DaveX píše:Nevim jestli muj dotaz davam do spravneho tematu, ale zajimalo by me zda muzu kdyz mam na kombu 2x8ohm a 2x16ohm vystup, z toho jeden 8ohm zabrany reprakem uvnitr tak jestli muzu mit teda osazenou tu 8ohm reprem komba a na jednu 16ohm bednu... asi to je blbost co?
Pro jistotu se můžeš mrknout do manuálu. Mělo by to tam být, co a jak se tam má připojovat.
Měl by tam zátěž asi 5,33 Ohmu. Pokud má tranda, nekoukal jsem do podpisu, tak by to šlo, pokud lampu, nezkoušel bych to. Nicméně bych předtím zkouknul manuál, jestli jsou ty 8 Ohmové výstupy paralelní nebo sériové.
"Náš problém není v tom, že toho víme málo. Náš problém je, že mnoho z toho, co víme, není pravda."
mmjuz píše:Nechápu, proč bys to u lampáka zkoušel a tranzistora ne. Fyzikální zákony platí vždycky stejně..
Přesně kvůli tomu vzniklo toto vlákno, aby zde na fóru nevznikaly deziluze a kytaristi neodpalovali jeden lampový aparát za druhým, díky špatnému zapojení repobeden
Vysvětlení snad najdeš v tomto odstavečku. A taky rovnou článek Zacházení s lampovým aparátem (omlouvám se ostatním, jestli se opakuji, ale snad se shodneme, že tyhle věci je dobré vždy připomenout).
Takže, pokud zatížíme koncový stupeň nižší impedancí než je povolená, narůstá nám proud a hrozí upečení tranzistorů, případně spálení vinutí u výstupního trafa. Prostě v obou případech vlivem průtoku většího proudu může ( nikoli musí! ) dojít ke zničení koncového stupně. Pokud nastane opačná situace a na výstup připojíme menší zátěž, třeba místo 4 ohmů dáme box s 8 ohmy, tak koncový stupeň bude zatížen jen na polovičku a tím pádem se nám sníží výkon a poteče nám koncem menší proud. Samozřejmě nižší zátež bude mít za následek, že nám vzroste napětí na zdroji. U tranzistoráků, kde se jedná řádově o pár desítek V je to fuk, ale u některých lampáků vyšších výkonových tříd kde bývá AU kolem 500V by to mohlo v krajním případě přinést jakési riziko. Ovšem ještě jednou, fyzikální zákony platí pro všechny zesilovače bez vyjímky. Takže i pro Mesa Boogie stejně jako pro ostatní. Nicméně, kvalitní aparáty mají v sobě kvalitní komponenty a tak zvláště u laciných krámů je dobré se řídit tak, jak napovídá manuál. Obdobný případ je, že když má někdo aparát s dvěma páry elektronek v konci a jeden pár vyhodí, měl by počítat s tím, že poměr výstupáku je počítán na dva páry ( má menší vstupní impedanci ) a tím pádem mu přes dvě zbývající elky poteče dvojnásobek proudu, než když tam jsou čtyři. Jednoduše ten proud který se původně rozdělil na čtyři elketronky, teď poteče jen přes dvě. Takže by majitel měl poměr upravit na výstupu a 8 ohmovou bednu píchnout do výstupu na 4 ohmy, nebo 16 na OUT 8ohmů. Jenže spousta lidí to nedělá, stejně jako spousta komb už z továrny má zapojený interní repro s 8 ohmy na odbočku trafa pro 4 ohmy, s tím, že si k tomu majitel může připojit další 8 ohmový externí box.
Vraťme se k našemu případu. Týpek se ptal, jestli může ke kombu připojit 16 ohmovou bednu, když má zdvojené výstupy 2 X 8 ohmů a 2 X 16 ohmů. Dále psal, že jeden OUT 8 už má využitý pro interní repro. Tzn. že on vlastně na 4 ohmovém vinutí VT má zátěž pouze 8 ohmů. Normálně mu to hraje a nemá problémy. Nero mu nedoporučuje připojit další zátěž ( 16 ohmů ) a já nechápu proč. Pokud si do druhého výstupu pro 8 ohmů připojí ještě ten box s 16 ohmy, tak se dostane někam nad 5 ohmů, to znamená, že provoz takto zapojeného komba, bude bezpečnější, než když tam má jen ten 8 ohmový amplion z komba.
U tohoto aparátu jsou výstupy evidentně paralelní. Tzn. že jedno vinutí je na 4 ohmy ( nebo 2 X 8 ohmů paralelně ) a druhé je na 8 ohmů ( nebo 2 X 16 ohmů paralelně ). Kdyby byly výstupy propojené seriově, musel by mít výstupák vinutí na 16 ohmů ( nebo 2 X 8 seriově ) a druhé vinutí na 32 ohmů ( nebo 2 X 16 seriově ) a to je hodně neobvyklé.
mmjuz píše:
Takže, pokud zatížíme koncový stupeň nižší impedancí než je povolená, narůstá nám proud a hrozí upečení tranzistorů, případně spálení vinutí u výstupního trafa. Prostě v obou případech vlivem průtoku většího proudu může ( nikoli musí! ) dojít ke zničení koncového stupně.
U tranzistoráků, kde se jedná řádově o pár desítek V je to fuk, ale u některých lampáků vyšších výkonových tříd kde bývá AU kolem 500V by to mohlo v krajním případě přinést jakési riziko. Ovšem ještě jednou, fyzikální zákony platí pro všechny zesilovače bez vyjímky.
Právě kvůli tomuto. Když jsem četl prvně jeho post, nekoukal jsem, co má v podpisu za kombo, tudíž jsem nevěděl, jestli je to lampa nebo trand.
Žiju v domění, že lampové aparáty jsou dimenzovány přesně na nějakou zátěž, a pokud by aparát měl možnost zapojení 4 / 8 Ohm, tak mi přijde, že 5,3 Ohm je někde jinde. Tak mě případně vyveď z omylu (rád se nechám).
"Náš problém není v tom, že toho víme málo. Náš problém je, že mnoho z toho, co víme, není pravda."
Jasně, Nero, to víš, že to tak není. Nechci se tu rozepisovat o věcech, které možná nikoho jiného nezajímají. Ona ta tzv. jmenovitá impedance má docela daleko k stejnosměrnému odporu, s kterým počítá ohmův zákon. Zkus si najít pro ilustraci nějaké impedanční křivky reproduktorů, třeba na www.prodance.cz v kolonce měření. Impedance může být i výrazně odlišná na různých frekvencích. Důležitý je proud, který koncovým stupněm prochází a proto se to nějak znormovalo na ty 2 - 4 - 8 - 16 ohmů. Jednoduše, je to stejné, jako norma na síťové napětí, které je nominálně 230V, ale na jedné straně obce mají lidé v síti třeba 220V a na druhém konci až 240V. Záleží, jak daleko jsou od trafostanice. Prostě plus mínus.
Ach jo, a zase jsme tak, kde začíná a končí fyzika - sice umíme všechno přesně spočítat na 15 desetiných míst, nicméně při tom musíme zanedbat tolik faktorů, že pravda je zcela jinde Jdu se zahrabat...
A omlouvám se za mystifikaci...
"Náš problém není v tom, že toho víme málo. Náš problém je, že mnoho z toho, co víme, není pravda."
Impedance má obvykle značku "Z". Ale jestli ti jde o jednotky, tak je to také "OHM", stejně jako u elektrického odporu. Pro bližší info doporučuju buď knížky nebo třeba tento odkaz.
P.
Skype: studio_kappka home recording: Cubase Pro, WaveLab Pro
Dynaudio BM6 + A500, PSI Audio A21-M, Antelope Discrete 8 Pro SC
No prosim, tak to opravdu má smysl a lidé se něčemu přiučí. Teorie plná vzorečků je pro odborníky. Pro utvoření obrázku laika se to dá takto zjednodušit: Cívka repra je vinutá slaboučkým drátem aby se dosáhlo její co nejnižší hmotnosti. Drát se při provozu zahřívá a mění svůj odpor. Např. 4 ohmové repro s cívkou vinutou z mědi má ss odpor za studena tak kolem 3,2 ohmů, cívka vinutá hliníkovým vodičem dokonce cca 2,5 ohmu. Po zahřátí se odpor zvyšuje až někam k těm 4 ohmům. Dále tu máme činitel tlumení, což je velice jednoduše řečeno nechtěné napětí vznikající pohybem cívky v magnetickém systému. A tak se nám ten odpor zase mění a to právě i různě na různých frekvencích. Proto už nemůžeme určit hodnotu odporu, ale vyjadřujeme jmenovitou impedanci. Ona se totiž při provozu tak trochu mění a hlavně je odlišná od toho stejnosměrného odporu, který naměříme na svorkách repra, jeli repro vklidu. Asi by odborníci z Vysokého Učení Technického nad mou frází žasli, ale zase je to pochopitelnější pro selský rozum. Snad se nikdo neurazí.
Enty™ píše:dotaz, jak je to s přepínáním mono/stereo zejména na 1960? je to tak, že když mám stereo, tak hrajou dva repráky a na další dva připojím jinej zesik?
Jdu se zahrabat... 
Impedance má obvykle značku "Z". Ale jestli ti jde o jednotky, tak je to také "OHM", stejně jako u elektrického odporu. Pro bližší info doporučuju buď knížky nebo třeba tento odkaz.
