Ladění?

[fingerstyle]

Těch 430 nebo 450 je frekvence tzv. komorního A. Takže jestli ladíš na frekvenci 430 a potom 450, tak je samozřejmě výška tónů logicky úplně jinak. Jinak správná frekvence (pokud chceš ladit s ostatníma) komorního A je 440 Hz.

Dík...To jsem chtěl vědět.

[Teorge]

Dneska ráno jsem narazil na netu na polyfonní ladičku kytar. Když člověk přejel přes všechny struny, tak mu to ukázalo odchylky u všech strun. Neví někdo jak taková ladička funguje? Jakým principem to oddělí zvuk jedné struny od ostatních?

[Jester]

Dneska ráno jsem narazil na netu na polyfonní ladičku kytar. Když člověk přejel přes všechny struny, tak mu to ukázalo odchylky u všech strun. Neví někdo jak taková ladička funguje? Jakým principem to oddělí zvuk jedné struny od ostatních?

Demo z PGS? Taky jsem na to tudleva koukal. No jako zajímavost dobrý.

[Teorge]

Jo na tu, ale tam ji meli jako no-name. Ale je to TC-Eletronic PolyTune, ještě nejsou dostupné v německu se na e-shopu psalo 89eur.

[Cheebers]

Ano ano, oktava is ok

[pepa náš]

Zaujal mne dotaz cheeberse o ladění struny g na kytaře. Mám naprosto stejný problém a neumím ho vyřešit. Naladím všechny struny správně, oktávy ladí, zahraju akord c, který ladí, zahraju akord g a je po ladění. Struna g neladí. Struny jsou nové 0.10.

[Atkins]

80% hlavně lacinějších kytar má problém s laděním hladkého "g", je to problém obecný a obecně známý, mnoho lidí ten rozdíl neslyší a tudíž tomu nevěnuje pozornost, spokojí se s ladičkou, které takřka bezmezně věří. Existuje několik způsobů řešení, všechna však nejsou zcela uspokojivá:

1. Náhrada hladkého "g" strunou opředenou - řeší problém bezezbytku
2. Zkusit "g" strunu z "tlustší" sady, např. z 0.12 - málo uspokojivé
3. Zkusit strunu jiného výrobce - málo uspokojivé
4. Naučit se ladit "kompromisně", tzn. strunu "g" naladit malounko níž, kdy oktáva g-g1 bude o kousíček širší a kvinta a-e o kousíček užší. - Takto to praktikuje naprostá většina slyšících muzikantů.
5. Existují a fungují tzv. kompenzované nulté pražce, po jejichž aplikaci se ladění výrazně zlepší.

O temperovaném ladění kytar by se dalo diskutovat hodiny a hodiny.

[Cheebers]

Ahoj,
diky za tvoje postrehy a reseni ohledne G struny, jasne, strucne, srozumitelne!!!

PS
Asi patrim do skupiny- spise pijan nez ladic verim ladicce a ve vysledku me prijde ze je nastroj ok a
v kapele ladi.

[woro90]

80% hlavně lacinějších kytar má problém s laděním hladkého "g", je to problém obecný a obecně známý, mnoho lidí ten rozdíl neslyší a tudíž tomu nevěnuje pozornost, spokojí se s ladičkou, které takřka bezmezně věří. Existuje několik způsobů řešení, všechna však nejsou zcela uspokojivá:

1. Náhrada hladkého "g" strunou opředenou - řeší problém bezezbytku
2. Zkusit "g" strunu z "tlustší" sady, např. z 0.12 - málo uspokojivé
3. Zkusit strunu jiného výrobce - málo uspokojivé
4. Naučit se ladit "kompromisně", tzn. strunu "g" naladit malounko níž, kdy oktáva g-g1 bude o kousíček širší a kvinta a-e o kousíček užší. - Takto to praktikuje naprostá většina slyšících muzikantů.
5. Existují a fungují tzv. kompenzované nulté pražce, po jejichž aplikaci se ladění výrazně zlepší.

O temperovaném ladění kytar by se dalo diskutovat hodiny a hodiny.

Jen pár technických poznámek:
1. Problém to sice řeší, ale přijdeš tím o ty šílené bendy, které se na té neopředené struně dají provádět. A mám ozkoušeno že čtyřprstý bend o kvintu ta struna vydrží, jen pak sotva stačí hmatník a chtělo by to zamykací mechaniky, pokud člověk trvá na ladění i po bendu
2. Velmi málo uspokojivé. A mně navíc hrozně sedí jak je to géčko měkké a nechá se ovlivnit i lehkým dotekem, a při pořádném záběru je pořád hodné na prsty.
4. Používám, dělají to i klasikáři s nylonkami, i když z maličko jiného důvodu. A zajímavé je řešení Eddieho Van Halena s podladěným H - to zase z jiného důvodu, aby mu ladily velké tercie mezi G a H strunou, a na ostatní tóny dolaďoval bendem.
5. Pain in the ass, moc pracné nebo drahé. A u strata to snad ani není možné, ten úzký nultý pražec moc předělávat nejde.

[Atkins]

5. Kompenzované pražce se dělají v podstatě na všechny typy nástrojů vč. Strata, dokonce je už v nabídce i kompenzovaný "zámek" (ještě není naceněn). Já osobně mám z toho trochu rozpačitý pocit, vyzkoušeno m.j. na LP - ladění se výrazně zlepšilo, ovšem výrazně se zhoršil zvuk prázdné struny, zjevně nevhodný materiál.

P.S. Širší kvarta h-e a širší duodecima A-e jsou jasné, nechtěl jsem se příliš rozepisovat - každý sluchař si to "své" ladění najde.

[Nero]

Atkinsi, opředenou g strunu bych rád někdy vyzkoušel, máš tip na nějaké výrobce či konkrétní sady strun, kde se dá najít? Samozřejmě mě zajímají "elektrické" struny standardních tlouštěk, tzn 10 nebo 11.

[Atkins]

Addario má sadu s motaným géčkem, jednu dobu se daly kusovky (a patrně dají) koupit u Alexima, taky se dají objednat v Muzikeru, já osobně jsem si tenkrát objednal u Thomastika resp. přes http://www.chn.cz hejno "géček", takže mám dostatečné zásoby.
A když chvíli vydržíš, napíšu Ti i konkrétní typy

[woro90]

dokonce je už v nabídce i kompenzovaný "zámek" (ještě není naceněn).

Hustě... Tak o tom jsem neměl tušení. Ale pořád se nemohu zbavit pocitu že na stratu to nemůže fungovat, že to bude buď moc tenké ("chcíplé" tóny prázdných strun) nebo moc tlusté (zadrhávání při páčení).

Géčka bych kupoval jako kusovky, stejným způsobem jsem to řešil když jsem ladil do Nashville E.

[Atkins]

Takže ty Addárka to je sada EJ20 (doufám, že nekecám, Addaria sadu už jsem několik let nekupoval)
A u Thomastika:
JS18 - Nickel Flat Wound (předená ale hlazená ze swingový sady- na tu by šly i ty Worrovo bendy )
GR20 - Nickel Round Wound (klasická předená)

[Nero]

Díky, Atkinsi. Addárkům se radši vyhnu, ty opravdu nemám rád. Thomastika zkusím někde splašit, abych to vyzkoušel.