Klasická kytara 43mm

[Matěj Rak]

Ok, chápu. Napadlo mě tu fotku si zvětšit, pak jsem se podíval a viděl jsem to. Taky bych takovou chtěl, tedy nějakou lepší, ale jsem na tom podobně, miluju ten styl, ale nemám na to. Ale kdybych měl stroj času a měl možnost udělat si jen jeden hodinovej výlet, chtěl bych slyšet buď hrát Mozarta nebo Djanga. Nebo Elvise se Scottym Moorem v roce 1956.

[Prskyn]

hmm, tak to já bych si zaletěl koupit nějaké ty první akcie Microsoftu nebo Applu, případně pro fungl nové Stradivárky

[himself]

A ja jsem klidne mohl stihnout Svjatoslava Richtera ba i v Praze

[Matěj Rak]

Ale zpátky k tématu: šířka 43 mm mi připadá úplně nepředstavitelná. Moje kytara má 54.

[Prskyn]

ne kazdej ma prsty dlouhy jak E.T.
43 mm je sice hranicni rozmer, ale tvych 54mm je uz hodne. Treba ja bych uz ve vyssich polohach nemohl pouzivat palec leve ruky a ten tuze potrebuji.

[Čavli]

53-54 mm vyplynulo z několikasetletého vývoje, takže to asi nebude rozměr pro nějakou anatomickou abnormalitu. Naopak lidé bývali o dost menší.
Ono velkou roli hraje i rozteč na kobylce.

[himself]

Já jsem se ustálil u 44-45 a míň už je opravdu problém. Nejčastěji s tím, že si nechtěně zatlumím sousední strunu. To ale asi může být špatným postavením ruky a používáním palce
Fascinuje mě, jak dokonale čistě hraje TE s jeho obřími prackami.
Ale taky souhlasím s tím (když se tu někdo ptá na krky 48 a víc), že to je prostě věc zvyku.

[Matěj Rak]

53-54 mm vyplynulo z několikasetletého vývoje, takže to asi nebude rozměr pro nějakou anatomickou abnormalitu. Naopak lidé bývali o dost menší.
Ono velkou roli hraje i rozteč na kobylce.

U kytar v 19. století byla ta šířka mnohem menší. Mám například nástroj z doby kolem roku 1830, nezměřil jsem to, ale bude to tak nanejvýš 45. Kupodivu u kobylky to má struny dál než moderní kytara, takže to je opravdu divné, jak se rozlézají. Těch mých 54 mm je u klasických kytar většinou taky hodně, bývají tenčí. Na ostatních dvou moderních kytarách mám určitě míň. Už jsem si ale za ty roky zvykl a všechno ostatní mi připadá menší a na tuhle hraju nejradši.

[Matěj Rak]

Já jsem se ustálil u 44-45 a míň už je opravdu problém. Nejčastěji s tím, že si nechtěně zatlumím sousední strunu. To ale asi může být špatným postavením ruky a používáním palce
Fascinuje mě, jak dokonale čistě hraje TE s jeho obřími prackami.
Ale taky souhlasím s tím (když se tu někdo ptá na krky 48 a víc), že to je prostě věc zvyku.

Jednou jsem viděl primáše v romské kapele, měl tak 200 kg a 2 m, ruce měl jako medvěd a když měl ty housle, vypadalo to, že si dělá srandu s nějakou dětskou hračku. Ale jak nádherně jemně a čistě hrál, to bylo nepochopitelný.

[himself]

No jasně, přesně tak! Housle!
Ono "sólování" po jedné struně je jedna věc, ale předpokládám, aspoň podle svých skromných zkušeností, že do tuhého jde u složitějších hmatů, říkejme jim akordy

[Prskyn]

Fascinuje mě, jak dokonale čistě hraje TE s jeho obřími prackami.

TE je celej fascinující.
45 je maximum, co dám na akustické kytaře. Na klasice bych možná ještě uhrál těch 48 (ale úplně klasickou kytaru jsem měl v rukách naposledy před dvaceti lety - nylon mi zkrátka nesedí)

I na housle se hrají akordy (pakliže je akord souzvuk tří tónů a více), ale spíše se se hrají jen souzvuky (2 tóny). Kvintakordy jsou hratelné, ale není to snadné ani pro profíka, pokud jim chce dát barvu.

Edit:
"Ono "sólování" po jedné struně..." no fuj tajxl Himselfe Takové na houslích neexistuje

[Matěj Rak]

nylon mi zkrátka nesedí)

Já jsem sice začínal s rockabilly - půjčoval jsem si nádhernýho Gretche - ale už dávno hraju jenom na nylon.

[Prskyn]

nylon mi zkrátka nesedí)

Já jsem sice začínal s rockabilly - půjčoval jsem si nádhernýho Gretche - ale už dávno hraju jenom na nylon.

U nylonu je složité vybrat fakt dobře znějící nástroj. Popravdě jsem nikdy na dobře znějící klasickou kytaru nenarazil ( respektive znějící mému gustawovi). Ale především se mi na nylon nehraje dobře. Musí se to umět a je to nejspíš běh na delší trať. Ale rád si poslechnu klasika, kterej to opravdu umí.

[Matěj Rak]

To je jasný, člověk musí vybrat dobře. Já potřebuju hlavně basy a rasanci, ostatní mě skoro nezajímá. Ale moje kytara umí všechno, naštěstí.

[Otylie]

Nylonka se musí dobře zaplatit (tj. víc než kde jinde platí, že obvykle s cenou roste kvalita). A taky na ní fakt dobře vytvořit tón (teď myslím prsty). V tom je hlavní rozdíl mezi nýmandy (mnou) a těmi co umí.

[Matěj Rak]

Ano, kultura tónu je to nejdůležitější.