "nepujde" se neboj. Je tam.jen jediny parametr: jak moc chces. Pak re to i bavi a jednak je ti jedno, kdyz se neco nedari jak bys chtela a jednak se tesis na kazdou chvilku s kytarou a davas tomu hromadu casu.
Mimochodem, jakou kutaru jsi tedy vybrala a jaky ti bysel celkovy rozpocet?

15 let? Tak to je pohoda. A na střední školu jdeš nebo se bojíš, že si špatně vybereš a rodiče se ti vysmějou do obličeje, tak jak to přece každý správný rodič dělá?

To vypadá, že spolku doma moc nekomunikujete. Je to tvoje rozhodnutí, najdi si brigádu a za vydělaný peníze si kup kytaru, najmi si učitele a těš se z nového koníčku. NEPOTŘEBUJEŠ souhlas rodičů k hraní na kytaru přece . Prostě jim to oznam.

Je-li dominantní emocí při začínání s rock´n´rollem strach z rodičů, pak bych se raději věnoval filatelii !! Promiň, musím končit, matka vešla do pracovny a nerad bych, aby mi tohle četla přes rameno.

Jojo, bejt vtipnej pro ostatni je dulezitejsi, nez pomoct tazatelce. Blbe je, kdyz se ani to moc nepovede..

Když si koupíš kytaru a kombo na bazaru a nedej bože ti to fakt tolik nešlo/nebavilo, tak ji můžeš bez finanční ztráty zase prodat. Jinak se taky přikláním k názoru, že bych se spíš doma objevil s kytarou a rodičů se předem moc neptal, spíš jim to oznámil.

himself : Při nedělním poledni souhlasím s kritikou. Tak to zkusím jinak.
Já bych se v 15 taky ostýchal. Je to prostě psychologie a pokud ti na něčem opravdu záleží, musíš si to prosadit. V tom zas navazuji na své předchozí - úkolem r´n´r´je zdecimovat generaci rodičů ! Kdo tohle nechápe, ať se do něj nepouští ! Nadsázka, ale jen mírná.
A strach, že to nevyjde? Kdo kdy když s něčím začínal věděl, že to vyjde? Je ti 15 - ideální věk, ale už máš nejvyšší čas, neváhej. Co je horší? Překonat dnes strach a nejistotu, jít si za svým, skousnout pár kopanců nebo si za 4-5 let říkat, že jsi promarnila šanci, nejlepší roky a už to nedoženeš? Odvahu, odvahu. Drzé čelo lepší než poplužní dvůr. Jak čtu, máš poměrně jasno co chceš. Finančně to už dnes není žádná vražda, začátečnické sety stojí pakatel. A když to opravdu nevyjde? Prodáš dál nebo pověsíš na zeď pro parádu.
Osobně nejsem zastáncem toho přímého skoku do el. kytary. Mám raději chronologii - nejdřív španěla, rok, dva, pak sólice. Ale nenutím.
P.S.: Rodiče se dají i obejít. Co třeba vyměnit kytaru za něco co už nepotřebuješ? Laptop ...

No prosim, beze zbytku souhlas.

Máš email, kterej je soukromej a v podstatě je závěr ten, že jdi do toho. Hned!!

Já jsem začínal na španělku od strýce a otec i macecha se mě také smáli do obličeje. Jednou mně praskla struna a to se mně smáli do obličeje tak, až měli obličej u mého obličeje. Byla to struna G, nemohl jsem hrát, pouze vybrnkávat na zbývající struny. Novou strunu mně macecha nechtěla koupit a měla velkou radost. Strach a stres jsem musel řešit. Marihuána nebyla ještě dostupná, sehnal jsem si Algenu a Meprobamat. Na kytaru jsem hrál ze strachu jenom když nebyli doma, co kdyby mně praskla další struna a rodiče by mohli zjistit, že mně hraní stále nejde.
Otec jednou přišel neočekávaně domů. Když uviděl, že tajně hraju a nelepším se, nasadil mně za trest na hlavu igelitový pytel a dostal jsem 2 hodiny bk (bez kyslíku). Ještě i dnes se při pohledu na kytaru začnu dusit. Učitelka na kytaru kterou jsem si našel, mě pohlavně zneužila. Moje začátky hraní byly těžké, internet nebyl a král bramborových lidí mně nepomohl, nemohl jsem sehnat létající koberec.

cide, děkuji ti za ranní osvěžení. bez ironie!
Tak himselfe, co ty na to?

No něco jsem chtěl psát... prostě mi to nepřijde dobrý. Holce je 15, komunikace v rodině asi nic moc. Aby si z těch vašich keců nešla lehnout s kámoškou na koleje :/

Musím souhlasit, je to místy i vtipné, ale empatie že by se za nehet vešlo..

Vodza: Dneska je vše velice levné. Kytara která je hratelná a hezká se dá pořídit za pár šupů a doprovodné vybavení rovněž. Sakumprdum je možno se vybavit za tři a pů tisíce (a to vyjímám lidl nebo tesco)- a je to určitě lepší než nehrát... A to už jsou prachy které se dají ušetřit snad i téměř bez přijmu. A hrát si můžeš v klidu do sluchátek a rodiče tím nemusíš vůbec provokovat. Jestli máš počítač, dá se na produkci zvuku využít počítač, jestli mobil mladší 5 let lze využít ten.

Celé mi to přijde jako trolling. Sloh tazatele neodpovídá patnáctce a ty mezery před interpunkcí a zdvojené vykřičníky a tečky odpovídají spíš generaci dnešních padesátníků, kteří se nikdy nenaučili psát na PC "normálně". I ten výběr kytarových bohů je na patnáctku opravdu velmi uvěřitelný.

qwer píše: 31.08.2020 8:55 Celé mi to přijde jako trolling.

Od počátku mám podobný názor.
Hendreku, zvaž uzamčení. Zde je Hudební fórum a ne Psychologická poradna pro sociální případy a nezletilé dívky

qwer píše: 31.08.2020 8:55 ... ty mezery před interpunkcí a zdvojené vykřičníky a tečky odpovídají spíš generaci dnešních padesátníků, kteří se nikdy nenaučili psát na PC "normálně".

Teda díky, qwere, za zhodnocení "schopností" mojí generace.
Jinak souhlas. Že by patnácka znala Kiss, je dost těžko uvěřitelné, natož, že by znala borce, který u nich hrál na kytaru v osmdesátých letech.

Je třeba občas hodit štiku do rybníka, aby nezahníval, ale souhlas, psychologická poradna tu není.

Jester píše: 31.08.2020 9:40 Teda díky, qwere, za zhodnocení "schopností" mojí generace.

Tak ten sloh jsem rozhodně nebral jako negativum - takhle dnešní puboši psát neumí, teda až na pár výjimek poskládaných z gympláckých intelektuálů.

Zajímavé je, že tam teď už žádné mezery před interpunkcí nevidím, takže se mi buď ráno nějak pomíchaly hemisféry nebo došlo k chybě v Matrixu. Moje teorie o bavícím se padesátníkovi tak má nepěknou trhlinu