Diskuze o všem, co souvisí s hudbou a hudebními nástroji.
https://hudebniforum.cz:443/
Možné to je. A jak se ladíte? Používáte v kapele jednu ladičku, nebo máte každej svoji? Pokud máte jednu, mohla by být ona tou příčinou.Koxík píše:Zdravim, máme v kapele problém, že naše klávesy Yamaha (přesný typ nevím) hrajou asi o čtvrt tónu jinde než ostatní nástroje, mívají klávesy nějakou takovou funkci, kde se ladí nebo aspoň kalibruje na jinou frekvenci? Díky
No to nepoužíváme, ale kytary spolu ladí, jen ty klávesy jsou o 1/4 tónu fuč...rotten77 píše:Možné to je. A jak se ladíte? Používáte v kapele jednu ladičku, nebo máte každej svoji? Pokud máte jednu, mohla by být ona tou příčinou.Koxík píše:Zdravim, máme v kapele problém, že naše klávesy Yamaha (přesný typ nevím) hrajou asi o čtvrt tónu jinde než ostatní nástroje, mívají klávesy nějakou takovou funkci, kde se ladí nebo aspoň kalibruje na jinou frekvenci? Díky
Teď nevím jeslti jsem to správně pochopil. Ladičku vůbec nepoužíváte?Koxík píše: No to nepoužíváme, ale kytary spolu ladí, jen ty klávesy jsou o 1/4 tónu fuč...
Jo to samozřejmě používáme, ladíme na komorní A normálně 440 Hz, ale ty klávesy jsou asi o čtvrt tónu jinde, tak potřebuju zjistit, jak je nějak přeladit aby byly taky na 440 Hzrotten77 píše:Teď nevím jeslti jsem to správně pochopil. Ladičku vůbec nepoužíváte?Koxík píše: No to nepoužíváme, ale kytary spolu ladí, jen ty klávesy jsou o 1/4 tónu fuč...
JJ, zkusím to zjistit a nějak to tam pořešit, přinejhorším přeladíme kytary no...Nero píše:Mám doma yamahácký klávesy, nejsem si jist typem, ale mám dojem, že jde o nějakej model z řad PSR (???) Tam je kalibrace možná, dělá ce to přes ovladače u displaye. Ale vzhledem k tomu, že ty neuvádíš přesný typ, těžko radit co a jak...
Dneska se to pokusím vyfotit, v ladičce chyba určitě neníNero píše:Kdyžtak hoď foto kláves, třeba někdo pozná typ a poradí...
Btw - není chyba v ladičce?
http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-ja ... inec~2002/Proč komorní "a" dává orchestru právě hoboj?
Zlí jazykové tvrdí, že důvodem je neschopnost hoboje se přiladit... Nemáme totiž tolik možností hýbat s intonací. Ladění můžeme v malé míře ovlivňovat hlavně délkou měděné trubičky. Navíc hoboj je konstruován již s ohledem na současnou výšku komorního a, 442 nebo 443 Hz.
Ať už to má laděno jakkoli, mělo by to jít ale zkalibrovat, ale mám dojem, že od té doby, co to autor threadu řešil, klávesy už zkalibroval nebo se vyhodil z okna, když nezjistil, jak na to...Tak na datumy tedy příliš nehledím. Tenhle thread mi vypadl při vyhledávání..Nero píše:Uff, rok a půl starý thread
Jinak "nějak teď" se ladění komorního A rozhodně neměnilo, už to je poměrně zajetá záležitost.
Jinak prosím tě, slovo "datumy" neexistuje, říká se "data"Wikipedia píše:Komorní tón je tón a' (bývá také označován jako komorní a).
Podle tohoto tónu se ladí nástroje v orchestru. V roce 1885 byla stanovena jeho frekvence na 435 Hz. V roce 1939 byla změněna na 440 Hz.
Komorní tón je vytvářen ladičkou, která byla k tomuto účelu vynalezena v roce 1711.
(Sorry, ale na tohle jsem alergickej)
Naštěstí nikdo z hudebního fórakdo o tom rozhoduje...
Zpět ke klávesám - 99 procent současných elektronických nástrojů umožňuje změnu ladění, změnu výšky celého rozsahu a některé také různá ladění, protože kromě výšky komorního "a" se také v historii používalo mnoho různých ladění, tato ladění byla různě "přesná" a zpravidla se ladilo konformně s určitou tóninou nebo skupinou tónin přibuzných. Většina těchto ladění vymizela s vynálezem ladění temperovaného.Jako mezinárodní standard bylo toto ladění ustanoveno v Paříži roku 1858, ale jeho používání bylo známo i mnohem dříve. Nejprve každá škola či směr používala jako komorní „A“ svoji vlastní normu, která se liší vždy jednotlivou frekvencí (počtem kmitů za vteřinu) tohoto základního tónu. V roce 1958 se mezinárodní komise dohodla na používání komorního „A“ o frekvenci 440 Hz. Toto moderní ladění je o něco vyšší než byla ladění používaná v barokní a starší hudbě. Tato norma byla ustanovena hlavně z důvodu, aby bylo zaručeno, že klavíry a jiné nástroje mají stejnou tónovou výšku jako např. saxofon (či jiný nástroj) a díky tomu mohly tyto nástroje společně hrát a nedocházelo k nepatřičným zvukovým disonancím či neladění.
Jako příklady uvádím některá ladění komorního „A“ v různých dobách podle velikosti konkrétní frekvence:
o 380 Hz – English pitchpipe – ladění anglických píšťalových varhan v roce 1720
o 409 Hz – Handel fork I – od roku 1780 požíval skladatel G.F.Handel
o 415 Hz – ladění používané převážně v barokní hudbě
o 422.5 Hz – Handel fork II – starší Handelovo ladění z roku 1740
o 423.2 Hz – používala Drážďanská opera v roce 1815
o 435 Hz – French Law – první norma ustanovená v Paříži 1858
o 439 Hz – Britská filharmonie roku 1896
o 440 Hz – je od roku 1958 mezinárodní dohodnutá norma ladění
o 442 Hz – často používaná evropská norma i dnes
o 445 Hz – takto se ladilo v Německu, ale stejně jsou laděny i nástroje např. v Číně
o 451 Hz – Milánská opera La Scala v 18. sto