Začal jsem na španělku po tátovi... hrál jsem na ní asi dva měsíce... pak se rozpadla
Pak jsem od ježíška (taťky) dostal akustickou (jumbo) kytaru. Sice patřila mezi ty levnější, ale ten zvuk... to byla nádhera. Okamžitě jsem začal svičit ještě intenzivněji (zlepšoval jsem hru na akordy, piloval baréčk,a začal s tabulaturama) a pak (asi za měsíc) jsem šel do ZUŠky jestli bych nemohl začít chodit na hodiny. Od února minulýho roku chodím do hudebky.
Osobně si myslím, že je lepší začínat na akustiku (člověk slyší každou chybu, získá cit pro hudbu atp.).
btw: Znám jednoho kluka od nás ze třídy, co se učil na akustiku sedm let, teď chodí jak na akustiku do ZUŠky a prvním rokem na elektriku a opravdu umí hrát dost dobře a říkal, že neví jak by mu to šlo, kdyby ne akustiku nechodil.
Co se týče toho, co se budete učit v hudebce, tak vše záleží na domluvě s vyučujícím. Já mám moc hodnou paní učitelku. Sice se učím hlavně klasiku, ale když si na internetu najdu noty (třeba na metallicu) a přinesu to do školy, tak mě to pomůže naučit.