Hudební fórum

Dobrý den,
ráda bych se zeptala a požádala o radu, zda je vhodné takovéto umístění pianina?
Teoreticky vím, kde by mělo stát, ale prakticky je to horší. Mohu ho nechat v původní místnosti (na nákresu) nebo ho přemístit raději jinam?
Myslela jsem, že bude moct stát, kde je nyní, ale teď váhám, jestli je umístěno správně.

Poznámka k nákresu - komín je odstavený, netopí se v něm.
Děkuji za rady.

Nemyslím si, že bych uměl dát odpověď, ale přesto se doptám - vhodné z hlediska čeho? Akustiky, překážení, světla, péče o nástroj... já osobně si myslím, že je to úplně jedno (pokud nejde o nějaký extrém) a volil bych to z hlediska toho, jak to v místnosti působí.

Děkuji za odpověď. Jsem laik, takže tápu.
Vhodné z hlediska světla a péče. Přece jen to okno s topením se mi zdá blízko, všude se píše, že nesmí stát blízko topení. Co je blízko? Metr, dva? V místnosti topím tak, aby teplo nedosahovalo k nástroji a pravidelně zatahuji žaluzie, kvůli slunci a nevím, jestli to už třeba nepřeháním. Akustika je zatím špatná, zvuk klavíru se mi zdá strašně silný a trhá uši (malá místnost?), čeká na naladění a celkové seřízení a doufám, že piano bude mít potom jemnější zvuk.

Z hlediska té péče bych to neviděl tak tragicky. Jedno pianino na chalupě zvládalo občas i mráz (pamatuju si, že zvuk v -6 stupních, kdy jsme přijeli, byl úplně mysteriózní ). Doma ho mám sice dál od kamen, ale přímo proti nim.
Malá místnost bude asi akusticky boj, ale když se trochu zatlumí, jít by to mohlo.

Moc možností tam není, každopádně tato vypadá nejlépe. K venkovní stěně bych ho nedával kvůli riziku růstu plísní v zimě (pokud je stěna zateplená, tak riziko asi není).

Ahoj, souhlasím s Vaškem, že takhle je to asi nejlepší. Stejně tak s tou venkovní stěnou a možností plísní.

Co se týká slunce - to může poškodit lak, ale taky bych se toho zase tak nebál. Pro klid duše můžeš zatahovat ty žaluzie, tím nice nezkazíš.

Topení bych se moc nebál. Sám mám kytary cca 80 cm od topení (nikdy jsem to neřešil, dnes jsem změřil), ale je pravda, že tohle topení nemám puštěné naplno. Spíš bych se bál velkých výkyvů teplot. Pokud je tam víceméně stabilní teplota, tak bych neviděl problém.

Ta místnost není úplně kamrlík, jak se z nákresu zdá. Pokud ti bude zvuk vadit i po seřízení, tak bych zvážil nějaké akustické úpravy, ale nemusí to být nic extra - stačí křeslo, knihovna, květiny, obrazy na stěnu nebo ještě lépe difuzor. Prostě aby ta místnost neměla holé stěny (a rohy).

Z hlediska rozmístění bych to opravdu bral podle tvého vlastního a subjektivní názoru. Co se týče údržby - jak už tu zmínili - žádnému nástroji ze dřeva neprospívají skoky teplot. A předpokládám, že v té místnosti nebudou žádné extrémy "pokojové teploty" - tzn cokoliv v rozmezí 18-24°C je cajk... bez teplotních nárazů ap.
Z hlediska akustiky ti doporučuji přes celé okno/stěnu dát (nějaký pěkný) závěs, až k zemi. Nahradí i žaluzie... A teplo z radiátoru půjde víc nahoru než do místnosti směrem k pianinu.

Souhlasím s předřečníky, nevidím v tom umístění nic špatného. Spíš mi připadá velmi dobré. Na akustikou úpravu pomůže ten závěs, velmi dobrou službu odvedou v pokojových podmínkách obrazy - ale pozor, nikoliv zasklené, ideální je olej nebo akryl na plátně. (Kamarádce jsem takhle jeden "obraz" spáchal - a k němu jí věnoval několik čistých pláten na rámech a sadu akrylových barev, aby si zbytek vyrobila podle svého vkusu. A kupodivu, podle ní je nejhezčí to, co jsem jí namaloval já - přestože se necítím být malířem )

Dobrý den, opět se na vás obracím s prosbou o radu. Třeba budete mít zkušenost.

V mládí jsem hrála na pianino Weinbach (model romantik) a nyní na Petrof. Zaráží mě, jak odlišné zvukové projevy oba pianina mají.
V mezičase jsem hrála na DP Roland a zvuk byl nádherně jemný. Zvykla jsem si na jemný zvuk, proto mě po naladění a seřízení Petrofu překvapil robustní, "hranatý", nepříjemně hlasitý zvuk, tóny se jakoby překrývají a splývají. Pominu tuhost pedálu, ze kterého mě bolí noha a zvuk mi trhá uši, proto mám při hraní špunty.
Při srovnání s nenaladěným Weinbachem, slyším jemnost zvuku a dost mě mrzí, že Petrof zní jinak.
Může se vám zdát malicherné i hloupé, co řeším, možná mám citlivý sluch, ale dost mi to kazí radost ze hry.

V předchozí diskuzi jsem nakonec pianino přestěhovala do větší místnosti, ale na akustice se nic nezměnilo, zvuk je pořád hrubý.

Otázka zní - dal by se "přeladit" Petrof na jemnější zvuk? Nebude si ladič klepat na čelo?

Děkuji moc za rady.

Podle mě tohle hodně může dělat právě ta místnost. Zvuk by se nejspíš změkčil a rozhodně ztišil a zkultivoval, kdyby v ní bylo víc závěsů/gobelínů/tkaniny/gaučů atd. Záleží i na jejich poloze. Velikost místnosti zřejmě pomůže, ale malá místnost s vhodnými akustickými pohlcovači (třeba gaučem) by byla podle mého lepší, než velká s tvrdými povrchy.
Rozladěná piana mají měkčí zvuk než naladěná.
U digitálního piana akustika hraje minimální roli, zejména bez externího ozvučení. Tam už je zvuk nahrán (to neplatí zrovna pro Roland, ale jejich cíl je stejný) v super odhlučněném studiu za perfektních podmínek. S tím se pianino v obýváku nedá srovnat.

Zvuk piana by se možná (?) dal změkčit i sám o sobě výměnou plstí na kladívkách, ale myslím, že úprava akustiky bude mít větší dopad. Nebude to ale úplně za pár stovek.

Jednoduchá úprava, ale přijdeš o výšky, je mít trvale zamáčknutý (zatížený?) tlumící pedál (některé modely mají prostřední pedál, který skutečně lze zaseknout dole a drží, ale ten Tvůj asi ne - můj taky ne). Nebo hodit přes skříň deku .

Můj Petrof má taky hodně tvrdý zvuk: Rozhodně při srovnání s namíchanou a masterovanou nahrávkou. Pianino je hlasitý nástroj. Ale pro mě je ten pocit ze hry a kontaktu se strunou pořád hodně významný, ve srovnání s reprodukovaným zvukem digitálu.

Zkusil bych něco s tou akustikou, ale za optání se ladiče nic nedáš. Když si bude klepat na čelo, je to přece jeho problém, ne Tvůj .

Vzhledem k tomu, že člověk, hrající na pianino, má hlavu ani ne metr od korpusu, akustika nebude moc hrát roli.
Nicméně bych rád podpořil poslední větu. Člověk se fakt nesmí bát zeptat. Hloupá otázka to rozhodně není. Akorát to není o ladění jako takovém, ale mechanických úpravách, jak naznačuje Asanoth. Samotného by mě to zajímalo, jaké jsou možnosti...

To sice má, ale vnímá i ten odražený zvuk. Podle mě by to pomohlo.

Vnímá. Vezmi si, že sedíš metr od reprobedny a neslyšíš (nebo s výrazným útlumem) obzvlášť třeba kus basového pásma. protože akustika. Přitom ty konkrétní frekvence ta bedna dává úplně v pohodě (nebavím se tedy o něčem jako je 38 Hz) to jen na doplnění, hlavně nerozbít téma pianina

P.

Děkuji za rady.

Jde mi prioritně o měkkost tónů, ale vidím, že s tím nejde moc udělat.
Místnost není moc velká, 25m2, máme koberec, velký gauč a křeslo, dva obrazy na stěně. Pomohl by třeba gobelín na zeď?

Ano, ano, vím, že DP nemohu srovnávat s akustickým pianem už ho stejně nemám. Myslela jsem to tak, že jsem celou dobu zvyklá jen na jemný zvuk piana.

Zeptám se ladiče na výměnu plsti, možná mi poradí a zkusím prozatím přehodit přes skříň deku.

Ještě jednou díky za váš čas. Kdyžtak potom napíšu, jestli mi něco pomohlo

Mi toto téma velmi zajímá, protože to celoživotně řeším, nakonec vyřešeno tím, že na pianino vůbec nehraju, už doma pár let vůbec není. Prostě, ještě nikdy v životě jsem se zvukem pianina nebyl spokojen, ať to byla jakákoliv značka a nástroj a jakákoliv místnost. Ten nástroj je prostě velkým kompromisem. Myslím si, že s pianinem budou mít vždy dva problémy dva lidé. Hráč, který je příliš blízko ozvučným deskám a dostává vlastně prvotní, tedy nemodulovaný, zvuk přímo do ucha, a posluchač kdesi v místnosti, do které pianino vyzařuje zvuk velmi nevýhodným způsobem. Ono také nelze lépe. Pianino je z principu tišší než křídlo, takže ho asi nebudeme stavět doprostřed prostoru či dokonce ven, protože by skoro nebylo slyšet. Využijeme tedy odraz od zdi. Tím zároveň některé frekvence zdůrazníme, jiné potlačíme, zároveň deformujeteme to, co dělá jakýkoliv zvuk zvukem, nástroj nástrojem, totiž odražené vlny. Pro ucho je vždy přirozené a libozvučné harmonicky rozložené spektrum tónů přímo se šířících a těch odražený, které spolu interagují a navzájem se modulují (viz kytarové krabičky, které to v nepřeberném množství variací simulují). Za mne je problém, pokud vůbec existuje (jde o přirozenou obtíž, ne o problém ku odstranění), neřešitelný. Spíše je potřeba se smířit s přirozenými vlastnostmi pianina a také místnosti, kde ho, většinou z nouze, máme. Pokud nejsem se zvukem spokojen, je možné donekonečna místnost akusticky upravovat, tedy z toho vlastně tvořit studio. tedy to zatlumit a prostor rozbít. Tím ale zas přijdu o dozvuk. A také o domov. O útulný domov. Vždy jde o to, zda je pianino doma spíše hostem, či zda jsem já hostem v místnosti "ideálně" uzpoůsobené ku hraní. A tak je to se vším. Proto je digitál, resp. vlastně pianová klávesnice jakožto spouštěč samplů koncertních křídel nebo pianin, a vhodná aparatura, domácím ideálem.

Teda abych zůstal korektní, tak jen pozvedám obočí....
Dlouhé roky jsem měl v obýváku digitál a pianino. Nedávno jsem se rozhodl, že jeden musí z kola ven, že to je rozežranost, když hraju málo. Šel digitál, protože ten půjde snadno vždycky koupit, kdyby bylo třeba. Živý nástroj je živý nástroj a názor výše vůbec nesdílím.

Každopádně gratuluju k velkýmu obýváku

Falco, zkusil jsem si to na svojem rozladěném Petrofu a teda když sešlápnu levý pedál, zvuk se hodně zkultivuje a výšky mi nechybí.
Je to taky o tom, na jaký digitál jsi hrál. Kawai co mám já má zvuk při nastavení tvrdší dynamiky hodně měkký, takže s Petrofem je to hodně velký kontrast.

Velký obývák začíná na rozměrech běžné podkérkonošské světnice. Na to většina lidí dnes nemá. Jiná věc je výška stropů podkérkonošských světnic, ta je nahovno. Pak jsou tady světnice běžných činžovních prvorepublikových domů a bytů lepších rodin, s vyššími stropy, zažil jsem i malostranské obýváky nějakých starších domů. Ale strop pět metrů už zase není akusticky zajímavý, zvláště když zdi nemáte jak pokrýt. A ty profilované fabiony sice zvuk zlepší, ale nejsou všemocné.