Metal bicí pro nováčka

[Johnnnnnnnnnny]

Kdybyste někdy vyjeli někam na východ a viděli co tam hrajou. Ty lidi v životě neviděli metronom, o etudách se jim ani nezdálo, ale má to takovej groove, že by leckomu spadla čelist.

Muzika je umění, má určitá pravidla, která je dobré dodržovat, ale rozhodně by neměla být strojová.
Záleží na přístupu. Pokud se člověk chce naučit, tak se naučí i sám, pokud do toho mlátí jen pro odreagování, tak budiž, ale doufám, že ho teda nepotkám někde na koncertě.

Každopádně učitel je fajn věc, protože to s nim jde rychlejš.

[stinm]

Nepatřím mezi ty, co do toho bezhlavě bušej a myslel si, že je to ok. To zas né. Nějakou tu techniku zvládám, o tom nemluvě. Jen když mi někdo ukáže noty a začne mluvit o nějakých etudách tak vím kulový...

[DrWizzard]

Ad. noty: )) Možná jsem ze staré školy, ale pragmaticky ctím model vydřít si vše od píky, než naskočit do jedoucího vlaku s tím, že teda nemám jízdenku, ale když se zavřu na záchodcích, možná do cíle dojedu. Hraní z not dává nadhled, klid a s určitou mírou praxe i okamžitou představu o harmonickém, v našem případě tedy spíše rytmickém vývoji skladby. Nechápu, proč mají někteří z not až panickou hrůzu - to je jako když by se prvňáčci nechtěli učit abecedu poukazujíce na to, že čtení je pro povýšené intelektuály - jim stačí vidět obrázky... ))

Ad. učitel: Souhlas. Dobrý učitel může hodně pomoci, špatný hodně zkazit.

[saft]

V mojim okolí vím o pěti bubenících různě vyspělejch a noty krom mě zná ještě možná tak jeden a to nevim jistě. Na jejich hře to poznat nijak není akorát se teda nedomluví s kapelou normální muzikatskou řečí. Já na bicí hraju rok. ale předtim sem hrál něakejch 9 let na dechy takže klasickou hudební nauku mám zmáknutou, ale kdybych takovou průpravu neměl asi by sem se to taky neučil
Teď jsem samouk, protože v hudebce mě nejvíc štvalo to, že sem musel hrát to co mi určil učitel (měl jsem celkem 4, dva byli super, jeden rapl a kvuli tomu poslednimu sem se na to vykašlal, protože ten mě nejvic nutil hrát to co sem nechtěl) toho co bych si vybrál sám na závěrky moc nebylo (myslim že to bylo dokonce jen jednou) proto sem se teď raději vydal cestou toho samoučení.
Taky mě značně rozčiluje to jak tady vidim reakce typu "rok hraj jen na virbl a pak si kup sestavu". To je nejlepší a nejrychlejší cesta do pekel, protože to toho manika nebude bavit. Já osobně etudy cvičim už od začátku (hraju jen rok a ty etudy cvičim jen proto že vim jak to chodí a že je to něco jako stupnice) a když sem měl na reklamačce kopák (mimochodem bydlim v paneláku takže se učim hlavně na elektronicky, za normálni akustickou soupravu se dostanu párkrát do měsíce, takže jak pak budete na mě reagovat nezapomeňte mě to vytknout stejně jak toho učitele) tak cvičení jen na samotnej bubínek mě taky za chvilu omrzelo.
Nehraju proto aby se to líbílo ostaním, ale proto aby se to líbilo mě a bavilo mě to a je mě jedno že nezvládám takovou a makovou techniku hlavní je že mě to baví a o tom to snad je nebo se mýlím

[Joe86]

To Saft: Měl jsem to podobně..napřed trumpeta a po hotové nauce v ZUŠ jsem šel na rok k učiteli na bicí. Základy hry už jsem ovládal a chtěl jsem se naučit hrát z not, které jsem taky znal, ale jinak. Borce to ze mě neudělalo..pokrok by to asi byl, ale nejspíš to bylo tou naukou a tím, že už jsem v té době hrál v ZUŠ v dechovce, ale něco mi to určitě dalo. Spíš si myslím, že je na začátku lepší a důležitější se pořádně vybouchat, ať se člověk vyblbne a vyřádí a zkusí si, jaké mají bicí možnosti a až ho to chytne, až bude v té muzikantské pasti, pak je čas na to, aby se zavřel do kumbálu s malým bubnem a začal dřít techniku. To už ho to neodradí a bude vědět za čím jde a k čemu to všechno je.
Jen těžko si představuju, že se někdo rozhodne třeba v 10 letech hrát na bicí a první co ho napadne, bude napsat Ježíškovi o etudy pro malý bubínek a bude mít radost, že má na rok vystaráno. Myslím, že už na Tři krále by byla učebnice na cucky a synek by hlava nehlava řezal do xylofonu mladšího bráchy. Ale váženě: kdo z Vás začínal jen na malý buben?

[Kajda]

Já.

[Basspetr]

Já.

[Sam Jr.]

při zmínce tatíkovi, že bych chtěl hrát na bicí sem nafasoval paličky, cvičnej pad, ledkovej metronom a nějakou prastarou učebnici. na soupravu sem se dostal párkrát do měsíce za "odměnu" a bylo mě tehdá 12 a vydržel sem to tak celej rok, než sem poskládal nějaký vlastní Amátky a založil kapelu ale před 20 lety se nám o dnešních možnostech a taky cenách ani nesnilo.

[pavlii]

To je sice pravda, ale nelze to brát jako podstatný argument (nesouvisí to jen s bicími). To, že je dneska spousta věcí výrazně dostupnějších než před lety přece neznamená, že je i správná změna přístupu (typ "když to tak chci/na to mám, tak to tak bude..."). Kam to spěje....

P.

[Monikad]

Nepatřím mezi ty, co do toho bezhlavě bušej a myslel si, že je to ok. To zas né. Nějakou tu techniku zvládám, o tom nemluvě. Jen když mi někdo ukáže noty a začne mluvit o nějakých etudách tak vím kulový...

Já ti povím, že jsem taky samouk z nadšení. Po několika desítkách let teprve te´d docházím k tomu, jak moc mi ty počáteční etudy chybí a "na stará kolena" jsem si nakoupila knihy a snažím se dohnat to, co jsem měla udělat pro svoji hru už dávno. S troškou trpkosti a sebetrýzně, ale s nadšením pro hraní na bubny te´d drhnu nějaké jednodužší etudy a objevuji jak moc toho neznám, ale jak mě to posouvá dál v prxi, když něco "nudně teoretického a neradostného" zvládnu.

[Monikad]

To Saft: ......... Ale váženě: kdo z Vás začínal jen na malý buben?

Já..... na víc nebyly tehdy prachy

[Monikad]

při zmínce tatíkovi, že bych chtěl hrát na bicí sem nafasoval paličky, cvičnej pad, ledkovej metronom a nějakou prastarou učebnici. na soupravu sem se dostal párkrát do měsíce za "odměnu" a bylo mě tehdá 12 a vydržel sem to tak celej rok, než sem poskládal nějaký vlastní Amátky a založil kapelu ale před 20 lety se nám o dnešních možnostech a taky cenách ani nesnilo.

Přesně tak! jen tu výbavu d rodičů jsem neměla. naopak.... protož eu nás v rodině několik generací zpět chodili skoro všichni někam "k panu řídícímu" na housle nebo klavír, tak mě se rodiče snažili nekazit dětství a od muziky mě drželi dál. Paradoxně právě já (a ještě kdysi děda) jsem se muzice začla věnovat velmi vážně a je to můj život. tedy jsem vše řešila sama a skoro tajně. nejen před rodiči, ale i před režimem (pamětníci ví, jak v první půlce 80tých let komunisté koukali na rockovou muziku - rocker byl málem nepřítel státu).
Vlastně mi až po prvním veřejném vystoupení otec koupil první "opravdovou" bicí soupravu a rodiče mě vzali na milost s muzikou!

[Joe86]

Pro ty co začínali na malý buben: A jak to vypadalo? To jste měli fakt jenom malý buben a stojan na noty a neměli jste možnost si zahrát na celou sadu? (aspoň třeba jednou týdně/měsíčně) Když se člověk rozhodne hrát na bicí, tak je jeho představa asi jiná než jen ten jeden buben a spousta dřiny...to klobouk dolů...nedovedu si představit, jestli bych to vydržel jenom s tím jedním bubínkem, když v koutě stála kytara...

[pehve]

Ti co tvrdí že etudy jsou nanic si lžou do vlastní kapsy a nikam se nikdy neposunou. Zustanou na svým levelu, možná budou tvrdit že jim to tak vyhovuje, možná budou slintat když uvidí Dave Weckela, možná že po čase přijdou na to co jim chybí. Je to o pocitu a ten není možný nikomu nutit. Moc hezky to napsala Monika - čím více cvičím na virbl tím více poznávám co ještě neumím.Tohle tesat do kamene. Ale na tohle musí přijít každej sám
Já jsem na virblu taky začínal, jsem na něm pořád a pořád na něm budu. Moje cvičení je asi 2/3 času virbl a 1/3 času souprava.
Nikomu to nenutím, je to běh na dlouhou trať a chápu že nebaví. Nesnesu ale rady typu "vyser se na etudy, je to nanic". Tohle opravdu neposlouchejte.

Ta videa z xxx jsou šílený stejně jako celá ta soutěž. Ten týpek hraje pořád jenom 16ctky, občas nějakej ten rytmus ale je to natočený tak že nemuzikant valí oči. Je to podvod, hraje minimálně2- 3 roky, slyším akcentík na 1 a to nikdo nezahraje bez cvičení.

[Joe86]

Jen pro upřesnění...já neříkám, že etudy jsou na nic - to rozhodně ne.. a cvičení pouze na malý buben je taky velmi obohacující...ale to mi došlo až časem a kdyby mi to řekl někdo na začátku, tak bych mu to nejspíš nevěřil a udělal si to po svém...jasně, od toho je přece fórum, aby si to tady lidi přečetli a zbytečně neztráceli čas...svatá pravda:každý na to musí přijít sám...takže v podstatě s těmi názory -etudy a malý buben- souhlasím, ale nehnal bych to tak do extrému...myslím, že většina začínajících bubeníků má v plánu v budoucnu (co nejdřív) založit kapelu a k tomu potřebují celou sadu a tady je myslím další celkem významná složka dovednosti hry na bicí (jako vlastně asi u všech nástrojů, ale u bicí to platí obzvláště) a to je souhra s kapelou...a to se člověk sám nenaučí a taky čím dřív člověk začne tím líp... nejenom proto si myslím, že je od začátku dobré ve vyváženém poměru kombinovat obojí- malý buben s etudami i hru na celou sadu (v lepším případě i s někým). Pokud někdo hrál první rok své bubenické dráhy jen na malý buben, tak smekám před jeho vytrvalostí, pílí a morálkou...já, obyčejný smrtelník, posedlý touhou hrát v kapele, jsem měl od začátku jinou vizi...ale bubínek je prostě základ, to nepopírám a souhlasím s tím

[Monikad]

Pro ty co začínali na malý buben: A jak to vypadalo? To jste měli fakt jenom malý buben a stojan na noty a neměli jste možnost si zahrát na celou sadu? (aspoň třeba jednou týdně/měsíčně) Když se člověk rozhodne hrát na bicí, tak je jeho představa asi jiná než jen ten jeden buben a spousta dřiny...to klobouk dolů...nedovedu si představit, jestli bych to vydržel jenom s tím jedním bubínkem, když v koutě stála kytara...

Já měla jen ten bubínek stojan a paličky. Noty ne....dodnes neumím hrát dobře z listu..... a celou sadu??? kde bych k ní v začátku přišla??? Musely stačit polštáře z gauče....

[Holajs]

jeste ze jsem v takovy posahany dobe nemusel zit se nedivim ze ceska hudba je na takovy urovni jaky je, ale snad se to uz lepsi

[Monikad]

...myslím, že většina začínajících bubeníků má v plánu v budoucnu (co nejdřív) založit kapelu a k tomu potřebují celou sadu .....

tady vidím, jak nevšední a unikátní začátky jsem teda měla já?! nejprve jsme založili kapelu. Já tam chodila jen tak na čumendu a chtěla být basandou. "bohužel" na mě zbyly bubny, neb basáka už kapela sehnala.... tedy jsem si koupila bubnek, po pár týdnech kluci dovalili něco jako starý kopák, hajtku a činel a dnešníma očima to mělo hlavně odnaučit, ne naučit hrát!!! Opravdu první soupravu jsem osedlala až poprvně před lidmi a vzápětí mi rodiče dopřáli vlastní.... ale vážně ten postup: nejdřív kapela, potom bubínek, pak vystoupení a pak souprava......

[Basspetr]

jeste ze jsem v takovy posahany dobe nemusel zit se nedivim ze ceska hudba je na takovy urovni jaky je, ale snad se to uz lepsi

Nojo-no. každá doba má něco. V tý pošahaný době bylo všude plno živý muziky a hlavně na to chodili stovky a někdy i tisíce lidí. Jinak jsem to měl podobně jako paní Monika.
Ta doba měla ještě kouzlo v tom, že si tenkrát mohl rocker připadat aspoň jako rebel. Dnes mám lepší vybavení, méně rebelství a méně posluchačů.

[Monikad]

jeste ze jsem v takovy posahany dobe nemusel zit se nedivim ze ceska hudba je na takovy urovni jaky je, ale snad se to uz lepsi

Nojo-no. každá doba má něco. V tý pošahaný době bylo všude plno živý muziky a hlavně na to chodili stovky a někdy i tisíce lidí. Jinak jsem to měl podobně jako paní Monika.
Ta doba měla ještě kouzlo v tom, že si tenkrát mohl rocker připadat aspoň jako rebel. Dnes mám lepší vybavení, méně rebelství a méně posluchačů.

Naprostý souhlas Petře....

(Tykáme si, alespoň to navrhuji, "paní Monika" mi zní hodně hloupě mezi kumštýři)