Hudební fórum

Zde bych rád inicioval debatu o vlivu dřeva na zvuk (plných korpusů) elektrických kytar
Osobně si myslím, že elektrikáři často vliv různých druhů dřev na zvuk kytary přeceňují. Jsem přesvědčen o tom, že na zvuku se podílejí především snímače, rutina hráče, zkreslovadla (efekty analog vs digitál), použité konstrukce zesilovače (ve smyslu tranzistor versus lampa) a použitý reproduktor... a u profíků zvukař. Pokud se mýlím, budu rád za věcnou argumentaci.

Pokud se pamatuju, tak se to tady už řešilo v různých vláknech nesčetněkrát, i tu byly odkazy na nějaké studie atp. Bude to dlouhá, nikam nevedoucí a nekončící diskuse, resp. vedoucí k hádkám a končící totálním vyčerpáním a znechucením diskutujících...

Jak říkáš, v různých vláknech. Proto samostatné vlákno . Prohledávat různá vlákna, když je to tak "velké" téma... atd. Nečekám, že místní aktivní osazenstvo se sníží k nějakým impertinencím. A alespoň bude zábava. Případní pomýlenci mohou býti kajícníky atd (sebe nevyjímaje).

Dřevo na zvuk samozřejmě vliv má, ale nikdo z posluchačů to nepozná, aspoň ne v kapele v mixu více nástrojů. Pozná to hráč, podle toho, jak dobře dřevo rezonuje, prodlouží nebo zkrátí sustain, posílí nebo utlumí určité frekvence. To je fyzika. Struna nekmitá ve vzduchoprázdnu, ale rezonuje ve spojení se dřevem kytary, vznikají vyšší harmonické frekvence. Dvě naprosto stejné kytary se stejným HW ale s jinými dřevy se budou pod rukama chovat jinak. Nebavme se o tom, že se na to pak nakydá bambilion zkreslení a efektů. Je to pak o hráči, jak s daným nástrojem bude pracovat a případné nedostatky nástroje napraví svým způsobem hry a již zmíněnými efekty. Můj názor je, že kytara (elektrická) musí hrát v prvé řadě dobře na sucho, protože vše ostatní (snímače, elektronika, části HW...) se dá vyměnit. Ale dřevo ne, resp. ano, ale pak už to není ta původní kytara.
Výše zmíněné nereprezentuje žádný fakt a je pouhým názorem, tudíž není možné jej jakkoliv vyvrátit, leda byste mi donesli dvě stejné kytary z různých dřev a ty se mi v rukách při blind testu chovaly naprosto stejně. Pak možná trochu změním názor .

Hendrek píše: 18.03.2024 7:47 Výše zmíněné nereprezentuje žádný fakt a je pouhým názorem.

Podle mě to naopak reprezentuje právě tu skutečnost, byť to i může být názorem, a napsal jsi to zcela přesně.

Můj názor: Zásadní vliv májí dřevěné části kytary - tělo a krk spolu. Snímače už ho jen zesílí, lepší lépe, horší hůře, ale snímač charakter nástroje nezmění. (nemám zkušenost s aktiv EMG). Osobně poslední dobou věřím hlavně na krk, jeho materiál a tloušťku. Je nad ním větší část menzury. Ale psal jsem už mnohokrát : Posuzuji kytaru na zvuku higain apce, mám několik kusů s pasiv HB a každá ta kytara hraje podstatně jinak, slyší to i spoluhráči a při nesprávné volbě mne bijí. Např. miluji Les Pauly, ale žádný v našem agropunku nesedí, jsou moc kulaté, bluesové, středové. Vítězí china headless - pádlo. Neuvěřitelný nástroj, poráží vše !
Jiný příklad: Pujčil jsem si kamarádovu Stagg LP a porovnal se svými LP, řekněme vyšší úrovně. Ta Stagg opravdu zněla trochu plastově, nedřevěně.

torst píše: 18.03.2024 9:46 Snímače už ho jen zesílí, lepší lépe, horší hůře, ale snímač charakter nástroje nezmění.
Osobně poslední dobou věřím hlavně na krk, jeho materiál a tloušťku.

No, o tom prvním výroku bych tak trochu polemizoval. A s tím krkem máš pravdu.

Moon: Ty si basák, že? Hele, jednou jsem kolegovi měnil snímače na base, pasiv za pasiv, a spadla mi čelist, jak obrovsky to tu basu změnilo ! Na base to možná funguje jinak. Alchymie!

primární vliv nemá, ale na zvuku se podílí



klidně i blind test





anebo nas oblibeny crazy děda Johan

kdyby záleželo jenom na snímačích, zesilovači a hráči, tak by bylo úplně fuk z čeho ta kytara je,
ale po mnoha experimentech s různými materiály můžu tvrdit, že to tak není, pořád to trochu poznat je (i jako posluchač)

Úplně jednoduchej příklad - to, že má Stratocaster twang (což musí slyšet každej), tak to přece není jenom snímačem, ne?

Tyhle debaty jsou děsně těžký. Jak někdo vytáhne měření a vůbec nevezme v potaz, jak se ten nástroj chová v rukách. Ono dle mejch zkušeností jde i o to, jak je napruženej krk třeba. Tlustý struny ho ohnou víc a druh dřeva se víc projeví (například), ale zase se to dá přetáhnout. Věci, do kterejch mluví dřevo rozhodně jsou dle mejch zkušeností především délka tonu (sustain) a jeho nástup (atack). Jenomže tohle všechno se nedá moc analyzovat měřákama a přitom to má (alespoň pro mě) dost zásadní vliv na to, jak se mi na nástroj hraje a jak snadno, či těžce z něj doluju tón. Asi musím dát za pravdu těm měřičum, že na měřáku nejvíc ovlivňujou barvu tónu snímače. Ale spousta těch měřičů to podává tak, že kytaristi jsou k****, který pěstujou voodoo okolo dřev a že to nemá na zvuk vliv a začnou tu větu slovy "Snad kromě sustainu a atacku....", čímž se vypořádaji strašně rychle s mejma námitkama

ps - souvislost s prohnutím krku, sílou strun a zvukem/rezonancí dle mejch zkušeností existuje, zajímalo by mě, jestli to taky takhle někdo vnímá

Já jako primárně nekytarista bych řekl, že určitě. A že to nebude nijak mimo mi potvrdil kytarář, když mi seřizoval lubovku a přišla řeč na struny. Tak jsem říkal, že mi asi nepřijde smysluplné, dávat tam .10/.11 bláto, a on na to, že jako jo - jak je ta kytara vlastně mohutná, tak potřebuje správnou "protiváhu" na rozeznění. Takže tam mám .12 a nijak mi to nevadí

P.

vasekh píše: 18.03.2024 11:23 Úplně jednoduchej příklad - to, že má Stratocaster twang (což musí slyšet každej), tak to přece není jenom snímačem, ne?

Ty jo, to ses trefil. Měl jsem na Diamantu u krku rozpínatelný Duncan SH-1 a když byl jako SC, tak jsem porovnal se Stratem a neslyšel jsem rozdíl ! Docela mě to rozhodilo.
Standulin : Mám spíš opačnou zkušenost. Léta jsem hrál ve své hlavní kapele na hořovický Kramer, protože to byl zvukový bulldog, zcela nenahraditelný. Ale do ruky mi moc nešel, pořád jsme se s ním trochu pral. Vedle toho jsem měl kytary, které byly daleko pohodlnější, pro mne přirozenější, ale prostě nehrály tak dobře.

pavlii píše: 18.03.2024 12:03 Já jako primárně nekytarista bych řekl, že určitě. A že to nebude nijak mimo mi potvrdil kytarář, když mi seřizoval lubovku a přišla řeč na struny. Tak jsem říkal, že mi asi nepřijde smysluplné, dávat tam .10/.11 bláto, a on na to, že jako jo - jak je ta kytara vlastně mohutná, tak potřebuje správnou "protiváhu" na rozeznění. Takže tam mám .12 a nijak mi to nevadí

P.

Snažím se do tohohle vlákna nezasahovat, ale tady musím: mluvíš o lubovce. Tam je to jasné. U solidbody se domnívám, že hmota dřeva je taková, že energie struny s tím moc neudělá (resp. se to vzájemně neovlivní).

Aha - tak pardon. Stejně mi přišlo, že jsem to moc odklonil od tématu (tj. dřevo).

Jako bych nic nenapsal.

P.

torst píše: 18.03.2024 13:33 Standulin : Mám spíš opačnou zkušenost. Léta jsem hrál ve své hlavní kapele na hořovický Kramer, protože to byl zvukový bulldog, zcela nenahraditelný. Ale do ruky mi moc nešel, pořád jsme se s ním trochu pral. Vedle toho jsem měl kytary, které byly daleko pohodlnější, pro mne přirozenější, ale prostě nehrály tak dobře.

Tady se můžem míjet lehce interpretací. Už sem zažil, že ten kterej konkrétní kus hraje dobře až po seštelování na nepohodlno. To právě řešim při koupi kytary, zatím úspěšně. Je ale fakt, že dneska hrajou i kytary za pár tisíc. Vysloveně tupou kytaru dneska v krámě snad ani nenajdeš. Ovšem sou i kytary, které seštelovat vůbec nejdou Kamarád z mojí první kapely mi po 30-ti letech vrátil Galaxisku s tim že prej není žádnej vocas, ON, že věci vrací . Udělal sem jí komplet generálku, ale do seriozně hratelnýho stavu sem jí nedotáhnul. Když opomenu tu jezdící kobylu, tak si myslim, že je to tim kládovym krkem ve spojení s kobylou na plastu, pod kterou je dutina. Struna vůbec nehejbe dřevem, ale s tim plastem a tam se tvoří zvuk stejnym principem, jako u banja Tam prostě nepomůžou sebesilnější struny, nehledě na to, že bych si vůbec ten krk snad ani netrouf nějak štelovat Co je ale důležitý - to banjo leze ven i přes snímače...

Jsem dřevař, krkař a antisnímačovec. Dám příklad, který je myslím dost vypovídající - Gibson SG. Ta kytara je charakteristická svou středovostí (kousavostí, štěkavostí) a potlačenými basy. Co to způsobuje?
Snímače, hardware, úhel strun je stejný jako na LP, krk celkem také, ale tělo je jen tenký mahagon bez topu a patka krku je vysazena z těla, takže krk je jakoby separován od korpusu. Podle mne jsou toto hlavní důvody.

https://blog.andertons.co.uk/labs/gibso ... -gibson-sg
"Gibson však rychle zjistil, že součástí toho, co způsobilo, že Les Paul zní jako Les Paul, bylo jeho tlustší tělo. To je důvod, proč Gibson SG zní tak odlišně, přestože sdílí mnoho stejných funkcí jako Les Paul."

Souhlasím s Torstem. Další dobrý příklad je třeba Gibson Special. Stejný krk, stejný tvar a dřevo těla jako Standard/Studio (obojí mahagon). Special je ale bez klenutého javorového topu a zvuk je více zahuhlaný, nemá takové výšky jako les pauly s javorovým topem.
Abych to ale slyšel, musím střídat kytary jednu po druhé. Pokud budu poslouchat nahrávku, nebo někoho živě, ale naslepo, tak nedokážu říct na co hraje, pokud celá nahrávka bude na jednu jedinou kytaru.

Pokud je člověk fakt perfekcionista a dokáže dvě stejný kytary seřídit úplně stejně, tak potom se můžeme bavit o vlivu dřeva na nástroj. Já mám dvě identický kytary skoro stejně nastavený pro moje pohodlí a stejně každá hraje trošičku jinak. Ono i na sucho přece nastavení dohmatu, nebo typ kobylky a taky i dýlka menzury samozřejmě. Tohle všechno má neskutečnej vliv i na identickou kytaru. Co se pasivních snímačů týče, tak tam opravdu takový změny nejsou. Vejška snímače má ale taky velkej vliv. Osobně mi teda z pasivů vždycky víc seděly snímače, který maj alnico 5 magnet. Stejně tam je ale člověk konstrukčně omezenej tak, že to ultra vychýlenou křivku neudělá. To umí jedině aktivy, ale i ty klasický aktivy se zvukově moc od těch pasivů neliší. Jedinej snímač, co je fakt totálně jinej je Seymour Duncan AHB-2. Je teda pekelně silnej a proto lidi plakynkaj, že je to pro šašky, ale ono je to ekvalizačně nakoplý, jakoby to už v sobě nějakej overdrive už mělo. Stačí ho dát dál od strun a silný to nebude. Na metal je idál. Další zařízení je od EMG ABQ EQ/Boost. Laiho to používal ke svojemu pasivu, ale je to taky prostě nějakej vestavěnej boost. Jinak si je to všechno fakt dost podobný. Samozřejmě asi plastová kytara nepřenáší ty vibrace tak dobře, ale to dřevo je fakt hodně zanedbatelný. A tenhle test byl legendární.