Skořepný Šokátor píše:Tak jsem se před pár dny rozhodl o tuhle kapelku zajímat když jsem tu viděl tuhle diskuzi, a líbí se mi A Rite Of Passage, Octavarium a Root Of All Evil - co byste mi doporučili za další písničky? Spíš takovou tvrdší tvorbu?
No pokud bys chtel od DT tvrdy ale fakt progress rock pisnicky...tak predevsim Awake....
Pokud ciste metal tak Train of Thought - pro me bohuzel nuda na osmou.
Ja osobne doporucuju toto (ne nutne v tomto poradi):
1. Images & Words - pravdepodobne nejnapaditejsi deska DT (a mozna i 90. let - v rocku) - mix vsech moznych stylu, originalni napady, melodie, zajimavy rytmy a fantasticka Take the TIme.
2. Scenes from a Memory - vynikajici deska - spolu s I&W moje nejoblibenejsi deska od DT a moje top 3 vubec. O malicko ji mam radsi nez I&W - koncepcni album, kde jsou songy provazany pribehem o minulem zivote (deska zacina odpocitavanim do hypnozy). Cely album je nahrany v jednom kuse s jedinou mezirkou pred skladbou home (Tou zacina 2. dejstvi) ...vynikajici po vsech strankach, byt vyuzivajici hudebnich odkazu na predchozi alba DT zejmena (ale nejen) na I&W
3. Awake - v 90. letech jednoznacne nejtvrdsi album DT, s vynikajicima skladbama jako 6:00, Erotomania+Voice+Silent man atd....osobne jsem si k tomuhle albu hledal cestu trochu dyl.
4. Falling into infinity - vyborne album, ktere bylo kritizovano za svuj komercni nadech. DT ho nahrali primocareji a jednodusseji se zamerem zasahnout sirsi publikum, coz se jim castecne povedlo.
5. 6degrees - 2CD - Vyborne druhe CD doplnene pro tebe urcite zajimavym tvrdym prvnim CD, na kterym je zjevna inspirace kapelami jako byla treba Pantera
6. WHen dream and day unite - z myho pohledu nevyrovnane album, ale rozhodne porad vynikajici (jeste se zpevakem Charliem DOminicim) - za poslech stoji urcite Fortune in Lies, Ytsejam (anagram puvodniho nazvu kapely Majesty a Killing hand. Deska mi celkem hodne pripomina, i diky zpevu, Queensrÿche.
7. Muzes sahnout i po deskach DT z 21. stoleti, ale osobne doporucuju zacit prave I&W a pokracovat dal...
8.pokud mas rad Covery - tak nevahej vzit k poslechu desku CHange of Season - je to deska coveru + je tam asi nejdelsi a fantasticky puvodni song DT o 4 dejstvich - Change of Season, ktery puvodne mel byt uz na albu Awake - kdyby tam byl, tak bych si asi Awake oblibil mnohem driv....
Mimochodem tady par zajimavosti:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dream_Theater
Charakteristika písní
Dream Theater používají mnoho různých technik pro psaní textů svých písní, což je nejpatrnější v pozdějším období kariéry, jelikož jim jejich nahrávací společnost poskytuje větší volnost při tvorbě textů.
Počínaje albem Train of Thought začala kapela úmyslně vkládat do své hudby malé skryté části, jako balíček pro své zapálené fanoušky. Nejznámější z těchto takříkajíc „oříšků“ se objevuje v písni „In the Name of God“ a je to část známého výroku Mike Portnoye – „eat my ass and balls“ (česky: sežer mou p***l i koule) zakódovaný v morseovce šikovně skryté za mixáží písně (hlavně v úseku na 5:50 až 6:07 minutě). Od té doby fanoušci Dream Theater aktivně vyhledávají tyto drobné zvláštnosti, které ovšem příliš nezaujmou běžného posluchače.
Některé z technik skládání písní používané skupinou během jejich působení:
* Zvuk gramofonu, který je slyšet na konci písně „Finally Free“ na albu Metropolis Pt. 2: Senes from a Memory je stejný jako zvuk na začátku písně „The Glass Prison“ z jejich následujícího alba Six Degrees of Inner Turbulence. Akord, kterým zazní do ztracena konec alba Six Degrees of Inner Turbulence je stejný jako akord ve který se promění píseň „As I Am“ na následujícím albu Train of Thought. Nota kterou hrají klávesy na konci písně „In the Name of God“ z Train of Thought, je stejná jako nota která otvírá píseň „The Root of All Evil“ na dalším albu Octavarium, ikdyž toto album začíná stejnou notou na klavír, kterou i končí.
* Tři části písně „The Glass Prison“ z alba Six Degrees of Inner Turbulence, dvě části písně „This Dying Soul“ z alba Train of Thought a dvě části písně „The Root of All Evil“ z Octavaria obsahují prvních sedm taktů z dvanáctitaktové suity s textem Mika Portnoye, který vypráví o jeho účasti na dvanáctistupňovém protialkoholním programu Billa W. Tyto tři písně sdílejí některé stejné rify, hudební témata i texty. Portnoy projevil svůj zájem o hraní těchto taktů postupně po dokončení suity a každou část zvlášť věnoval Wilsonovi. Písně mají po textové i hudební stránce vztah s písněmi „Mirror“ a „Lie“ z alba Awake, na kterém píseň „Mirror“ pojednává o Portnoyově alkoholismu
* Dream Theatre často používají při komponování techniku, při které rozšiřují části písně pokaždé, když tuto část použijí. Jako příklad můžeme uvést „6:00“ z alba Awake, kde po intru začíná skupina už skoro hrát refrén, ale nezahraje ho a začne s další slokou (v 1:33 minutě). Když má potom znovu přijít refrén, zahrají z něho jen část (v 2:11 minutě). Píseň potom pokračuje a když se opět vrátí k refrénu, zahrají ho už celý (minuta 4:41). Tuto techniku nalezneme také v písních „Peruvian Skies“, „Blind Faith“, „Endless Sacrifice“ a další.
* Hudební citace (hudební téma, lehce přetvořené a použité v jiném hudebním kontextu) je technika, kterou proslavil Charles Ives. Dream Theatre ji použili například zde:
o Sólo v „Take Away my Pain“ (minuta 3:35) je citované v sólu „These Walls“ (minuta 4:43).
o Téma písně „Wait for Slede“ je později použito v písni „Learning to Live“ (minuta 8:11) a také dvakrát v písni „Just Let Me Breathe“ (v minutách 3:39 a 5:21).
o Téma písně „Learning to Live“ je použité v „Another Day“ (minuta 2:53).
o Téma písně „Space-Dye Vest“ je použité hned několikrát na celém albu Awake.
o Jedna z hlavních melodií písně „The Mirror“ je použitá jako outro ve skladbě „Lie“ na albu Awake (minuta 5:14).
o Jedno z témat písně „Erotomania“ je citováno v písni „A Change of Seasons“ (minuta 2:48)
o Jedna z melodických linek v „Metropolis Pt 1 (The Miracle and the Sleeper)“ (minuta 8:28) se opakuje v „Overture 1928“ (minuta 1:34) z alba Metropolis Pt. 2: Senes from a Memory a v druhém refrénu skladby „Home“ (minuta 6:49), kde je změněno pouze jedno slovo. Navíc některé slova z písně „Metropolis Pt 1“ jsou recitovány v „Home“ (minuta 5:17). V podstatě celé Senes from a Memory je plné hudebně-lyrických citací z „Metropolis Pt 1“ a píseň „Dance of Eternity“ je celé zkonstruovaná z různých částí které jsou součástí původního alba. Navíc Mike Portnoy hraje během skladby „Home“ rytmus z „Metropolis Pt 1“ (minuta 2:35). Tento koncept pak vysvětluje na instruktážním DVD s názvem „Liquid Drum Theatre“.
* Části každé písně na alba Octavarium hrají jako pozadí ve čtvrté části písně „Octavarium“ (minuta 18:40). Pořadí písní:
o základ: „Take all of me“ z Root of All Evil (minuta 3:03)
o sekunda: „Don’t let the day go by“ z The Answer Lies Within (minuta 4:21)
o tercie: „Tear Down These Walls For Me“ z These Walls
o kvarta: „I walk beside you“ z I Walk Beside You (minuta 1:06)
o kvinta: „Hysteria“ z Panic Attack (minuta 3:35)
o sexta: „Chat would you say“ z Never Enough (minuta 2:49) – tento úsek je nejlépe slyšitelný
o septima: „All praised and sacrificed sons“ z Sacrificed Sons (minuta 3:26)
o oktáva: „Medicate me“ z Octavarium (minuta 10:08)
* Hudební citace jiných interpretů v hudbě Dream Theater:
o Ve „Fatal Tragedy“ se dvakrát objevuje „Acid Rain“ od Liquid Tension Experiment (stopa 4:21 a 6:33)
o Ve „Sacrified Sons“ se objevuje linka z Teddy Bears Picnic (stopa 7:02)
o Píseň Jingle Bells je na „Octavarium“ (stopa 17:47)
o Battle Hymn of the Republic se objevuje v pozadí písně "In the Name of God" (stopa 12:56)
o Píseň od The Beatles "Within You Without You" se objevuje v písni "To Live Forever" na videu Images and Words: Live in Tokyo
* Texty jiných skladatelů, které se objevují v textech Dream Theater:
o Třetí část „Octavaria“, která se nazývá Full Circle je ódou Mika Portnoye na progresivní rock. Text obsahuje spoustu slovních hříček na seznam jeho blíbených písní, kapel a dalších věcí. Jsou to například: Day Tripper, Lucy In The Sky With Diamonds, Get Back od Beatles, Supper's Ready a The Cinema Show od Genesis, Careful With That Axe Eugene a Yes' Machine Messiah od Pink Floyd, a také My Generation (The Who), Show Me The Way (Peter Frampton), Light My Fire (The Doors), Day For Night (Spock's Beard), Sailing On The Seven Seas of Rhye (Queen), Seize The Day/Diem (téma jejich písně z roku 1995 "A Change Of Seasons"), Gabba Gabba Hey (z písně "Pinhead" by The Ramones), a Hey Hey My My (Neil Young). Uveden je zde i herec Owen Wilson, bývalý vokalista Judas Priest Tim "Ripper" Owens, frontman skupinyVan Halen David Lee Roth, Wilson Phillips, Jack the Ripper, Cheech and Chongův "Dave's not here, man…", a Nightmare Cinema.
o Také na „Octavariu“ (stopa 14:00) je ukázka, osoby říkající „This is where we came“. Tato ukázky je pravděpodobně referencí na „The Wall“ od skupiny Pink Floyd. Na konci The Wall totiž můžeme zaslechnout hlas říkající „Isn’t this where…” a na začáku desky stejný hlas říká “…we came in?” Toto je pravděpodobně ukázkou téma celého Octavaria - jak se věci stále dokola opakují.
