Tak bych se s vámi chtěl podělit o své dojmy z "prvního kola" zkoušky hlav. Vše jsem zkoušel na své sestavě - Gibson Les Paul Studio -> testovaná hlava -> MESA Rectifier 2x12.
Hughes&Kettner Tubemeister 36
Hned z cleanu bylo poznat, jak je zvuk barvitý, dle mého názoru až přespříliš. Sice zněl jak z nahrávky, ale chyběli mu koule. Navíc jsem měl pocit, že aparát trošku postrádá dynamiku a je až moc svéhlavý - zkrátka nereaguje na ruku jak by měl - například můj nevyrovnaný úhoz zněl až moc vyrovnaně.
Po chvíli hraní jsem byl rozhodnut ho vyřadit z výběru, přestože jsem mu moc fandil. Podle mě to rozhodně špatný aparát není, hlavně jeho 18W bratr je ve své cenové relaci dobrá koupě, ale okolo ostatních aparátů, co jsem zkoušel mi připadala 36-watovka od Kettnera spíš jako taková hračka a ne ryzí apec, co svým zvukem prořízne kapelu.
Peavey 6505
Jednoznačně jeden z nejlepších metalových aparátů, na které jsem hrál. Zvuk doslova surový. Těžko popsat, při pokusu získat tříštivý skleněný crunch jsem měl pocit, že jsem nastavil spíš zvuk sypajícího se kamení.
Bohužel se nechci zaměřit jen úzce na metal, ale i na rock a to mi tento aparát neumožňuje.
Orange TH30
V dané kategorii do 30k jednoznačný vítěz. Úplně na větvi z něj ale nejsem. Zvuk chlupatý, bez kompromisů - středy všude, není co řešit. Po bližším zkoumání se ale trošku bojím stereotypu 2 zvuků. Navíc jsem na aparátu prostě nenašel polohy rock 'n roll, blues atp. Možná jsem málo hledal. Zkreslení (při pohledu na repertoár, který hrajeme s kapelou) pro mne bylo většinou buďto moc vysoké a nebo moc nízké. Částečné satisfakce se mi dostalo přes volume na kytaře (i ta blues poloha se dala takto vyštrachat). Co se týče dynamiky, je to přesně to, co jsem hledal. Zdálo se mi, že mi to neodpouští vůbec nic.
MESA Boogie Mark 25
Hned od prvního tónu bylo jasné, že jsem v jiné třídě než dosud (viz i cena). Naprosto dokonalý aparát, na kterém se dá nakroutit snad úplně vše. Zkoušet už ho ale znovu nechci, protože si ho nemohu dovolit a nechci být zklamaný z ostatních aparátů.
Traynor YCS50H
Na clean kanálu jsem si Traynor moc pochvaloval. Když jsem vytočil Gain, dostal jsem klasické americké i britiské zvuky. Zkreslený kanál mě ale úplně zklamal. Chvíli jsem si s tím hrál a většina zvuku, co jsem z toho dostal byla kvalitou pod úrovní ostatních aparátů, které jsem zkoušel. Těžko říct, čím to, že jeden kanál mě nadchnul a druhý zcela odradil. Ovládání hlasitostí a skoky mezi nimi nejsou dle mého názoru také úplně šťastné.
Marshall DSL100
Obsluha mi jej zapla na triodu a zvuk se mi vůbec nelíbil. Na pentodu to bylo o poznání lepší. Široká škála zvuků - klasických i moderních. Při vyšších zkresleních se mi nepodařilo dosáhnout zvuku s dostatkem středů, ale to se asi dá vyladit. Ani zklamání, ale ani velké překvapení.
Marshall JVM205H
Můj momentální favorit. Zapl jsem ho po DSL100 a zvuk byl někde jinde. Všechny módy zněly velmi slušně a zvuk mě doslova chytl za srdce. V kombinaci s tím boxem a Gibsonem to bylo to pravé ořechové. Pocit jsem z něj neměl o moc horší než z Marku 25. Obecně si ale trošku si nevím rady s hraním na Marshally. Přijde mi, že i když hraju špatně, tak to zní někdy až moc dobře. Ale to je asi jen subjektivní detail.
Příští kolo snad věnuji bazaru.
