Furch Blue OM-CM 43mm CNR
Napsal: 15.05.2026 9:52
Furch Blue OM-CM 43mm CNR
Za kolik: kupovaná v červnu 2025 nová za necelých 28k.
Charakteristika
Celomasivní akustika velikosti OM, s CNR systémem (ještě ten starší, neaktivní) s cedrovým topem a mahagonovými zády. Krk mahagon, hmatník a kobyla eben. Šířka nultého pražce 43mm. Bez výřezu a elektroniky.
Jak se to stalo
/*Začátek zbytečné odbočky*/
V červnu 2025 jsem měl pár hodin času, tak jsem si skočil do kytar.cz, že se mrknu na akustického Martina a Gibsona, které byly zrovna v Praze na krámě v rámci butique kytar. Obě to byly kytary spíš z nižších řad těch značek, v bazarové cenovce kolem 30k. Martin byl úplně hrozný, Gibson byl relativně fajn, ale vypadal strašlivě lacině a za 30kilopeněz nestál ani náhodou. Za dvacet bych o něm možná přemýšlel.
Vzhledem k tomu, že jsem měl hafec času, tak jsem se začal prohrabávat akustikama, co byly zrovna na prodejně, víceméně jen ze zvědavosti, ne že bych chtěl něco kupovat. Čekalo mě tam dost překvapení. Příjemné překvapení byly Eastmany, většina hrála docela pěkně, relativně fajn byly i Sigmy.
Naprosto tragicky dopadlo zkoušení Taylorů. Nevím co se s tou fabrikou stalo, ale z těch cca. 15 kytar, co jsem zkoušel, byla "not great, not terrible" jedna jediná. Zbytek byl, vzhledem k cenovkám, naprostý průser. Kytara za 75k ke které trčí pražce do všech stran, drnčí na ní i cigánské géčko a neladí od sedmého pražce je neuvěřitelný masakr. I takový Taylor tam byl...
/*Konec zbytečné odbočky*/
Při zkoušení došlo hlavně na Furchy. Prubl jsem všechno ve velikosti OM a G od nejnižších cenovek až po to co bylo zrovna na věšáku nejdražší (něco z řad Rainow a Red). Všechno to hrálo dobře, tak nějak Furchovsky, Rainbow mi nelíbila (na můj vkus už over the top) i když hrála hezky, Redka byla krásná, ale zvukově mi to přišlo stejné jako OM-22 SR kterou už mám doma. Co mi ale vyrazilo dech byla téměř nejlevnější cedrovka. Stačilo zahrát G, C, D a byl jsem v prdeli. Nikdy jsem neměl kytary s cedrovým topem rád, vždycky jsem preferoval smrk-palisandr Něco mi v tom zvuku vadilo a ani vizuálně mě barva cedru úplně nebere. Nicméně v tomhle kuse se sešel "perfect storm". O perfektním zpracování psát nebudu, to je u Furcha standard už dlouho.
Proč jsem z kytary úplně vyřízený
1/ Kytara je lehoučká, horní deska působí až "papírově"
2/ Neuvěřitelně pohodlná na hraní - nevím jak se to stalo, ale krk je na tomhle specifickém kuse neskutečně pohodlný a rychlý. Nepochybně v tom hraje roli, pro Furch netypická, šířka nuláku 43 mm. Prostě z hlediska hratelnosti je pro mně tohle nejlepší (nejen) Furch, který jsem kdy držel v ruce a jediná kytara která na tom byla stejně/podobně byla 000-28 kterou jsem kdysi zkoušel přímo ve fabrice u Martina a dodnes ji považuju za nejlepší akustiku kterou jsem kdy měl v ruce.
3/ Vizuálně strašně povedená. Je to úplně basic design, ale odstíny barvy dřeva se tak skvěle potakaly, že mi na ten nástroj stačí jen čumět a tetelím se blahem.
4/ Zvukově je perfektní. Má extrémně rychlou odezvu, tóny střílí ven jak MG-42. Na fingerpicking je jak dělaná, ale begly zvládá taky skvěle. V akordech je konkrétní, každý tón je perfektně separovaný. Samozřejmě to není obří skříň s gigantickými basy a masivními středy a já nevím čím vším. Zvukově je spíš ostřejší, ale vzhledem k tomu, že většinou hraju bříšky prstů, tak mi to vyhovuje. Žádní vlci nikde na hmatníku, kytara prakticky perfektně ladí i v akordech typu 009890 (což je nějaká Emaj9 nebo kterýho čerta).
5/ Barva zvuku je taková kterou jsem celý život hledal. Mám i jiné akustiky, které jsou fajn, ale tohle je ta ona. The Guitar. Něco jako pro Willieho Nelsona Trigger.
6/ Asi i díky CNR systému jsem za celý rok kytaru nijak neseřizoval. Tak jak vylezla z fabriky, tak je doteď. Dokonce na ní jsou pořád původní Elixíry (já ji mám rok a bůhví jak dlouho byla na krámě) a furt to hraje jako kráva.
7/ Furchův Open Pore finish je na dotek ten nejpříjemnější jaký jsem kdy na kytaře měl.
8/ Pořád ještě hezky voní.
Verdikt
Od okamžiku kdy jsem si tuhle práskačku přinesl domů mám akustické kytary vyřešené a to jsem jich do té doby postupně protočil minimálně dvacet. Neprolézám bazar, nehledám co je nového a hezkého v obchodech. Je mi to jedno. Došel jsem na konec.
Je neuvěřitelné, že Furch dokáže vyrobit takový skvost za doslova pár korun. Kdyby se jí nedej bože něco stalo, tak ji nejdřív odnesu fakt dobrému kytaráři, kdyby byly škody fatální, tak budu hledat ten stejný typ a budu doufat, že se mému kusu alespoň přiblíží. Srdečné pozdravy do Velkých Němčic. Furch starší dělal výborné kytary, ale Furch mladší to dotáhl do světové špičky.
Za kolik: kupovaná v červnu 2025 nová za necelých 28k.
Charakteristika
Celomasivní akustika velikosti OM, s CNR systémem (ještě ten starší, neaktivní) s cedrovým topem a mahagonovými zády. Krk mahagon, hmatník a kobyla eben. Šířka nultého pražce 43mm. Bez výřezu a elektroniky.
Jak se to stalo
/*Začátek zbytečné odbočky*/
V červnu 2025 jsem měl pár hodin času, tak jsem si skočil do kytar.cz, že se mrknu na akustického Martina a Gibsona, které byly zrovna v Praze na krámě v rámci butique kytar. Obě to byly kytary spíš z nižších řad těch značek, v bazarové cenovce kolem 30k. Martin byl úplně hrozný, Gibson byl relativně fajn, ale vypadal strašlivě lacině a za 30kilopeněz nestál ani náhodou. Za dvacet bych o něm možná přemýšlel.
Vzhledem k tomu, že jsem měl hafec času, tak jsem se začal prohrabávat akustikama, co byly zrovna na prodejně, víceméně jen ze zvědavosti, ne že bych chtěl něco kupovat. Čekalo mě tam dost překvapení. Příjemné překvapení byly Eastmany, většina hrála docela pěkně, relativně fajn byly i Sigmy.
Naprosto tragicky dopadlo zkoušení Taylorů. Nevím co se s tou fabrikou stalo, ale z těch cca. 15 kytar, co jsem zkoušel, byla "not great, not terrible" jedna jediná. Zbytek byl, vzhledem k cenovkám, naprostý průser. Kytara za 75k ke které trčí pražce do všech stran, drnčí na ní i cigánské géčko a neladí od sedmého pražce je neuvěřitelný masakr. I takový Taylor tam byl...
/*Konec zbytečné odbočky*/
Při zkoušení došlo hlavně na Furchy. Prubl jsem všechno ve velikosti OM a G od nejnižších cenovek až po to co bylo zrovna na věšáku nejdražší (něco z řad Rainow a Red). Všechno to hrálo dobře, tak nějak Furchovsky, Rainbow mi nelíbila (na můj vkus už over the top) i když hrála hezky, Redka byla krásná, ale zvukově mi to přišlo stejné jako OM-22 SR kterou už mám doma. Co mi ale vyrazilo dech byla téměř nejlevnější cedrovka. Stačilo zahrát G, C, D a byl jsem v prdeli. Nikdy jsem neměl kytary s cedrovým topem rád, vždycky jsem preferoval smrk-palisandr Něco mi v tom zvuku vadilo a ani vizuálně mě barva cedru úplně nebere. Nicméně v tomhle kuse se sešel "perfect storm". O perfektním zpracování psát nebudu, to je u Furcha standard už dlouho.
Proč jsem z kytary úplně vyřízený
1/ Kytara je lehoučká, horní deska působí až "papírově"
2/ Neuvěřitelně pohodlná na hraní - nevím jak se to stalo, ale krk je na tomhle specifickém kuse neskutečně pohodlný a rychlý. Nepochybně v tom hraje roli, pro Furch netypická, šířka nuláku 43 mm. Prostě z hlediska hratelnosti je pro mně tohle nejlepší (nejen) Furch, který jsem kdy držel v ruce a jediná kytara která na tom byla stejně/podobně byla 000-28 kterou jsem kdysi zkoušel přímo ve fabrice u Martina a dodnes ji považuju za nejlepší akustiku kterou jsem kdy měl v ruce.
3/ Vizuálně strašně povedená. Je to úplně basic design, ale odstíny barvy dřeva se tak skvěle potakaly, že mi na ten nástroj stačí jen čumět a tetelím se blahem.
4/ Zvukově je perfektní. Má extrémně rychlou odezvu, tóny střílí ven jak MG-42. Na fingerpicking je jak dělaná, ale begly zvládá taky skvěle. V akordech je konkrétní, každý tón je perfektně separovaný. Samozřejmě to není obří skříň s gigantickými basy a masivními středy a já nevím čím vším. Zvukově je spíš ostřejší, ale vzhledem k tomu, že většinou hraju bříšky prstů, tak mi to vyhovuje. Žádní vlci nikde na hmatníku, kytara prakticky perfektně ladí i v akordech typu 009890 (což je nějaká Emaj9 nebo kterýho čerta).
5/ Barva zvuku je taková kterou jsem celý život hledal. Mám i jiné akustiky, které jsou fajn, ale tohle je ta ona. The Guitar. Něco jako pro Willieho Nelsona Trigger.
6/ Asi i díky CNR systému jsem za celý rok kytaru nijak neseřizoval. Tak jak vylezla z fabriky, tak je doteď. Dokonce na ní jsou pořád původní Elixíry (já ji mám rok a bůhví jak dlouho byla na krámě) a furt to hraje jako kráva.
7/ Furchův Open Pore finish je na dotek ten nejpříjemnější jaký jsem kdy na kytaře měl.
8/ Pořád ještě hezky voní.
Verdikt
Od okamžiku kdy jsem si tuhle práskačku přinesl domů mám akustické kytary vyřešené a to jsem jich do té doby postupně protočil minimálně dvacet. Neprolézám bazar, nehledám co je nového a hezkého v obchodech. Je mi to jedno. Došel jsem na konec.
Je neuvěřitelné, že Furch dokáže vyrobit takový skvost za doslova pár korun. Kdyby se jí nedej bože něco stalo, tak ji nejdřív odnesu fakt dobrému kytaráři, kdyby byly škody fatální, tak budu hledat ten stejný typ a budu doufat, že se mému kusu alespoň přiblíží. Srdečné pozdravy do Velkých Němčic. Furch starší dělal výborné kytary, ale Furch mladší to dotáhl do světové špičky.