kytara od kytaráře vs. Custom Shop

[911]

jo, LPC BB pěkná, takhle ani není vidět ta tenkost. Kobylka zřejmě měněná. Parker s FR se mi moc líbí. Mám taky jednu kytaru bez značek na hmatníku. Ve stoje to ještě jde, ale s kytarou na klíně tápu.

Origo kobylku jsem vyměnil za Babicz a značky na Parkerech mám ze shora a ještě zvětšené,páč ve tmě na to někdy prd vidím

[qwer]

Tak hlavne pan Pavlicek uz hraje profi skoro 40 let, tak ma asi narok obcas zmenit "vkus" - on to navic ani neni vkus, ale proste je jina doba. Dny, kdy se valcilo Ibanezkama pres nejaky chorusy do rackovych monster, jsou uz tak nejak za nama, ted frci navrat ke korenum (a zaroven je jakysi odklon od el. kytary, coz je docela zajimava kombinace).

Taky je treba si tak nejak uvedomit to, jak jsou dnes i dobre kytary dostupne, kolik je vsude informaci, jak snadne je koupit treba starou kytaru z Japonska za 15 tisic i s dani a clem. Sam jsem jen z USA bral kytar asi deset, kdyz teda pocitam i tela a krky, z kterych jsem pak neco splacal.

V takove dobe je pak velmi jednoduche udelat si srovnani mezi nastroji, slyset na vlastni usi v nejakem vetsim ksefte, jak hraje nejaka klasicka lampa ac30/plexi/fender tweed, rozhodnout se, co me oslovuje a jit si za tim.

Kdyz si vzpomenu, jak jsme fungovali jeste pred necelymi 20 lety, tak je to neuveritelne usmevne - na okrese jedny hudebniny, jedno mexicke tele a par a LP a SG od Apollo, jedno lampove kombo, a to jeste bazarove - byl to Peavey Classic 50, ze ktereho jsem si tehda odkojeny Valvestatem malem striknul do kalhot, ted by na to pulka fora jako na nejvetsi ausus nehrala. Chodilo to jinak a platilo to i na ty Pavlicky, kteri sice meli asi tak 1000x vetsi moznost rozletu, ale stale to nebylo jako dnesni raj, kdy na netu sjedu ke kazdemu aparatu/nastroji x videi, recenzi a na ty beznejsi si muzu zahrat na nekolika mistech po cele republice a kdyz zatouzim po nejakem butik masakru treba ze statu, tak si to doma u kafe behem par minut vybavim a odlehcim radne kreditce a kdyz me to nenadchne, tak to zase par klikama prodam treba do Belgie ikdyz na tom teda prodelam kalhoty, ale alespon se toho zbavim a muzu kupovat a zkouset dal.

No a tohle prostredi se samo dotklo i pana Pavlicka, tak proste presedlal na to co mu vyhovuje a nemyslim si, ze by se jednalo o nejaky chameleonismus nebo propagaci firem.

No a abych to nejak napojil na to nosne tema - v takove dobe jen ten nejvetsi nesmysl zacit neco skatulkovat a radit ve stylu Ladina, ktery to ma jednoduche v tom, ze hrat muze jen CS pres poradnou lampu a vse ostatni je na ukor kvality. Neni to imho tak jednoduche a dnesni doba doprava si vse zkusit, najit si svuj smer a svet. V dobe neuveritelne konkurence uz proste neplati to, ze kytara za 30 je smejd, taky neplati to, ze kazdy CS je automaticky spasa - kdyz si vybavim, jak jsme cca pred 5 lety vybirali Fender CS, ktery mel nahradit obyc. 10 let stary Standard, a v cele Praze jsme nenasli jediny CS, ktery by se nam libil, a nakonec se skoncilo u bazaroveho Suhr za poloviny puvodniho rozpoctu. Ted uz si davam na nejake rychlosoudy bacha.

A ten rozpocet na nastroj nemusi byt nejak brutalni. Samo zalezi na to, co to ma byt - je rozdil mezi telackem a treba LP/PRS. Treba znamy u Macha poridil jednoduche moderni tele za necelych 20, kytara hraje suprove, clovek vi, z ceho to je, co na tom ma... Dnes si na to vydela osmnactilety studak pres prazdniny doplnovanim regalu v Kaufu a jeste mu zbude na futral, takze ani babicek netreba na placeni kytar, nechejme se dotovat treba ve forme buchet a domacich syrupu...

[hyenik]

Pisu to tady pravidelne, zijeme v ráji.
Každý muze svoje personalizovane libido ukojit ve všech cenovych i kvalitativních relacích.
Zarucene "pravdy" vo tom jak prava kvalita je jenom něco drahého a custom shop a kdoví co, jsou pro me po 30letech a stovkách nastroju co mi prosly pod rukama jenom komedie. Když se to spoji s agresivitou a neschopnosti rozeznat realitu, tak je to tragikomedie. Umocněná navíc neprilis popularnim tezí, že největší vliv na zvuk má samotný kytarista, což shrnul ve svém bonmotu John Suhr - Practising cures most of sound issues.
Po mnoha tisících hodin stravenych nahravanim se nejakym zazracnym nastrojum jenom usmivam, staci když prostě není špatný a o všem ostatním stejně rozhodujete vy sami.

Cerstvy pribeh kinxe, kdy jeho live sound obdivovaly soucasne mlade hvezdy scény (tedy ne žádní fóroví teoretici nebo sběratelé, ale fakt skvělí muzikanti hrajicí ve špičkových kapelách).... a nevěřili, že to kinx produkuje na ty jeho střepoidní kytary a krabičky obvykle tak za litr z výprodeje, na které by tihle virtuozove ani nepolozili podrážku
Když se gear správně vybere k účelu, tak na ceně vůbec nezáleží.

[Martin Pech]

Zdravím vás,
jakožto dotčená osoba, tedy výrobce kytar, bych se do tématu vložil. V mnoha příspěvcích se hodně z vás věnuje tomu jestli bude nějaký místní kytarář schopen vyrobit kopii PRS, Strata nebo Les Paula stejně dobrou jako jsou ty nejlepší kousky originálních výrobců. Podle mě ano, ale rozhodně to není to hlavní v čem vám může být kytarář prospěšný.
Když máte pocit, že vašemu hraní chybí zvuk Stratocasteru z jara 64, pořiďte si Starat z jara 64. Kytarář pro vás ale může udělat to, že vám nabídne něco, co produkční nástroje nemohou. Ať už se jedná o nestandardní hardware (měl jsem zákazníka, který si sám vyrobil tremolo kompletně z titanu ), nestandardní konstrukční prvky nebo materiály - těla nebo krky z kovů nebo různých kompozitů, použití druhů dřev, které na globálním trhu prostě nejsou dostupné, ale hlavně naprosté přispůsobení nástroje vašim požadavkům - profil a tloušťka krku, radius hmatníku (třeba mnou oblíbený proměnný 9,5" - 14") nebo jen vizuální stránku jako všeliké intarzie ve hmatnících nebo vaší oblíbenou kombinaci barev.
Co se týká zvukových požadavků, tam je to podle mě nejtěžší. Důležité je, aby kytarista ve chvíli, kdy si jde objednat custom nástroj věděl, co chce, protože, když kytaráři nepředáte dostatečně přesně požadavky, může dělat co chce a vy přesto nebudete spokojeni.
Nicméně stále je to tak, že v ČR je opravdu hodně skvělých kytarářů, kteří vyrábějí nové nástroje za poloviční peníze oproti jejich kolegům ze zbytku EU, tak je podporujte !

[grock]

Tak ... - kdyz si vybavim, jak jsme cca pred 5 lety vybirali Fender CS, ktery mel nahradit obyc. 10 let stary Standard, a v cele Praze jsme nenasli jediny CS, ktery by se nam libil, a nakonec se skoncilo u bazaroveho Suhr za poloviny puvodniho rozpoctu. Ted uz si davam na nejake rychlosoudy bacha.

Mohl bych se zeptat, co se vám na zkoušených CS nelíbilo ? Osazení snímačů, kombinace dřev, profil krku, barva ? A kolik jste jich zkoušeli ? Já vidím problém v malém množství těch drahých kousků a nemožnosti srovnání. Např. u nás v Č.Budějovicích jsem v krámě narazil na CS jen jednou - a to byl už objednaný kousek pro jednoho zákazníka (Gibson ´57).

[qwer]

Mohl bych se zeptat, co se vám na zkoušených CS nelíbilo ? Osazení snímačů, kombinace dřev, profil krku, barva ? A kolik jste jich zkoušeli ? Já vidím problém v malém množství těch drahých kousků a nemožnosti srovnání. Např. u nás v Č.Budějovicích jsem v krámě narazil na CS jen jednou - a to byl už objednaný kousek pro jednoho zákazníka (Gibson ´57).

CS stratů jsme zkoušeli asi 6. Všechno bylo takové nemastné neslané, i na sucho, prostě ty nástroje jakoby "netáhly". Ono to může být i starýma strunama, špatným seřízením. Sám CS mám asi 8 let a je to fantastická kytara, na prázdniny byla už u dvou kytarářů a ti si ji taky pochvalovali, tak jak nemají většinou rádi masovou produkci, tak u téhle se shodli, že to ještě jde A CS, které hrají naprosto fantasticky, znám nespočet. Určitě jsem to tedy nemyslel ve smyslu, že CS = aušuš, bylo to myšleno tak, že ne automaticky je CS výhra. Sám mám teda ten můj CS poslaný z USA bez vyzkoušení, takže to byla docela loterie, ale vyšlo to a kytara se líbí (jinak by šla prostě na bazar, na prodeji bych v té době určo netratil).

[torst]

Martin Pech : Ano, to je deviza kytarářů, že postaví zákazníkovi nástroj na míru. Zároveň je to ale taky loterie, protože až na konci kytarista zjistí, jestli se to povedlo a nástroj mu vyhovuje. A to jsou pak přesně ty spešl bezva nástroje, ale neuniverzální, které se dále hůř prodávají. Nevím, samozřejmě jde především o můj osobní postoj-neberou mě tyhle kytary po někom. Jinej ale po nich skočí, protože jde o dobrou kvalitu za nevelké prachy a logo neřeší. Proč ne.

[Alternátor]

Já na dálku nakupoval skoro vždycky a vždycky jsem měl kupodivu štěstí. Ani jsem si neuvědomoval, jak velké. Vlastně všechny nástroje, co jsem takhle bez vyzkoušení odněkud objednal, byly po technické i zvukové stránce naprosto v pořádku a na některé vzpomínám doteď. Před časem jsem šel do Kytar vyzkoušet pár lepších nástrojů a z elektrik mě třeba absolutně zklamal Gibson. O paskvilech typu Firebird Studio se radši nebudu zmiňovat, ale to, že s cenovkou okolo 60 000,- byl jejich Les Paul Standard totálně mrtvým dřevem, to už mi trochu hnulo žlučí. Zpracování za tuhle cenu taky žádná hitparáda. Silně pochybuju, že za tuhle částku bych od kytaráře dostal obdobně odfláknutou a nehrající kytaru.

[grock]

Akorát že ten Standard je přesně ta kytara o které se tady nebavíme, resp. bychom se tady bavit neměli. Kytarář vs. CS. Takže - ano, kytarář je levnější než CS

[Alternátor]

Uznávám, byl jsem OT.

[Ladin]

Vážení přispívající,
chtěl bych se Vás na závěr zeptat na otázku, která mi vrtá hlavou. Proč si filharmonici a jiní špičkoví hráči pořizují nástroje v hodnotách statisíců, riskují jejich poškození a odcizení, když by mohli podle zde převažujících názorů vše odehrát v pohodě na čínské housle od Thomanna za nějakých 15000,- Kč ?

[hyenik]

napr. proto... http://www.pnas.org/content/114/21/5395

[daimondia]

Nedávno jsem viděl dokument o stradivárkách jak jsou nenapodobitelné. Všichni umělci tvrdili, že když na ně hrají jsou jedinečný. A pak tam byl test kdy tam bylo hráno za plentou na asi desatery housle mezi nimiž byli dvoje stradivárky a posuzovali je různí znalci. A ani jeden stradivárky nepoznal.

[cherreda]

Na druhou stranu - ten pocit, že teď hraju na stradivárky... ten chemickej mix, co přitom mozek vygeneruje... myslím, že ve výsledku se opravdu může hra dotyčného zlepšit, může být soustředěnější, procítěnější...
U drahých kytar to zajisté funguje podobně.
Hráč pak bude přesvědčený, že se mu hraje líp, že z nástroje dostane víc, lepší zvuk a nedá si to vyvrátit nějakou poslechovou objektivitou.
Je to zcela v pořádku, placebo efekt taky funguje.

A samozřejmě efekt bude i opačný - vědomí, že je nucený odehrát na levnou obyčejnou kytaru, příp. ne tak pěknou, by člověka uvyklého své drahé kytaře mohlo "demoralizovat" a tedy jeho hru zhoršit.

[hyenik]

už jsem to tu víckrát linkoval, je to v podstatě subjektivní mindfuck, který se ovšem může překlopit do objektivního výsledku.
např. drahé víno (objektivně není lepší nez kvalitni levnejsi vino a bez marketingového příběhu by si ho nevybrali ani somelieri), ale jeho piti prinasi nakonec objektivně (ověřováno na mozku tomograficky) víc uspokojující zážitek. Takže vlastně takový meta-mindfuck, kterému podléhají obvykle všemožní sběratelé a diehard fans.
Apple je nejjednodušší příklad, je nejlepší? ... fanoušci mají jasno a ani kdybychom tady popsali celé fórum, tak to skutečně objektivně nerozsekneme jestli je to revoluční značka nebo jenom předražený hype. Je dobré si tyhle marketingové souvislosti uvědomit a trochu otupit agresivní ostří personálních PRAVD vydávaných za kánon.

Tedy drahá kvalitní kytara z vás lepšího muzikanta neudělá, opravdu ne.
Ale drnkání na ni si můžete víc uživat a mít lepší pocity.
(sám jsem to zažil u zesáku za 150tis, pragmatická hlava věděla že to sice není pravda, ale to excitované srdíčko tomu prostě odmítalo uvěřit

Pro hnidopichy: Tohle srovnání se týká kvalitních věcí (ne instantních náhražek pro fiftýny s pokatovanýma kostama ).
Tedy u kytar např. od 10.000 do 200.000 (velmi přibližně s vědomím nutnosti posuzovat konkrétní kus)

[grock]

Nedávno jsem vyděl dokument o stradivárkách jak jsou nenapodobitelné. Všichni umělci tvrdili, že když na ně hrají jsou jedinečný. A pak tam byl test kdy tam bylo hráno za plentou na asi desatery housle mezi nimiž byli dvoje stradivárky a posuzovali je různí znalci. A ani jeden stradivárky nepoznal.

Ty jsi VIDĚL , že jinak vnímá nástroj hráč a jinak posluchač-znalec (snad?). Nechci spekulovat o objektivitě nebo záměru filmařů. Posluchač nemá šanci vnímat, jak nástroj reaguje na nuance a ˇ"pokyny" hráče, netuší tu odezvu, jak se pere hráč s nástrojem, jestli ten flažolet chtěl jen tiše naznačit a nebo to víc nahlas nešlo vydolovat. Podobné je to i se simulacemi aparátů, posluchač slyší jen výsledek, neví, jak je blízko záměru hráče, jestli ty tři tóny za sebou měly znít stejně nebo by to na skutečném aparátu šlo zahrát pestřeji, bez přepínání a kroucení, jen atakem prstů na hmatníku.

[daimondia]

[pbla4024]

... Nechci spekulovat o objektivitě nebo záměru filmařů. Posluchač nemá šanci vnímat, jak nástroj reaguje na nuance a ˇ"pokyny" hráče, netuší tu odezvu, jak se pere hráč s nástrojem, jestli ten flažolet chtěl jen tiše naznačit a nebo to víc nahlas nešlo vydolovat...

Ty testy (byly dva) měly dost propracovanou metodiku.
V první testu by tři staré a tři nové nástroje, dvacet houslistů, hrající houslisté měli zakryté oči, posluchači seděli za plentou, na nástroje se hrálo v náhodném pořadí, hrálo s v hotelovém pokoji. V druhé testu zvětšili počet nástrojů na třináct starých a deset nových a zmenšili počet na deset houslistů pouze elitní úrovně. Hrálo se v koncertní síni. Atd atd.

https://en.wikipedia.org/wiki/Player_pr ... ld_violins

[hyenik]

to je zbytecne, kdo nechce, tak najde tisíc duvodu proč nejlíp pripraveny blind test na světě nebude dobrý.

Nicméně ano, ta interakce mezi hráčem a nástrojem je to hlavní co "dělá zázračné" nástroje. Dál už se to nepřenáší, takže je to spíš taková transcen-dentální berlička, ale přesně to jsem zažil s tím výše jmenovaným aparátem, měl jsem pocit že hraju minimálně jako Pavlíček (ta hlava byla jeho), ale když hrál kolega, a jenom jsem poslouchal, tak to byl jenom normální kvalitní apec

[qwer]

Nicméně ano, ta interakce mezi hráčem a nástrojem je to hlavní co "dělá zázračné" nástroje. Dál už se to nepřenáší, takže je to spíš taková transcen-dentální berlička, ale přesně to jsem zažil s tím výše jmenovaným aparátem, měl jsem pocit že hraju minimálně jako Pavlíček (ta hlava byla jeho), ale když hrál kolega, a jenom jsem poslouchal, tak to byl jenom normální kvalitní apec

Two Rock CR nebo Bruno Super 100?