Hudební fórum

Každý se žene za rychlostí. Kde najít v sobě chuť hrát pomalu, zřetelně, vyjadřujíc vnitřní pocity, nikoliv technicky precizněji, rychleji a lépe?

Přišla na nás podivná choroba jmenující se rychlost.

dřív sem improvizoval takový uchyný nemelodický pomalý ssssssss*******. Pak sem si řekl: už nevím ale řel sem si prostě za začnu hrát rychle aby nebylo poznat že je to na ******.. No a teď nevím jestli sem získal nebo ne... neví jestli teda hrju rychle nebo ne, blbě nebo ne a nebo je to ještě horší.... Asi sem na*** proč vlastně hraju a lozím na fórum...nevím...sem troska

Ale zase je třeba rozlišovat rychlou hru a strojovou hru.. I rychle se dá hrát s citem, jak dokazuje spoustu kytaristů.. Např. Gary Moore ( http://youtube.com/watch?v=XXYjEMTQRm0 , oslňující výstup, ten člověk prostě zraje), koneckonců ani třeba SRV nehrál zrovna pomalu a i "shredera" Zakka Wyldea by se něco našlo - (viz. http://youtube.com/watch?v=x6LotiAcF1w - tady ty menší shredy skvěle plní ten pocit naštvání, kterej z toho alespoň podle mě vyzařuje).

Farrell píše:Ale zase je třeba rozlišovat rychlou hru a strojovou hru.. I rychle se dá hrát s citem, jak dokazuje spoustu kytaristů.. Např. Gary Moore ( http://youtube.com/watch?v=XXYjEMTQRm0 , oslňující výstup, ten člověk prostě zraje), koneckonců ani třeba SRV nehrál zrovna pomalu a i "shredera" Zakka Wyldea by se něco našlo - (viz. http://youtube.com/watch?v=x6LotiAcF1w - tady ty menší shredy skvěle plní ten pocit naštvání, kterej z toho alespoň podle mě vyzařuje).

To mi přpomnělo tohle video. Perfektní píseň. Je tady pěkně vidět, že i nějaký ten rychlý sled not si najde místo. Některé pasáže hraje pěkně procítěně a pak do toho prdne takovou smršť že se člověk nestačí divit .

Joe Bonamassa - Blues Deluxe
http://www.youtube.com/watch?v=PBgAfksivZo

Smrťokvítek píše: Joe Bonamassa - Blues Deluxe
http://www.youtube.com/watch?v=PBgAfksivZo

Taky solidní výkon.. Ale ten Gary mě prostě odrovnal, se vším všudy super výstup.. A ten tón, uhh...

Což mi připomíná ještě jedno video - jeho duet s B.B.Kingem ( http://youtube.com/watch?v=lqAuuIDU2sw&feature=related ) - tady je zase krásně vidět jak se Moore úplně potí, vydává ze sebe fyzicky maximum a naproti tomu B.B. s elegancí zahraje pár tónů a vyzní to stejně tak skvěle.. Každej na to jde jinak, ale oba na to jdou skvěle procítěně...

jak se donutit zpomalit? tím že se budeš nutit hrát precizně, počítat si doby, klást důrazy na začátek každé celé doby, tlumit všechny nehraný struny atd...
to sem začal nedávno dělat a zpomalilo mě to tak zaručeně že je to jak kdybych se učil hrát odznova

Graywolf: ale tohle neni diskuze o technice

Souhlasim s tim, ze hnat se do nejakych zavratnych rychlosti je nesmysl, zvlast pokud clovek nezvlada pomalejsi hru. Neni nad pomala procitena sola

jak ten bb zahraje jen jeden tón nebo dva, a potom pěkný bluesový postup, to je vyloženě lahůdka

a jak se tam napodobují tak to je opravdu krása, paráda!

já si myslím že jde o návrat k tomu, abysme hráli to co se nám líbí, a když to je pomalé, tak se nebát, nestydět a hrát to tak - pomalu a procítěně

Umet zahrat i rychleji do kontrastu s tim "procitenym pomalym hranim" je podle me vhodne (zalezi pochoptelne na stylu kytaristy). Stridanim - laicky receno - "rychleho a pomaleho" hrani ziska projev hrace urcitou dynamicnost.

Viz obe sola Steve Morse v Sometimes I Feel Like Screaming.
http://youtube.com/watch?v=h7xF51AFkys

EDIT: Ale je mi jasne, ze tenhle topic narazi spise na kytaristy typu Malmsteena apod. Kuprikladu pan Malmsteen me velice nabavi. Na druhou stranu S. Vai, ac podle nekterych zavodnik, je mi svym projevem velmi sympaticky.

Kdo říká že rychlé solo nemuze byt procitene a dokonce i romantické?

*Twisted.Brother* píše:Kdo říká že rychlé solo nemuze byt procitene a dokonce i romantické?

Mas neco, cim bys to podporil? Procitene byt muze, ale nevim, nakolik muze byt romanticke.... Prirovnal bych to k septani a kriceni - obojim muzes vyjadrit spoustu emoci, ale septem se bude spatne vyjadrovat hnev a kricenim zas treba laska, myslim, ze s tema rychlyma solama se tu nabizi analogie.

ona taky při pomalém hraní ta kytara může vydávat tóny které při rychlém zaniknou, protože si s nimi prsty vyloženě hrajou -- to video s Gary Moorem a BBm mě fakt dostává

nejlepší je ten střed (od 4:09) .. tiché pozadí, sólová kytara, druhá kytara opakující to samé

misadlouhy píše: nejlepší je ten střed (od 4:09) .. tiché pozadí, sólová kytara, druhá kytara opakující to samé

..a pak do toho Gary zase řízne. masakr. úžasná hra s dynamikou...

Wohma píše:

*Twisted.Brother* píše:Kdo říká že rychlé solo nemuze byt procitene a dokonce i romantické?

Mas neco, cim bys to podporil? Procitene byt muze, ale nevim, nakolik muze byt romanticke.... Prirovnal bych to k septani a kriceni - obojim muzes vyjadrit spoustu emoci, ale septem se bude spatne vyjadrovat hnev a kricenim zas treba laska, myslim, ze s tema rychlyma solama se tu nabizi analogie.

Nemám nic čím bych to podpořil ale jsem si jistý že to jde

Mimochodem, mohl by nekdo z panu hratRychleJePodivnaChoroba definovat, co je to "hrat pomalu", a co "hrat rychle", prosim?

Wohma píše:

*Twisted.Brother* píše:Kdo říká že rychlé solo nemuze byt procitene a dokonce i romantické?

Mas neco, cim bys to podporil? Procitene byt muze, ale nevim, nakolik muze byt romanticke.... Prirovnal bych to k septani a kriceni - obojim muzes vyjadrit spoustu emoci, ale septem se bude spatne vyjadrovat hnev a kricenim zas treba laska, myslim, ze s tema rychlyma solama se tu nabizi analogie.

A proč většina například divadelních monologů, které jsou o lásce postupně gradují až ke řvaní hlavního hrdiny? (viz. hry do Shakespeara). Nejde o to, jestli hraješ hlasitě/potichu, rychle/pomalu. Jde o to napětí v té hře, o to jak ten výsledek vyzní... Zkrátka o emoce a pocity, které do toho předáš.

nevím asi hrát pomalu = hrát srdcem, hrát rychle = hnát se za rychlostí, technikou

potíž je v tom, že pomalu hrát = musí se umět hrát (jazz, rock, blues..)

hrát rychle je něco jiného, jinak stavěná sóla (např. metalové kompozice, death metalové pily)

samozřejmě je to moje subjektivní rozdělení a z hlediska hudební nauky značně amatérské, ale nějaký rozdíl mezi přístupy k hraní na kytaru asi je ne?

misadlouhy píše:nevím asi hrát pomalu = hrát srdcem, hrát rychle = hnát se za rychlostí, technikou

Jenže není *hrát rychle* jako *hrát rychle*.. Musíme definovat *hrát rychle*.

Zastávám názor že jde hrát rychle a zároveň procítěně, dokud se to nezvrhne ve shredmaraton, kde nehraje roli víc než jen technika - např. z totohle chlápka se mi doslova zvedá kufr http://youtube.com/watch?v=kTbYI3DTNOQ ...

Já si myslím, že k tomu, abys hrál pomalu nemusíš automaticky umět hrát. To je takovej předsudek, kterej je postavenej na tom, že slavní kytaristi, kteří hrají pomalu jsou většinou bluesmani a ti používají opravu hlavně feeling a navíc blues zkrátka budí dojem, že ten kytarista to musí kurňa přece umět.
Na druhou stranu například někteří jazzmani hrají velmi rychle, a při tom z jejich hry ten feeling čiší...
Tak si vyber

Rychlost a technika je důležitá, ale prožitek tomu dává na zajímavosti. Umět se vyplatí obojí a střídat to, jak se to zrovna hodí. Všechno má svoje a člověk musí vědět, čeho chce dosáhnout v té a v té písni. V některé ukázat svou technickou zdatnost, v jiné zas předat nějaké emoce či poselství, navodit jistou atmosféru, udělat něco líbivého a nepříliš složitého, záleží co chcete aby to vyzařovalo