Nastavitelný sklon krku klasické (španělské) kytary
Kytara zažila nespočet čundrů někdy v 80. letech minulého století a samozřejmě celou tu dobu trpěla kovové struny a to i po tom, co se mi po letech dostala do ruky jako cca 14-tiletému, když jsem s kytarou začínal. Kromě snížení kobylky jsem tehdy nedělal žádné úpravy. Struny i tak byly u krku skor 1cm vysoko. Nadělaly mi z počátků pěkné puchýře. Na nic jiného jsem nehrál celých 5 let (já idiot jsem se takhle trápil
).
Po čase, když už jsem měl alektriku, jsem se rozhodl ji opravit, kytarář nepřipadal v úvahu. Tak jsem tedy udělal toto...
Na počátku byla jen potřeba narovnat krk (sám o sobě celkem rovný, ale vzhledem k tělu skloněný). A výsledek:
Postup (není pro slabé kytarářské žaludky):
Krk se mi podařilo celkem úspěšně oddělit. Nechtělo se mi to lámat přes koleno, tak jsem kytaru lámal na zemi. Povolila záhy.
Nějaké přeřezávání drážky a další klasické postupy byly bez potřebného nářadí a znalostí nemožné, proto jsem problém vyřešil jistě z kytarářského hlediska diletantsky, ale velice účinně:
Na patce krku jsem vyvrtal 3 díry, které vedou skrz masivní vzpěru mezi přední a zadní deskou těla, kde byl krk uchycen.
Díry jsem natřel černou a zapustil do nich inbusové šrouby. V horní části spoje u hmatníku, kde se stýká tělo a pata krku, jsem do vzpěry zavrtal 2 normální vruty, jejichž hlavy se opírají o patku a tak jsem vlastně vytvořil
nastavitelný krk.
Slepil jsem plochu mezi vzpěrou a přední deskou, které se při mé neodborné demontáži odlepily. Jenže jsem neměl dřevařskou svěrku, tak jsem tam vpálil další vruty a bylo.
Né, no jelikož se do toho místa opírá veškérá páka od napěti od strun (hlavy vrutů na krajích), tak by to i možná jen slepené nevydrželo.
Jistě vám teď naskakuje husí kůže, ale zvenku jsou vidět jen ty černěné inbusy a ze strany malá škvírka mezi patkou krku a tělem.
Pak jsem už jen šteloval vruty, smontoval, naladil, zas rozdělal a zas šteloval vruty, až jsem dostal optimální sklon krku.
Na kytaře mám těď nylonky, které mají asi 10x větší hodnotu než samotná kytara, ale hraje ucházejícně a nepozoroval jsem, že by se mé zásahy na zvuku nějak neprojevily.
Krk je tuhý jak cip, troufám si říci, že tužší, než lepený. Nyní by snesl klidně kovovky.
(pokusím se doplnit víc obrázků, ale to až budu kytaru rozmontovávat - chystám se totiž na finální úpravu - jelikož konec hmatníku stýkající se s tělem, se za léta, kdy byl krk ohnutý, vyboulil, takže budu muset vytrhat pražce tak od 14tého a hmatník přebrousit, pak bude mít kytara naprosto perfektní dohmat, který mají jen ty top modely.
Nic víc jsem nekutil. Teď mám v plánu udělat killswitch, easy..