Hudební fórum

Ahoj,

nějakej pátek už drtim struny a řekl jsem si, že se trochu ponořim do teorie - takže nebudu jen ukládat riffy do svalový paměti a zjistim trochu co je za tim. Jedu si stupnice, stavba akordů, učim se číst z not, pomalu si začínám myslet, že rozumim tomu, jak to celý funguje a pak si začnu brnkat něco, co hraju už léta - Lying from you od LP. A najednou si uvědomim, že tam hraju na úvodu powerchordy, který jsou vyskládaný vedle sebe jak na popravišti. V C# drop je tam hraju od prázdnýho po třetí pražec a podle toho, co jsem si naštudoval, se vám to v žádný stupnici nemůže vedle sebe takhle poskládat. Ani 4 tóny vyskládaný vedle sebe se vám přece do žádný stupnice nevlezou. Takže moje praxe je úplně v rozporu s dosvadní teorií, kterou jsem byl schopnej pojmout a říkám si, jestli neni lepší se na to vybodnout a radši dál jen hrát a nerozumět vlastně proč

Pro pokročilý budu asi za úplnýho troubu, ale mohl by mi prosím někdo vysvětlit, co mi uniká?

Díky moc a ať to hraje

Díky pavliimu za edit sprostých slovíček, holt mluvim, jak mi ústa (prsty) narostla Příště si dám pozor

v pohodě.

P.

Nehodlam se poustet do jadra pudla, jen bych byl urcite pro pokracovani ve studiu. A vem to i za me

Ok, jdu vytrvat Jako mě to hrozně baví, ten pocit, když jsem třeba z not zahrál první vybrnkávání je k nezaplacení. Ale pak ti nějaká blbina rozhodí vše, co sis myslel že víš a máš teda pocit, že nevíš nic

Nechápu problém, to je prostě kytarovej riff. Jinak zpěv je vzorově v dis moll a to je to důležitý.

A kytarový riffy nepodléhají stupnicím, intervalům atd? Jako vím, že se využívají disharmonie, ale tohle mi zrovna disharmonický nepříjde. Já nerozporuju to, že je to riff a dobrej riff, jen se to snažim pochopit i z tý teoretický stránky.

Ten riff se asi vymyká teoriím o běžných stupnicích. První komentář na YouTube to hezky vystihuje: "That intro is brutal". Toho právě docílili tím "nestupnicovitým" postupem. Proto zní tak zajímavě a zvláštně, ale zároveň bys ho asi nevydržel dlouho poslouchat, pokud máš trochu normální hudební vkus
Ten riff dokáže dát jasnou informaci o tom, že dis je ten základní tón, od kterýho se bude skladba dál odrážet. To je důležitý a tím se to pěkně pojí s tím zbytkem, kterej už je normální tvrdej popík.
Já si z toho osobně beru, že tohle jsou prvky, díky kterým LP celkově nezní tak sladce a tím pádem je to přístupnější i pro náročnější posluchače.

Super, díky moc za odpověď. Asi jsem bral ta pravidla jako moc pevná a přitom je to spíš jen kostra k obalení.

Chromatika je taky stupnice.

To jsem zrovna chtěl napsat. Chromatika, tedy půltónová stupnice, je taky stupnice. Stejně jako třeba stupnice celotónová. Ostatně třeba v principech seriální hudby je možnost stanovit si vlastní stupnici a s tou pak dále pracovat. Nakonec i v naší lidové hudbě se vyskytují stupnice s tzv klouzavými tóny, tedy stupnice, kde mohou být podle potřeby nebo hudební logiky na témže stupni dva různé půltóny, popřípadě lze narazit i na stupnici ukrajinskou neboli takzvanou židovskou či cikánskou (dur i moll), která má sama o sobě tři půltóny v řadě, tedy zároveň dolní i horní citlivý tón k tónice. Ale s chromatickou stupnicí fantasticky pracoval už John Dowland hluboko v renesanci, nějakých 100 let před Bachem, Vivaldim či Zelenkou: https://youtu.be/rVWvfnGpF-Y

Ty 4 půltóny za sebou jsou taky např. v I want to hold your hand, Hey Joe, Out of my mind (Philip Sayce), ...