Hudební fórum

-

Z principu by použitelný byl. Ale toto je jednoduchý filtr, který pak při mixu již obvykle nestačí a je třeba pracovat s EQ.

Na netu se povaluje hromada tzv. "tabulek frekvencí" (například ZDE), z toho se dá aspoň zhruba vycházet a vždy pak už upravit dle konkrétního nástroje a potřeb.

P.

Takovej plugin bych nepoužíval. Lepší je naučit se pracovat s křivkama. V Reaperu určitě něco takovýho je.
Jinak se můžeš naučit 100 pouček, ale pokud to nebudeš slyšet, je to k ničemu. Bohužel.
Podle mě namíchat kytaru není těžký, pokud je dobrej základní zvuk. Větší alchymie je basa - málokdo má dobrej poslech, aby si mohl troufnout nějaký ekvalizace ve spodních pásmech. V amatérských podmínkách je to spíš odhad pomocí sluchátek a hlavně pak kontrola na jiným poslechu. Aspoň tak to dělám já.

Jo - jako křivky samozřejmě pomůžou v orientaci, ale jak správně píšeš - ucho je ucho (takže z tohohle titulu není křivka až tak potřeba).

P.

jj, když už ekvalizer, tak nějakej, kde udělám všechno na jednom místě: ořez i nějaké to zvýraznění pásem. Je nesmysl mít za sebou zařazeno víc ekvalizerů a v každým dělat něco.

V Reaperu je v zakladu ReaEQ, naprosto dostacujici na vetsinu veci.

-

k tem orezum a frekvencim - hodne zalezi na tom jak clovek ladi a jaka je sestava kapely, ale ja se obecne odspoda u kytar ridim frekvenci nejhlubsi struny krat 2(tzn ve standardu kolem 160hz), basu na hovado rezu tesne pod frekvenci nejhlubsiho tonu (ve standardu cca 40hz) - u basy se ale v posledni dobe casto setkavam s tim ze nekdo reze o neco vys (60-80), aby mel kopak fakt hodne prostoru; zvrchu basu nerezu vubec, protoze mam rad kdyz hodne kresli a krupe, kytary klidne kolem 8-10k, pokud se teda bavime o zkreslenych, ve velkym mixu s cinelama a se vsim dalsim bordelem to nepoznas

-

U kytary bych spodní ořez dělal někdy mezi 100-150 Hz jako základ. Záleží ale na sklonu křivky. Basu já třeba odspodu pomocí low-cut neřežu.

U té basy mám taky dilema, docela by mě zajímalo co nejvíc názorů odsuď. Čet jsem klasickýho studiáka, že pod 60 Hz všechno řezat, je to jen mohutná ale neslyšitelná, neužitečná frekvence, která překáží v nahrávce. Na druhou stranu - čtu taky často, co píše vasekh. Dnešní přehrávače mají slušný rozsah i dolů, není důvod se těch frekvencí zbavovat..., ale opravdu nemám jasno, proto dotaz.

Nástroje by se neměly maskovat, frekvenčně překrývat. Zrovna ten kopák vs. basové frekvence basy je dobrý příklad. Docílí se tak mnohem čitelnějšího mixu.

Našel jsem to:
http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-ser ... eden~2007/
Těch 60 Hz jsem nadsadil, Vlachý píše 32 Hz.
S tím maskováním to je známá věc, musí se to hlídat. Spíš mě šlo, jak a zda dělat ten low pass.
Používáte frekvenční analyzéry? V minulosti jsem to zkoušel a samozřejmě porovnával s nějakou profi referencí. Veselé bylo, že moje křivka většinou odpovídala referenci, přestože zvuk se subjektivně lišil.

Problém je, že tyhle frekvence nejsme schopni bez adekvátního vybavení pravdivě slyšet.
Další věc je, že "řezat na 60 Hz" neznamená, že 60 Hz hraje na 100 % a 59 Hz na 0 %. Z nějakýho důvodu (který jsem zatím nepochopil) ta křivka má mít nějakou strmost a čím je ta strmost větší, dochází tam k nějakým problémům. Možná někdo tu teorii zná, já ne.
Každopádně to nejdůležitější podle mě je volba baskytary, snímače a preampu. Pokud to hraje, tak se s tím nemusí skoro nic dělat a pokud to nehraje, tak je to jen trápení. U basy platí podobně jako u kytary, že zvuk má být míň basovej, než jak by si ho člověk nastavoval na zkušebně.

Jesus: tak tady to mas v priloze, s ukazkou toho jak to pak zni i s bicima a tak.
vetsinou uz to ani moc "neposloucham" - ty spodky delam uz od oka vzdycky podle toho jak je naladena nejnizsi struna na base/kytare, pripadne jaky nejnizsi dulezity ton se tam ozve, tak tam to riznu
je tam jeste mix kde jsem jen povypinal ekvalizery, rozdil myslim poznat je

https://mega.nz/file/YsxzDIZB#mjSEjxUI3 ... CJGWOCJ0kI - tady jednotlivy stems (bez ekvalizeru a mixu)

ad torst - no, jak mluvi o rozdilu DI a reproboxu - velka cast 8x10 lednicek ma uvedenou nejnizsi frekvenci kolem 40-50hz, a metalisti do nich klidne rvou petistrunky kde spodni Hcko je nekde kolem 30hz..
ad vasekh - ohledne te strmosti - tam to je neco s fazema tusim, kazdopadne ja si toho nikdy nevsiml, mozna to pro-q resi za me

Jsou to strmosti filtru, technický aspekt. Teorie bude plný internet obvyklá strmost je třeba 12 nebo 24 dB/oktávu, digitalni3filtry umí samozřejmě lepší. Teoreticky - opet - čím větší strmost, tím větší nárůst u zlomové frekvence. Prostě každé + je vykoupené nějakým -, které se sice dá nějak řešit, ale jde pak o případné dopady na signál (proto prostě EQ nebo jednoduché filtry hrají různě, ale to všichni znáte).

P.

torst píše: 1.11.2020 13:31 Používáte frekvenční analyzéry? V minulosti jsem to zkoušel a samozřejmě porovnával s nějakou profi referencí. Veselé bylo, že moje křivka většinou odpovídala referenci, přestože zvuk se subjektivně lišil.

Otázka je, či pri mixingu alebo porovnávaní s referenciami, ako uvádzaš ty. Ja používam SIR audio Spectrum Analyzer free verziu, kde môžeš naložiť iba dve audio stopy, ale na spodky stačí - väčšinou je to práve kick a bass, ktoré pomocou tohto vyvažujem, ale neberiem tie krivky príliš striktne. Pri porovnávaní mastru s referenciami je ti komplet krivka k ničomu, je nezmysel porovnávať dve skladby cez nejaký analyzér, ale gitarovú hudbu nemixujem a už vôbec nemastrujem, tam sa zrejme ľahko dá nájsť nejaká veľmi podobná referencia, u elektroniky sa mi to neosvedčilo a väčšinou sa spolieham na uši. Na vycibrený sluch rokmi počúvania všetkého možného na relatívne dobrom vybavení (zvukovka, sluchy, monitory) ti podľa mňa žiadny analyzér netreba, iba sa zbytočne zneistíš a máš tendenciu prestať učiť sluch pragmatizmu

Pro mě na masteru je to k ničemu, ale je dobrý si někdy prohlídnout jednotlivý stopy - je tam pěkně vidět, co se tam děje a kde má smysl laborovat s EQ.

-

To půjde