Hudební fórum

Skořepný Šokátor píše:Chci se zeptat, jestli při tappingu tou "brnkací" rukou (jsem levák, tak to budu říkat takhle, aby nedošlo k nedorozumění) mám odtrhovat na stranu směrem k sobě, nebo od sebe? tj. k vyšší struně, nebo směrem k nižší? Nebo je to úplně jedno?

Jak ti to sedne, ne? Mně přijde přirozenější dolů, od sebe.

Většina kytaristů, co znám, (a i já) při tappingu odtrhujou směrem dolů (od sebe). Osobně mi to přijde přirozenější a navíc si myslím, že to je i praktičtější - struny pod strunou, na kterou tappuju, se většinou lépe tlumí, než ty nad ní.

Hm...to je divné, mě to přirozeně přijde k sobě - od sebe mi to tak nezní, spíš to po struně klouže. Hoši jsem prostě divnej

Dyť to prostě uděláš zcela stejně jako při pull-offu, jen druhou rukou...

Vždyť já vím, jen mě to jde líp k sobě než od sebe...

Adidas, jsem tu zas chci se zeptat, jak se hraje S.H.(semi-flažolet)? Je to v jednom tabu a zní to něco mezi umělým flažoletem a normálním tónem - teda mě to tak připadá

Semiflažolet? Tak o tom slyším porvé Asi bych to zahrál jako úmyslně ne zcela povedený PH.

Nero píše:Semiflažolet? Tak o tom slyším porvé Asi bych to zahrál jako úmyslně ne zcela povedený PH.

No asi nějak tak to zní jen se teď pořádně naučit P.H.

Jseš si jist, že tam bylo dopsané to (semi-harmonic)?
Jestli to nebyl překlep, pač S je hned vedle A... I když, to asi ne... Ale AH existuje určitě.

Semiharmonic 100% máš to i v GP

Nero to trefil, je to flažolet s ne úplně zatlumeným tónem, vlastně zvýraznění jedné vyšší harmonické.

Dík za potvrzení domněnky - byl to spíš odhad. S podobným symbolem (technikou) jsem se nikdy dříve nesetkal.

Moc děkuju za všechno, co jste tu sepsali, fakt se mi to hodí.

Chtěla bych se zeptat, jestli někdo, prosim, nevíte, kde se dá najít něco o čtvrttónech? Já vim, že je to (prej) zbytečnost, ale jen tak pro zajímavost by mě to zajímalo. Jediný, co jsem našla, jsou posuvky... Ale nic jinýho nemůžu najít, třeba jak se čtou a tak...

A ještě mám jeden dotaz -> skupiny-a-hudebnici/steve-vai-t4547-20.html
Jak tam Jester posílal obrázek, jak se počítá to dělení? (To 11:10, 4:3 apod.)

První číslo je počet úderů (tónů) za danej časovej úsek, druhé číslo označuje ten časovej (představ si počet kliků metronomu) úsek. Nota zatím značí hodnotu (čtvrtka, osmina, šestnáctina,...) toho druhého čísla.

Takže si představ třeba tři osminové trioly (to je asi to nejzákladnější vysvětlení) a nad nima je napsáno 3:2 to znamená:...budu hrát tři noty v prostoru dvou. Což není nic neobvyklého (normální triola), ale když to použije bubeník a hraje zároveň osminy a trioly, tak to už tak fádní není . A hlavně na tom snadnějš porozumíš principu (kterej je primitivní).

Když si to budeš chtít zkusit...(lekce zdarma pro všechny ) tak si připrav ruce, bude se klepat do stolu (pravou rukou osminy, levou trioly třeba).
Potřebuješ narvat tři trioly do dvou osmin ergo...potřebuješ zjistit, kdy zazní ta druhá osmina (páč první zazní stejně s první triolou).
To se dělá následovně...vezme se to první číslo a vynásobí se tím druhým (takže hádám že 3x2 je šest). Tak, teď si nakresli šest not vedle sebe (jsou to teď vlastně šestnáctinový trioly)...(viz obrázek).
Na obrázku jsou nad číslama trioly, zakroužkované jsou osminy. Všimni si, že (logicky) se ti to dělí na dvě skupiny po třech notách (takže vynásobíš spolu a pak to vizuálně rozdělíš na tolik a tolik not v tolika a tolika skupinkách).

Budeš trénovat s počítáním nahlas: raz a dva a tři a,,,, raz a dva a tři a,,,
/(raz)/ a (dva) /a/ (tři) a,,,

(závorky jsou levá ruka, lomítka pravá ruka)
Postupně za počítání zrychluj...a za pár dní ti to přejde jakžtakž do krve (tohle je totiž ještě jednoduchej příklad)





Když budeš chtít zahrát 7:2, tak to bude 14 not ...dvě skupinky po sedmi notách
Když budeš chtít zahrát 5:3 tak to bude 15 not...tři skupiny po pěti notách (viz obrázek)
atd.



Ale prakticky (teda spíš teoreticky) můžeš smíchat cokoli....viz Vai (hodně věcí od něj taky nechápu a už vůbec je nezahraju (ani pomalu))

Když nebudeš mít dost a budeš chtít v životě hoooooooodně živořit, tak můžeš sehnat nějaké šílené jazzové spoluhráče (je jich kupodivu dost) a hrát svůj pararytmovej part do jejich pararytmovejch partů, všechno to bude v 21/16tinovym taktu, a můžete se setkat až na každé třetí době ob tři takty (nebo taky vůbec)...nebude to absolutně k poslouchání, ale budete si připadat jako ti největší mástři ve vesmíru
.
Ne...tyhle věci jsou supr, protože je to úplně něco nezvyklýho (zvlášť v rocku) a lidi to zaregistrujou...ale nesmí se to přehánět.

Tak Deep Purple dohráli a já jdu zas něco dělat...
Snad to někomu pomůže, sorry za chyby.

Eh, že už jsem s tím trávil tolik času...tak ti dám malý cvičení - místo levý ruky hraj tón A a na místo pravý hraj Ečko (v sedmý poloze) (pořád jsem u 3:2). Hraj to trsátkem (oblíbená rozcvička) a nebo prstama (ale někde na jinejch strunách, je to fuk)...když to pořádně dostaneš do ručky, tak ten souzvuk hraj pořád A a E, ale zbylé noty hraj někde jinde...doporučuju si na tom zkoušet církevní módy od tónu A tzn...zapojit do toho charakteristický intervaly pro daný stupnice.
Ale to už ti moc radím, já si na to musel přijít sám...takže taky vymejšlej...


...takže teď už tě můžu pozvat na kafe?

Habala píše:Moc děkuju za všechno, co jste tu sepsali, fakt se mi to hodí.

Chtěla bych se zeptat, jestli někdo, prosim, nevíte, kde se dá najít něco o čtvrttónech? Já vim, že je to (prej) zbytečnost, ale jen tak pro zajímavost by mě to zajímalo. Jediný, co jsem našla, jsou posuvky... Ale nic jinýho nemůžu najít, třeba jak se čtou a tak...

A ještě mám jeden dotaz -> skupiny-a-hudebnici/steve-vai-t4547-20.html
Jak tam Jester posílal obrázek, jak se počítá to dělení? (To 11:10, 4:3 apod.)

Čtvrttóny jsou v evropské hudbě opravdu poněkud zbytečností a spíše teoretickou záležitostí. I když zde samozřejmě byli skladatelé klasické hudby, kteří používali systémy 1/4 tónů a dokonce i jejich menších částí - například 1/6 nebo 1/12 tónů. Pracoval s tím například Hába.

Nicméně i v "populární" hudbě se čtvrtóny občas objeví. Například blues se setkáš s čtvrttónovým bendingem, ale je to jen minoritní záležitost v konextu celé skladby.

Chvilku jsem goglil, v češtině se toho opravdu moc nedá najít, ale třeba anglická wiki je vcelku spolehlivá záležitost - http://en.wikipedia.org/wiki/Microtonal . Zkus případně hledat hesla typu "mikrotonalita" nebo "mikrotonální hudba".

Teda VFjr, za tohle bych spíš měla pozvat na kafe já tebe... Díky moc, skvěle vysvětlený.
Akorát se přiznám, že jsem bohužel samouk, a to způsobuje, že některejm věcem né úplně rozumim, hlavně teda těm cvičením, ale budu se snažit dopátrat, naučit a tak.... Možná se časem vynoří nějakej dotaz, teď mě k tomu nic konkrétního nenapadá.
(Teda, jeden mám, ten je ale trochu mimo - jmenuje se takovýhle značení nějak?)

A Nero, taky děkuju. Wiki by mě fakt nenapadla...

Děkuji za váš čas

To neber vážně, jen mi to přišlo vtipný...přišlo.

Já si to nazval pararytmy, což mi příjde trochu víc...nevim, ale správně je to část hudební teorie s názvem polyrytmika. V podstatě je to rytmická obdoba kontrapunktu, což je zas nauka o vedení hlasů ( neplést s harmonií, to je nauka o spojování akordů).
Někdo mi to chtěl jednou pojmenovat jako lichý rymus, ale lichý rytmus je prostě jen lichý rytmus - místo do čtyř počítáš v jednom taktu třeba do pěti, do sedmi (obvykle se to pak už rozděluje třeba na - /raz dva tři raz dva tři čtyři/, protože kdybys měla počítat od jedné třeba do jedenácti, tak by ses z toho zbláznila.

To neva, že si začátečnice, když budeš myslet na rytmické věci už dopředu, tak budeš mít daleko lepší cítění a bude to k nezaplacení. Daleko přínosnější než umět hrát s metronomem, je mít ten metronom v hlavě a to se dá budovat už od začátku, když tě to zajímá. Hlavně si počítej nahlas ..co v největší kvantitě, nestyď se . Když tě to bude moc brát, tak si najdi něco o indické hudbě a jejím metru, maj jednak celkem jiný cítění než my, ale hlavně maj dost...zajímavý metody na zpřesnění, ale v tom žádnej odborník nejsem, jen o tom vím.

Hodně štěstí.
Jéééé on už je den!

Děkuju.

Zdravím, přečetl jsem si celou teori a zdálo se mi, že to docela chápu. Ale teď nějak nemůžu pochopit jednu, nejspíš banální, věc.

Nejde mi na rozum, jak je možný, že se ty první dvě noty s křížkama podle tabu hrají na stejnejch pražcích jako ty dvě potom, který jsou na stejnejch řádcích, ale bez křížků. Myslel jsem si, že ty křížky patří jen k těm notám, u kterejch jsou. Ale takhle to vypadá, že platí pro víc not. Čemuž zas podle mně odporuje ta nota s křížkem na struně D. Kdyby ty křížky od těch prvních not platily tady, tak ve výsledku ta nota bude mít křížky dva a tudíž bude o tón vyšší a nebude to fis, ne?

Ono to bude, že ty křížky platí na všechny noty, který jsou na stejným řádku v rámci jednoho taktu, že? Asi řeším pitomosti.