Triky s blánou pomocí gaffa pásky

[dayslypper]

Zdravím,
předesílám, že nejsem bubeník, ale mohl by mi tu někdo popsat efekt těchto kejklí s gaffa páskou?
Popřípadě, jestli to někdo z vás používá?

http://www.waywood.com/damp.htm

[Monikad]

Bubenice bych byla... zase nejsem angličtinářka, a i to "gaffa" slyším prvně.

Zobrázků a některých slov, kterým na tom webu rozumím bych ale řekla, že ta gaffa věc je jedna z mnoha alternativ tlumítek blány. Stejně jako je třeba mechanická vnější tlumítka, MINI EMAD na suchý zip od Evans, nebo ten dnes tolik oblíbený MOONGEL, nebo jako když nemajetní hráči, nebo mi pamatující dřívější doby, jsme používali kobercovku (nebo sportovní pásku na omotání hokejek) a přeložený pivní tácek...

Cokoliv z toho se připevní k okraji blány svrchu a odstraní se tím nežádoucí přezvuk bubnu.
Bohužel i trochu přirozenosti... proto zastávám názor, že přitlumovat je v krajním případě, když ani výběrem správného modelu blány a pečlivým laděním prostě nelze dosáhnout kýženého zvuku.

[citizen.one]

gaffa je normalni druh izolepy ktera se v muzice bezne pouziva na cokoli, nejen jako tlumitko, nekdy miva v sobe sitku,takze drzi este lip nez ta bez ni...prakticky je nosit ji vsade, hodit se muze kdykoli...

[dayslypper]

Díky za vysvětlení.

[pehve]

není to normální druh isolepy ale kvalitní tlumící prvek, lepí se to na blány, činely, zvonce a cokoli co je třeba kapku přitlumit. Proti obyčejné pásce je inteligentní - lze ji použít opakovaně, nezanechává stopy lepidla ani při odstranění nestrhne nic s sebou (typicky pískovaný povrch)
Patří k nezbytné výbavě zvukaře, tahají to bicmeni, je to v každým studiu - zvukař ti dle potřeby nalepí třeba na činel "klíště" což je v hantýrce právě kousek gaffy.

[Monikad]

není to normální druh isolepy ale kvalitní tlumící prvek, lepí se to na blány, činely, zvonce a cokoli co je třeba kapku přitlumit. Proti obyčejné pásce je inteligentní - lze ji použít opakovaně, nezanechává stopy lepidla ani při odstranění nestrhne nic s sebou (typicky pískovaný povrch)
Patří k nezbytné výbavě zvukaře, tahají to bicmeni, je to v každým studiu - zvukař ti dle potřeby nalepí třeba na činel "klíště" což je v hantýrce právě kousek gaffy.

kdyby mi kdokoliv, zvukaře ve studiu nebo na kšeftě nevyjímaje, cokoliv nalepil kamkolivna buben, a nebo na plechy zvlᚍ - to bych ho hnala!!
když to neumí sejmout tak jak mu to muzikant připraví, pak ať jde od válu!!

[pehve]

nemyslím lepit hrče přes půl bubnu, občas je třeba dozvuk upravit a pomocí gaffy na tom není nic špatnýho,myslím tím opravdu malej kousek.Mírný přitlumení je běžná studiová praxe a profesionální hudebníci to považuje za samozřejmost. "Klíště" tomu říká třeba Martin Vajgl, když mu napíšeš určitě ti to potvrdí. Sám gaffu považuje za nezbytnou výbavu.
Jinak samozřejmě tlumit vhodným výběrem blan a hlavně laděním.

[Monikad]

nemyslím lepit hrče přes půl bubnu, občas je třeba dozvuk upravit a pomocí gaffy na tom není nic špatnýho,myslím tím opravdu malej kousek.Mírný přitlumení je běžná studiová praxe a profesionální hudebníci to považuje za samozřejmost. "Klíště" tomu říká třeba Martin Vajgl, když mu napíšeš určitě ti to potvrdí. Sám gaffu považuje za nezbytnou výbavu.
Jinak samozřejmě tlumit vhodným výběrem blan a hlavně laděním.

nejsem profík, technicky vzato spíš "poloprofík, protože krom muziky si vydělávám ještě i prací v továrně) no opravdu přitlumování beru jen u nějakých levnějších a "nenaladitelných" bubnů. kvalitní dřevo spolu s dobře volenou a naladěnou blánou tlumit netřeba. A když přece jen, pak jsou elegantnější řešení, než nějaká pásky.
Já třeba přitlumuji vrchní blánu na 14x16" kotli tlumítky MiniEmad od Evans. je to elegantní a na sucháč.
když jsem ve studiu, tak ale jakékoliv tlumení ruším, protože to zabíjí přirozenýzvuk, a na nahrávce přece jen je třeba na zvuk klást větší nároky než "jenom" na živém hraní..
je to ale můj názor, nikomu jej nepodsouvám a chápu že to někdo cítí jinak

[pehve]

jj, každej to cítí jinak a proto nezní všechny bubny na světě stejně, bohudík.
Když jsme u toho tlumení nedávno jsem četl rozhovor s Jojo Mayerem. Ten má rád vysoký ladění a krátkej dozvuk - proto tlumí všelijak - například páskami.
Myslím že nejde paušálně tlumení odsoudit, i když všeobecně platí to s výběrem nástroje a blány jsou tu i exoti co prostě tlumí...jinak by tu gaffu neprodávali

[pavlii]

2Monika: Moni - právě ve studiu bývá občas potřeba bubny trochu přitlumit; celkem to závisí od kvality a možností nahrávací místnosti. Ne vždy je dobrá akustika a ne vždy se případně dobrá akustika dobře skloubí s přirozeným zvukem zvlášť těch mohutnějších dílů bicích Taky to samozřejmě záleží od snímání; takový close miking (čili mikrofony přímo na bicích) je hlavně o sejmutí opravdu přímého zvuku bubnů, přičemž pokud bude takový kopák dunět ještě pár vteřin po úderu, tak se silně obávám, že ten náběr nebude úplně košer pokud je dobrá akustika a dobrá bicí souprava a těžiště sejmutí je v overheadech, tak se zřejmě tolik tlumit nebude muset.

Ohledně studiové nahrávky je právě nutné kalkulovat s tím, JAK bude dál probíhat míchačka. Pokud se plánuje dodat všem nástrojům hodně prostoru (Stage, Open Air a podobné reverby), tak je přirozený dozvuk bicích při natáčení spíš na škodu, protože ho použitý efekt reverbu ještě víc rozmázne a stane se silně nečitelným. Přitlumením se ubere z toho "ocásku", ale ten se tam pak dodá míchačkou efektem a hned je výsledek úplně jinde (třebas).

Ale každopádně pehve to shrnul asi dokonale, protože o tom je to celé kouzlo natáčení a míchání

P.

[Monikad]

2Monika: Moni - právě ve studiu bývá občas potřeba bubny trochu přitlumit; celkem to závisí od kvality a možností nahrávací místnosti. Ne vždy je dobrá akustika a ne vždy se případně dobrá akustika dobře skloubí s přirozeným zvukem zvlášť těch mohutnějších dílů bicích Taky to samozřejmě záleží od snímání; takový close miking (čili mikrofony přímo na bicích) je hlavně o sejmutí opravdu přímého zvuku bubnů, přičemž pokud bude takový kopák dunět ještě pár vteřin po úderu, tak se silně obávám, že ten náběr nebude úplně košer pokud je dobrá akustika a dobrá bicí souprava a těžiště sejmutí je v overheadech, tak se zřejmě tolik tlumit nebude muset.

Ohledně studiové nahrávky je právě nutné kalkulovat s tím, JAK bude dál probíhat míchačka. Pokud se plánuje dodat všem nástrojům hodně prostoru (Stage, Open Air a podobné reverby), tak je přirozený dozvuk bicích při natáčení spíš na škodu, protože ho použitý efekt reverbu ještě víc rozmázne a stane se silně nečitelným. Přitlumením se ubere z toho "ocásku", ale ten se tam pak dodá míchačkou efektem a hned je výsledek úplně jinde (třebas).

Ale každopádně pehve to shrnul asi dokonale, protože o tom je to celé kouzlo natáčení a míchání

P.

taky mám za ty roky nějaký studiový zkušenosti z rozdílných studií, ale prostě nějaký lepenice na bubny prostě nepřipadají v úvahu. Co se týče kopáku, tak ten SAMOZŘEJMĚ musí být přirozeně hutný a krátký, nejen ve studiu, ale i živě, takže v tom nevidím problém, ale souhlasím, že když nějaký šmoula bubeník přide s doznívajícím kopákem, je to docela tragédie snímat solidně.

[Monikad]

.....pokud je dobrá akustika a dobrá bicí souprava a těžiště sejmutí je v overheadech, tak se zřejmě tolik tlumit nebude muset......
P.

Overheady studiově i živě jsou využívány hlavně pro sejmutí plechů a takové té "žívosti a atmosféry" bubnů. Těžiště zvuku spočívá hlavně v solo mikrofonech na každém bubnu, případně 2 mikrofonech na snare. naopak je trochu problém to prolézání přezvuků do overů..... no a stakovýmhle sejmutým bicím základem do zvláštních stop pak pracuji spolu s mistrem zvuku. pak z toho sestavíme plastickou zvukovou bicí stopu, tedy celek a na ten se lepí až další nástrojové a vokální party...

Ani živě nemám moc ráda sejmutí "hlavně" overheady". naštěstí mě to potkává tak 1-2x ročně a to zpravidla jen na nějakých charitách nebo v nějakých supr mrňavých klubech... jinak samozřejmě klasický ozvučení.Vymiňuji si to poslední roky (nakonec jako někdejší zvukařka) v technických podmínkách kapely, aby mě nějaký zvukařský elév nechtěl sejmout jedním mokrofonem z Tesca někde nad hlavou

[pavlii]

jedním majkem...

Coooool.

P.

[Monikad]

jedním majkem...

Coooool.

P.

Se nesměj... už jsem takový střelmistry od mixáku viděla! A do smíchu mi moc nebylo.

jeden za všechny: Loňské jaro, jeden poměrně známý music klub v podkrkonoší... přijeli jsme, postavili nástrojovku, na straně podia trochu těch zvukařských cajků a stohy beden, tak si říkám že přijde zvukař a celé to přijde nazvučit, nakonec to tak bylo smluvně ujednáno.
Přišel týpek, zjevně ještě "ve formě" z večera předem, a zeptal se: "tak jak to bude??" To nás malinko vykolejilo, protože dostal předem technický podmínky a stage plan, no nedělali jsme vědu a řekli kolik monitorových cest, kde a kolik mikrofonů,..prostě klasika.... On dal na střed podia dva monitory do jednoho AUXu, a jednu kbednu k bicím, zpěvačce dal zpěvový mikrofon, druhý ohnul ke kytarovému kombu a tím to považoval za vyřešené!!!
Ozvala jsem se co jako s bubny a co doprovodné vokály... on vyndal dva další mikráky "ala Tesco" na chatrných stojanech a řekl, že se o to máme podělit (bubny a sbory) že víc toho nemá. Tak sbory ostrohali, a já měla jeden před bubny a jeden nad bubny!!
basákovi poradil ať si aparát otočí víc do lidí, že to zvučit nebude, neboť mu basové bedny vypálil nějaký dýdžej, a mikrofony snad ukradli nějací pankáči....
Zvukovka nebyla, do monitorů pouštěl i přez opakované urgence kraviny!! Holt byl v kocovině...

Zvuk v sále a pohoda na podiu stála za to, to si může každej představit... zlej sen... no tak jsem se ten večer ožrala taky

[pavlii]

No ještě, že nejsem LIVE zvukař, studio je přecijen o něčem jiném (tím nechci říct, že se v téhle oblasti nemohou vyskytnout podobní matláci)...

P.

[Monikad]

No ještě, že nejsem LIVE zvukař, studio je přecijen o něčem jiném (tím nechci říct, že se v téhle oblasti nemohou vyskytnout podobní matláci)...

P.

Přesně tak.

[woro90]

OT: K tomuhle se nemůžu nevyjádřit... Za ještě lepší sortu považuji ty zvukaře, kteří tak dlouho nastavují výšku mikrofonů (jako by si to nedokázal každý nastavit sám, nechápu proč tihle lidé předpokládají, že jejich svěřenci jsou na pódiu poprvé) až nestihnou nastavit zvuk, a pak spí. A vždy po nějaké změně (skladba přejde do jiné tóniny nebo tak) se probudí, chvíli koukají, načež se vrhnou po šavlích. Pěkné, rychlé škubnutí o čtvrt rozsahu, ekvalizér nevíme co je, vůbec nevadí že sólista není slyšet a že odposlech u trumpet je naplno, takže hluchnou a mikráky jim čas od času hezky zapískají, a to, že v jejich odposlechu jsou jen bicí, které jsou dva metry vpravo od nich, je nepodstatný detail. A vůbec nevadí, že jsou tam skoky v hlasitosti jak debil zvukař škube šavlemi tak, že jsme měli podezření, že mu někdo omlacuje hlavu o mixák. A víte co na tom bylo nejlepší? Šlo to do nahrávky! Skutečně jsme měli na tom koncertě objednané nahrávání, prože jsme potřebovali propagační nahrávku a za studio bychom se nedoplatili. Schválně se poptám jestli ji někdo nemá, abych ji někam uploadoval jako ukázku, jak se má správně zvučit. Bicí už si nepamatuji, ale mám dojem, že plechy nebyly skoro slyšet a virbl šel do saturace, ale to bych kecal.

Výborný byl také jeden zvukař, který v půlce koncertu někam odběhl a vůbec ho nezajímalo, že se nám vystřídaly zpěvačky a ta první potřebovala dovyvážit hlas ekvalizérem a ta druhá ne, případně přesně s opačným nastavením, navíc držela mikrofon dost daleko a trápila se, protože ji to moc nebralo ani když skoro řvala. A poněvadž se nám mezi jednotlivými věcmi střídali basáci (jeden by se nestihl všechno naučit včas), dohodli se s ním, že když jeden z nich zvedne ruku, stáhne ho, aby se mohli přepojit. Samozřejmě basák zvednul ruku, zvukař se na něj podíval, basák chvíli počkal a vytáhl kabel. Rána jak z děla. Tedy spíš rána jak z PA. Druhý se podíval na zvukaře, ten vypadal klidně, tak se zapojil. Rána jak z děla. Měnili se pětkrát a ani jednou to nestáhnul, to je deset dělových ran následovaných nechápavými pohledy publika a stupňovaným vztekem basáků i celé kapely. K dobru mu lze připočíst jen to, že zvukovka byla, a první věc jsme odehráli s poměrně dobrým zvukem.

Važme si zvukařů, neboť bez dobrého zvukaře to bude těžko znít dobře, a bez mizerného zvukaře to nikdy nebude znít tak mizerně, jak je to jen možné.

[Monikad]

OT: K tomuhle se nemůžu nevyjádřit... Za ještě lepší sortu považuji ty zvukaře, kteří tak dlouho nastavují výšku mikrofonů (jako by si to nedokázal každý nastavit sám, nechápu proč tihle lidé předpokládají, že jejich svěřenci jsou na pódiu poprvé) až nestihnou nastavit zvuk, a pak spí. A vždy po nějaké změně (skladba přejde do jiné tóniny nebo tak) se probudí, chvíli koukají, načež se vrhnou po šavlích. Pěkné, rychlé škubnutí o čtvrt rozsahu, ekvalizér nevíme co je, vůbec nevadí že sólista není slyšet a že odposlech u trumpet je naplno, takže hluchnou a mikráky jim čas od času hezky zapískají, a to, že v jejich odposlechu jsou jen bicí, které jsou dva metry vpravo od nich, je nepodstatný detail. A vůbec nevadí, že jsou tam skoky v hlasitosti jak debil zvukař škube šavlemi tak, že jsme měli podezření, že mu někdo omlacuje hlavu o mixák. A víte co na tom bylo nejlepší? Šlo to do nahrávky! Skutečně jsme měli na tom koncertě objednané nahrávání, prože jsme potřebovali propagační nahrávku a za studio bychom se nedoplatili. Schválně se poptám jestli ji někdo nemá, abych ji někam uploadoval jako ukázku, jak se má správně zvučit. Bicí už si nepamatuji, ale mám dojem, že plechy nebyly skoro slyšet a virbl šel do saturace, ale to bych kecal.

Výborný byl také jeden zvukař, který v půlce koncertu někam odběhl a vůbec ho nezajímalo, že se nám vystřídaly zpěvačky a ta první potřebovala dovyvážit hlas ekvalizérem a ta druhá ne, případně přesně s opačným nastavením, navíc držela mikrofon dost daleko a trápila se, protože ji to moc nebralo ani když skoro řvala. A poněvadž se nám mezi jednotlivými věcmi střídali basáci (jeden by se nestihl všechno naučit včas), dohodli se s ním, že když jeden z nich zvedne ruku, stáhne ho, aby se mohli přepojit. Samozřejmě basák zvednul ruku, zvukař se na něj podíval, basák chvíli počkal a vytáhl kabel. Rána jak z děla. Tedy spíš rána jak z PA. Druhý se podíval na zvukaře, ten vypadal klidně, tak se zapojil. Rána jak z děla. Měnili se pětkrát a ani jednou to nestáhnul, to je deset dělových ran následovaných nechápavými pohledy publika a stupňovaným vztekem basáků i celé kapely. K dobru mu lze připočíst jen to, že zvukovka byla, a první věc jsme odehráli s poměrně dobrým zvukem.

Važme si zvukařů, neboť bez dobrého zvukaře to bude těžko znít dobře, a bez mizerného zvukaře to nikdy nebude znít tak mizerně, jak je to jen možné.

JO rozumím až moc... taky bych do placu mohla dát kopec tragikomických historek na téma "mistr" zvuku!!