Hudební fórum

Ok, chápu. Napadlo mě tu fotku si zvětšit, pak jsem se podíval a viděl jsem to. Taky bych takovou chtěl, tedy nějakou lepší, ale jsem na tom podobně, miluju ten styl, ale nemám na to. Ale kdybych měl stroj času a měl možnost udělat si jen jeden hodinovej výlet, chtěl bych slyšet buď hrát Mozarta nebo Djanga. Nebo Elvise se Scottym Moorem v roce 1956.

hmm, tak to já bych si zaletěl koupit nějaké ty první akcie Microsoftu nebo Applu, případně pro fungl nové Stradivárky

A ja jsem klidne mohl stihnout Svjatoslava Richtera ba i v Praze

Ale zpátky k tématu: šířka 43 mm mi připadá úplně nepředstavitelná. Moje kytara má 54.

ne kazdej ma prsty dlouhy jak E.T.
43 mm je sice hranicni rozmer, ale tvych 54mm je uz hodne. Treba ja bych uz ve vyssich polohach nemohl pouzivat palec leve ruky a ten tuze potrebuji.

53-54 mm vyplynulo z několikasetletého vývoje, takže to asi nebude rozměr pro nějakou anatomickou abnormalitu. Naopak lidé bývali o dost menší.
Ono velkou roli hraje i rozteč na kobylce.

Já jsem se ustálil u 44-45 a míň už je opravdu problém. Nejčastěji s tím, že si nechtěně zatlumím sousední strunu. To ale asi může být špatným postavením ruky a používáním palce
Fascinuje mě, jak dokonale čistě hraje TE s jeho obřími prackami.
Ale taky souhlasím s tím (když se tu někdo ptá na krky 48 a víc), že to je prostě věc zvyku.

Čavli píše: 19.08.2022 7:07 53-54 mm vyplynulo z několikasetletého vývoje, takže to asi nebude rozměr pro nějakou anatomickou abnormalitu. Naopak lidé bývali o dost menší.
Ono velkou roli hraje i rozteč na kobylce.

U kytar v 19. století byla ta šířka mnohem menší. Mám například nástroj z doby kolem roku 1830, nezměřil jsem to, ale bude to tak nanejvýš 45. Kupodivu u kobylky to má struny dál než moderní kytara, takže to je opravdu divné, jak se rozlézají. Těch mých 54 mm je u klasických kytar většinou taky hodně, bývají tenčí. Na ostatních dvou moderních kytarách mám určitě míň. Už jsem si ale za ty roky zvykl a všechno ostatní mi připadá menší a na tuhle hraju nejradši.

himself píše: 19.08.2022 7:17 Já jsem se ustálil u 44-45 a míň už je opravdu problém. Nejčastěji s tím, že si nechtěně zatlumím sousední strunu. To ale asi může být špatným postavením ruky a používáním palce
Fascinuje mě, jak dokonale čistě hraje TE s jeho obřími prackami.
Ale taky souhlasím s tím (když se tu někdo ptá na krky 48 a víc), že to je prostě věc zvyku.

Jednou jsem viděl primáše v romské kapele, měl tak 200 kg a 2 m, ruce měl jako medvěd a když měl ty housle, vypadalo to, že si dělá srandu s nějakou dětskou hračku. Ale jak nádherně jemně a čistě hrál, to bylo nepochopitelný.

No jasně, přesně tak! Housle!
Ono "sólování" po jedné struně je jedna věc, ale předpokládám, aspoň podle svých skromných zkušeností, že do tuhého jde u složitějších hmatů, říkejme jim akordy

himself píše: 19.08.2022 7:17 Fascinuje mě, jak dokonale čistě hraje TE s jeho obřími prackami.

TE je celej fascinující.
45 je maximum, co dám na akustické kytaře. Na klasice bych možná ještě uhrál těch 48 (ale úplně klasickou kytaru jsem měl v rukách naposledy před dvaceti lety - nylon mi zkrátka nesedí)

I na housle se hrají akordy (pakliže je akord souzvuk tří tónů a více), ale spíše se se hrají jen souzvuky (2 tóny). Kvintakordy jsou hratelné, ale není to snadné ani pro profíka, pokud jim chce dát barvu.

Edit:
"Ono "sólování" po jedné struně..." no fuj tajxl Himselfe Takové na houslích neexistuje

Prskyn píše: 19.08.2022 7:49

himself píše: 19.08.2022 7:17

nylon mi zkrátka nesedí)

Já jsem sice začínal s rockabilly - půjčoval jsem si nádhernýho Gretche - ale už dávno hraju jenom na nylon.

Matěj Rak píše: 19.08.2022 8:33

Prskyn píše: 19.08.2022 7:49

himself píše: 19.08.2022 7:17

nylon mi zkrátka nesedí)

Já jsem sice začínal s rockabilly - půjčoval jsem si nádhernýho Gretche - ale už dávno hraju jenom na nylon.

U nylonu je složité vybrat fakt dobře znějící nástroj. Popravdě jsem nikdy na dobře znějící klasickou kytaru nenarazil ( respektive znějící mému gustawovi). Ale především se mi na nylon nehraje dobře. Musí se to umět a je to nejspíš běh na delší trať. Ale rád si poslechnu klasika, kterej to opravdu umí.

To je jasný, člověk musí vybrat dobře. Já potřebuju hlavně basy a rasanci, ostatní mě skoro nezajímá. Ale moje kytara umí všechno, naštěstí.

Nylonka se musí dobře zaplatit (tj. víc než kde jinde platí, že obvykle s cenou roste kvalita). A taky na ní fakt dobře vytvořit tón (teď myslím prsty). V tom je hlavní rozdíl mezi nýmandy (mnou) a těmi co umí.

Ano, kultura tónu je to nejdůležitější.