Tak zpoždění bylo větší, než jsem čekal (a než bych sám chtěl), nicméně dnes jsem se konečně k tomu, abych nějak ve větším provětral Taylory na kytarách.cz. Aktuálně jich tam mají skladem poměrně dost, takže jsem si to docela užil a otestoval toho dost. Nicméně nejprve si neodpustím dvě poznámky trochu stranou:
1) Velmi mile mě překvapila obsluha. Co studuju v Brně, tak pochopitelně na kytarách.cz moc často nestraším, personál se tam za poslední rok docela značně obměnil a dnes to bylo opravdu příjemné. Žádný z Taylorů není zamknutý, nicméně mi bylo hloupé se do nich jen tak pustit, přece jen to jsou dražší kousky, tak jsem se pouze zeptal, zda-li můžu, prodavač řekl, ať si tam proberu, co chci, občas se jen přišel podívat, jestli nepotřebuju pomoc. Prostě paráda, takhle to mám nejradši.
2) Cenová politika... V tomto threadu se dost řešilo, že jinde, než u kytar.cz, jsou Taylory dražší. Když se teď nějakou dobu zpět znovu objevily skladem, byly třeba u thomanna k dostání znatelně levněji. Takže jsem trochu pátral a vyzvídal a výsledek je takový, že ceny, které jsou na kytarách.cz, jsou ceny předepsané Taylorem, a i kdyby kytary.cz chtěli prodávat levněji, tak nesmí. To, že dříve byly u thomanna či jinde levněji je věc, kterou nechápal prý ani nikdo přímo z Taylora, protože jejich nástroje se prý na thomanna neměli jak dostat - nedodali jim je, a prý si dostribuci řeší přímo z Taylora sami. Tudíž ceny, co jsou na kytarách.cz, jsou směrodatné a rozhodně nejsou vymyšlené z hlavy.
Teď k vlastnímu zkoušení...
Kytary Taylor se mi už dlouho líbí, zejména pak jejich x14ce (elektroakustická Grand Auditoria s výřezem) modely. Papírově bych se někdy rád propracoval k nějaké z nich, a aktuálně mě papírově nejvíc zajímala 314ce, která už je celomasivní a US-made. Tu bohužel skladem nemají, takže jsem musel střílet trochu kolem.
První na řadu přišla
214ce - a musím říct, že na kytaru s nemasivními luby a zadkem
velmi mile překvapila. Ta kytara žila, zněla velmi vyrovnaně a barevně, krásně cinkala, perfektně mi padla do ruky. Výsledkem zkoušení bylo to, že jsem si říkal, jestli vlastně potřebuju ten celomasiv, protože tohle zní fakt dobře (a je znatelně levnější). Prostě je poznat, že u Taylora umí udělat i kytaru "nižší" kategorie, byť to dělají Mexikáni a ne z top materiálů. Takže 214ce hned získala palec nahoru.
Protože model 314ce nemají, vzal jsem do ruky její dreadnoughtovou "kolegyni"
310ce. A jak mě 214 překvapila, tak 310 naopak zklamala. Zvuk byl frekvenčně mnohem méně rozprostřený, hodně lezl do basů a středů, nějak tomu chyběli výšky. Celkově ten nástroj zněl tak nějak zastřeně, zvuk se z ní hůř doloval. Nicméně i tak ta kytara byla perfekně zpracovaná a pohodlná. Moc dlouho u mě v rukou ale nepobyla, spíš mě utvrdila v tom, že by snad ta 214 stačila...
Jenže pak jsem si vzal do ruky
414ce - a jedním slovem: wow. Jak se mi líbila polomasivní 214, tak tady ten celomasiv uměl uplně to samé a ještě k tomu přidal navíc to, co umí jen celomasiv. Zvuk byl mnohem bohatší na vyšší harmonické, tón z toho lezl skoro sám. Fakt nádhera, ten nástroj skutečně zpíval.
V téhle fázi jsem si znovu do ruky vzal 214ce pro přímé porovnání 414ce. A nebudu tajit, že takhle face-to-face ten rozdíl polomasiv vs. celomasiv vylezl opravdu markantně. 214 nehraje vůbec zle, ale prostě
to nemá. Tady si člověk jasně uvědomí, co ten celomasiv dělá za kouzla.
Nicméně když už jsem tam byl, nemohl jsem se teď zastavit - na řadu přišla
DN4e, což je vlastně to samé jako 410ce, jen bez výřezu. Chtěl jsem to porovnat s 414ce, abych věděl, jaký rozdíl je u jinak stejných kytar lišících se pouze tvarem. Ta DN měla pochopitelně podobný základ zvuku jako 414ce, nicméně zněla víc hutněji, hodně u ní dominovaly středy a basy, výšky byly méně výrazné. To pro mě bylo jasné znamení toho, že Grand Auditorium je u mě jasnou volbou a dreadnought mou další kytarou nebude.
V této fázi jsem si teda řekl, jestli se mi ta 310ce nechtěla líbit jen kvůli tomu, že to je dreadnought a spíš hledám GA, proto jsem do ruky vzal
355ce, což je 12strunné jumba. A voilá - najednou tam bylo to, co mi u 310 chybělo, a zmizelo to, co mi u ní vadilo. Celkově ten nástroj zněl moc dobře a na to, že je to dvanáctka, se na ni hrálo skoro samo (a to jsem zvyklý na dvanáctistrunky hrát). Musím bohužel uznat, že pořád se mi to nelíbilo tak, jako 414ce, nicméně je to trochu znamení toho, že má "vytoužená" 314ce by nemusela být úplně špatně...
Kupodivu i po dost dlouhé době na prodejně nebylo moc lidí, nikdo nedělal rambajs a prodavači se blbě nekoukali, takže jsem využil příležitosti a natáhl se po
714ce. Rozhodně je to perfektní nástroj, ale potvrdilo se mi u něj, že kombinace smrk + palisandr se mým uším úplně nelíbí. Radši mám smrk + mahagon (nebo jeho alternativy ve stylu sapele, nato, ovangkol) nebo cedr + palisandr. Oproti 414 zněla ta 714 víc dunivěji (v pozitivním slova smylu, pro některé z nás), celkově se mi tolik nelíbila - což je jen subjektivní postřeh, ale rozhodně bych si za ní ty peníze nepřiplatil.
Když už jsem si šáhl na 714, neodolal jsem a vytáhl jsem i
814ce, model, který mimochodem vlastní a nedávno
recenzoval Jester. No zase - co si budeme povídat, je to skvělá kytara. Líbila se mi o něco víc než 714, měla malinko jiný charakter, který nedokážu popsat a vysvětlit jeho původ. Taky se dá říct, že jsem tam slyšel asi o něco víc alikvót než u té 414, ten zvuk byl o něco bohatší, ale rozhodně nebyl bohatší o 30 000 Kč, což je cenový rozdíl mezi nimi. Znovu musím říct, že ty peníze bych si za ní nepřiplatil.
V tuto chvíli se zkoušení malinko zkomplikvalo, protože přišel další kytarista a navíc se kousek dál pustil do hraní nějaký šílený (a asi nahluchlý) klávesák, nicméně k vyzkoušení zbývala ještě jedna kytara, a to vrcholný model
K24ce. Podobně jako u 714 a 814, i tento nástroj ve mě vzbuzoval značný pocit skoro až nábožné úcty a obdivu už jen když jsem ho bral do rukou - perfektní zpracování, krásné kusy dřeva, každý detail pečlivě vyladění - zkrátka pastva pro oči i uši. Musím ale říct, že když jsem na tu Kou brnknul, tak trochu zklamala - zněla poněkud plošeji než 714 nebo 814, možná i než 414. Tón neměl tak výrazné "tělo", malinko mi tam chyběly středy. Jestli bych si za 714 nebo 814 nepřiplatil, tak za K24 rozhodně ne - sice je to v podstatě už umělecké dílo, na které by se člověk mohl koukat celý den, ale ten zvuk tam trochu chyběl. Hlavně za ty peníze...
Nakonec musím říct ještě jedno - byť jsem to nezmiňoval nějak výrazně, tak všechny ty kytary, které jsem dnes držel v ruce, byly zcela perfektně zpracované, hrálo se na ně úžasně pohodlně (do mých rukou jak dělané), materiály byly už jen vizuálně opravdu top a kvalitu dřeva člověk nejen slyšel, ale i cítil, jak se vibrace nesly po celém krku i těle. Nechci znít přehnaně nadšeně, ale Taylor jsou opravdu kvalitní nástroje. Samozřejmě se trochu dá polemizovat o poměru ceny a získané hodnoty, který se dle mého směrem k vyšším řadám trochu zhoršuje, ale i tak je dost dobrý.
No a výsledek pro mě? Jasným vítězem dne je pro mě 414ce, která mě opravdu hodně překvapila a dost dostala, vyšší řady jsou pro mě určitě zbytečné, rozdíl v přidané hodnotě a přidané ceně podle mě neodpovídá. Další poznatek je to, že i polomasiv může znít dost dobře, byť na celomasiv pořád nemá. A už vím, že déčka pro mě opravdu nejsou to pravé ořechové, byť to jsem už tušil déle. Špatnou zprávou je to, že skutečně nehodlám jít cestou "mezi-kytary", holt jednou pustím peněžence žilou a půjde ke mě domů Taylor, protože mi opravdu sedl.
Snad tenhle příspěvek někomu pomůže nebo ho zaujme. Omlouvám se všem, co ho přečetli celý a odchází s tím, že to zas tak dobré čtení nebylo
A pokud byste měli jakékoli dotazy, neváhejte se ptát.
).
V samotném popisu a v bodech na konci by snad měl být vždy správný typ a pokud ne, tak je to chyba, která se musí opravit 
Snad přes víkend bude víc času a zkusím něco ponahrávat. Když to bude zajímavé a budou se zvuky lišit, připrsknu to k recenzi.