Hudební fórum

Ahoj
Možná divné téma, ale zajímal by mě váš názor:
Kamarád stolař - hudebník přemýšlí nad výrobou a následně prodejem bicí souprav (celomasivních)...
Myslíte, že by se postupem času chytil?
Je dneska poptávka po bicích...?
Diky

V bicích se vůbec nevyznám a rozhodně nechci odrazovat od bohulibé činnosti, ale vzhledem k záplavě všeho možného čínského bych se obával nějaké rozumné ziskovosti.
Sám řadu věcí dokážu, ale výhodou bývá spíše radost z činnosti a to, že je daná věc (zpravidla nábytek) na míru. Ne to, že bych ušetřil (=vydělal).

V případě výrobců kytar se nedá konkurovat cenou, musíš být něčím výrazný (design / kvalita / mojo), abys prodal. Kytaristi jsou celkem posedlí laděním gearu a zjišťováním v jakém lese dřevo rostlo, bubenící méně. Navíc kytaristů je násobně více než bubeníků a tím je kytarový trh násobně větší než bubenický. Chytit se jako výrobce kytar je náročné. Chytit se jako výrobce bicích bude násobně náročnější.
Ale třeba se pletu a bubenický trh není nasycený alternativama jako kytarový

Trošku přeženu, ale budoucnost bicích bude možná vypadat takhle:

Jelikož su taky stolař a také, tak trošku, muzikant, trošku do mlýna ...... Nějaké bicí jsme s kamarádem kdysi vyrobili (myšleno korpusy), dále se lze trošku rozkoukat ..... a zjistíš zhruba následující: na zvuku bicích se korpus podepisuje dosti výrazně, je zde tedy poměrně velký prostor pro hraní si s konstrukcí a materiálem. To je pro řemeslníka doslova ráj. Ale také se chceš uživit. A na tom shoříš.
Udělat levné hratelné bicí - na to rovnou zapomeň. Vyrábějí se dávno jinde a i s 300% obchodní přirážkou jsou levnější než cokoliv, co ty splácáš. Mimoto by ses udřel, produkovat kvanta za málo. Jen bys točil matroš. A neprodal bys to. Prodat levnou věc je velmi, velmi, drahé, myšleno nákladově. Proto tam jsou takové marže, v celém distribučním řetězci. A vyrábět suprové, kvalitní, drahé, bicí - kolik souprav vyrobíš za měsíc, kolik bude zisk po odečtení ceny hardware, který koupíš (a budeš muset dát ten nejlepší), kolik budeš mít zákazníků, kde je vezmeš, jak pronikneš mezi lidi, kteří zaplatí od stovky výš? Mimoto, cena a kvalita dřeva je na celkové ceně bicí soupravy marginální záležitostí. Vše ostatní budeš muset nakoupit. Kde je prostor pro tebe, pro tvou práci, pro zisk? Můj odhad je, že byste ve dvou lidech museli prodat čtyři soupravy po sto tisících měsíčně, abyste vůbec měli na chleba. Vyrobíte to, to je suché z nosa, ale prodáte je?

Je otázka jaké procento bicí soupravy bude umět vyrobit a co se musí naopak nakoupit. Možná už v tuhle chvíli to nebude dávat smysl.

Jasně, vše pravda.
Nedávno jsme skusili sestavit pokusnou bicí soupravu: vyrobili jsme korpusy, mušle a obruče, takže myslím, že +- vše by nějak šlo vyrobit:-)
Spíš by to bylo hodně horší s merchem, reklamou,...kdo by kupoval. Bo snažit se nějak prosadit, nebo vůbec dostat mezi některé dnešní značky...noo otázka..:-/

Myslím, že nikdo, kdo dneska vyrábí nástroje, nezačal tak že ho to jeden den napadlo a druhý den se tím živil. Nejdřív to děláš zdarma při práci. Prodáváš kamarádům za cenu materiálu, pak kamarádům kamarádů se směšným ziskem a pak možná ... ? (tě to přestane bavit )
Určitě bych nikoho neodrazoval. Ale to, že jste vyrobili pokusnou bicí soupravu, ještě nemusí nic znamenat. Dejte ji kamarádům bubeníkům na testování. První pokus nebývá žádné terno.
Pokud si za tím prvním pokusem stojíte, zajděte do nejbližších hudebnin a zkuste se domluvit, že na pultu bude ležet Váš leták.

Když už bych se té myšlenky nechtěl vzdát, tak bych se možná pokusil zaměřit jen na výrobu virblů. Tam se dá dost experimentovat s materiály, HW, konstrukcí, třeba se podaří vyrobit něco exkluzivního. Přidaná hodnota by tam taky mohla být relativně velká, protože špičkové bubínky se prodávají za desetitisíce. Virbl je ostatně z celé soupravy to, co je nejvíc slyšet a nejvíc zaujme, když dobře (nebo naopak špatně) zní.
Pak se někde seznámit, skamarádit, společně opít s nějakým dobrým a hlavně známým bubeníkem, přemluvit ho, aby se stal firemním hráčem, nebo aspoň reklamní tváří...

Jestli jste dali dohromady nějakou pokusnou soupravu, hoď nám sem fotky, hned bude trochu jasnější, nakolik je reálné to prodávat:-)

Samozřejmě to vzhledově není žádná sláva(nejlevnější spreje, pokusné mušle a vše...), ale to se určitě dá pořešit trochu popremyšlením....snad
U této soupravy jsem zjistil, že samotná stavba není nemožná a že to jde i doma:-D
Noooo

Pokud dobře vidím, tak to máte slepené z masivních latěk podobně jako se dělá spárovka nebo sudy na víno. Mám za to, že se bicí vyrábějí spíše jako překližka.
https://www.moderndrummer.com/2015/02/n ... um-shells/

Vyrábět z masivních latěk asi není problém.
https://www.casopismuzikus.cz/clanky/ha ... raje-drevo
https://www.hallvad.cz/index.php

Těch možností , jak je vyrobit je dost(sud, překližka , ohýbání masivu,...), Ale když přemýšlím....zvuk dle mě nemá moc rád lepidlo(po zvukové stránce). No a toho je v překližce docela dost..

Za mne - lepidlo není takový problém. Mám doma kytaru ze spárovky, jejíž segmenty měří 10 mm, je tam tedy lepidla mrtě. A hraje perfektně (i když jinak, než ty jiné). A v překližce zas tolik lepidla není. Bál bych se spíš mála lepidla. Překližka bývá doslova "dutá". Nemá lepidlo všude.

Je to možné, každopádně bicí se dá vyrobit/vyrábějí se stylem sudů...

Jaklu píše: 20.03.2022 12:11 Je to možné, každopádně bicí se dá vyrobit/vyrábějí se stylem sudů...

Co to znamená? Dřevěné sudy, narozdíl od bicích, přece mají "soudkovitý" tvar, což je pro jejich konstrukci naprosto zásadní. Jinak by nešly utahovat obruče a sud by se rozpadl.

Dřevěné latě nařezané pod přesným úhlem, aby součet všech byl 360° no a následné slepení.
Jop:-D

Rikejme tomu tedy mnohouhelnikovy hranol

Jde o příklad užití matematické indukce. Obecně jde o konstrukci mnohostěnu, v ideálním případě kruhu, případně, chcete-li, mezikruží, metodou matematického "přílepku". Co se stane, když máme n segmentů a zvětšíme jejich počet o jeden? Jde o analogii dění v přírodě. Mnozí znají ze základní školy prvoky. Zvídavá duše se právem zeptá, co se stane .... že? Konstruujme si tedy pomyslné druhoky, ba, přímo, požadujme je. A odtud není daleko k třeťokům, čtvrťokům, obecně k mnohoťokům. Matematickou symbolikou jsme dospěli k x-ťokům, chcete-li, n-ťokům. Touto cestou pravděpodobně zopakujeme Leibnitzovy a Newtonovy myšlenkové pokusy z druhé poloviny sedmnáctého století a dotkneme se základů infinitezimálního počtu, který jest jistě přínosem pro tak sofistikovaný výtvor jako jest škopek s blánou. Mnohoťokoví šílenci, kteří se vlastně od původního hranolu dostali v limitním případě opět k válci, resp. k meziválečnímu útvaru (jak příhodný název, v dnešní době), se, v nestřežené chvilce, v případě nepozornosti ve svinování, dopracují k záhadnému útvaru, jenž sluje škopek jen s jedním povrchem a jednou blánou, přestože má vnitřek i vnějšek a je zcela uzavřen. Model byl již nazván a patentován jako Möbdrum.