Po kratší odmlce přináším opět jeden článeček z řady s krycím názvem „praktické popisy“. Využil bych několika dnů strávených nad mixáží a dohrávkami některých věcí skupině Jumping JellyFish z Jesenice (odtud tajemný název článku
Základ
Ponecháme stranou natáčení v terénu, neboť ke mně se bicí nevejdou, leda by se rozkrájely; ale potom by zase pozbylo smyslu jakékoli natáčení. Takže pro tyto případy mi slouží worstation Yamaha AW2400, kdy naberu až 12 stop naráz, ale kdyby bylo třeba, ke každé věci mohu natáčet do 24x8 stop (kdo zná, ví, že se v tomto případě jedná o „virtuální“ stopy). Nabraný materiál pak po USB přetáhnu do počítače a samotné aranžmá již vytvářím přímo v prostředí Cubase. Při podobných činnostech jde víceméně jen o to, jak všechno přežít v co největší pohodě, takže kdo zachovává smysluplnou štábní kulturu, nemá se čeho bát.
Tím se rozumí:
- dát si práci a připravit vzorovou aranž (ARR) resp. dnes už projekt (CPR), ze které se bude vycházet pro všechny skladby daného hudebního tělesa
- důsledně vše základní nejen popsat, ale i popisovat vše budoucí (stopy, záběry, poznámky, ...)
- ihned po založení každého nového aranžmá (projektu) nastavit cestu pro audio soubory, které vzniknou dodatečným nahráváním – ušetříte si tak práci při pozdější archivaci a vůbec se nemůže stát, že byste si něco omylem smazali
- nepropadat panice, když něco nechce fungovat podle představ; je-li studiový setup již přiměřeně složitý, může se chyba vyskytovat na místech, kde byste jí nejméně čekali
To by bylo asi tak na úvod, poskočíme rovnou do fáze, kdy máme příslušné audio soubory naimportované a jde o to, něco dohrát případně procesovat nějakou externí krabičkou (efektem) či VST/DX plug-inou, což jsme prováděli u mě ve studiu.
Dohrávka – basa
Z hlediska logiky jsme začali basou; basa tvrdí muziku a krom toho je spolu s rytmikou (bicí, event. perkuse) dobrým základem pro zbylé hudebníky. Ti se potom mají podle čeho orientovat, takže nebývají větší problémy. Basák se k tomu postavil čelem, tj. vybalil vercajk (basici plus kombo), hezky si to našteloval jak byl zvyklý a začal si trénovat. Já mezitím natahal kabeláž a majky a ladil zapojení. Nahrávalo se současně do dvou stop ze dvou dynamických majků: předním byl Beyerdynamic TG-X 48, zadním Beyerdynamic OPUS 69. Kombo bylo 1x repro, takže po chvíli zkoumání jsem zvolil přední mikrofon namířený přímo proti repráku zhruba v 1/3 jeho průměru (blíže k jeho středu) a zadní byl zhruba uprostřed volného prostoru komba (spodní zadní část). Pochopitelně s otočenou fází
Při kontrolním příposlechu byly přeslechy od monitorů minimální, takže jsme neřešili sluchátka pro basistu a jelo se s normálním poslechem. Zbytek kapelky se tedy rozvalil po studiu, čímž vytvořili spoustu dalších členitostí v místnosti a přispěli tak ke kvalitnějšímu poslechu (pro šťouraly ohledně akustiky). Zpět k věci. One-two-three.....REC v Cubase (stopy pro basu již byly připravené), předklepání bubenice a......basák se začal pohupovat do rytmu, kombo basovalo jako o život a vůbec celá atmoška dostala další dimenzi. Po stopce jsme dali kontrolní poslech, pak SAVE a šup na další věc. Jako nic proti, ale veškeré natáčení i ostatních nástrojů a zpěvu bylo „na první dobrou“. JJF prostě umí, to se musí nechat, neopravovali jsme prakticky nic; pouze při pár zaškobrtnutích jsme napojovali od problematického místa, ale tyhle situace by se daly spočítat na prstech jedné ruky! Takhle nějak by to mělo vypadat vždycky.......
Sejmutý zvuk dopadl asi takhle – basa_FRONT a basa_REAR; uvidím pak při míchačce, jak naložím s oběma stopami.
Dohrávka – klapky
Asi nejméně náročná věc – nahrávalo se přímo linkou (stereo), takže odpadaly jakékoli starosti s mikrofony a podobně. Klávesista si to užíval a já za mixem taky
Dohrávka – ságo
Sagistka byla – podle slov kapely – novým přírůstkem a všichni z ní byli nadšeni. Já posléze taky, protože stejně jako basák dávala všechno hned napoprvé a asi jen 2x jsme zkusili jinou variaci v sólíčku, takže pak se uvidí při míchačce, co se použije. Tady jsem si vyzkoušel dva různé typy mikrofonů, oba zapůjčené od firmy Audiopro [www.audiopro.cz] a jednalo se o kondenzátorový DPA 4061 a páskový sE Electronic. Osobně jsem očekával (ovlivněn internetovými diskusemi) „temnější“ barvu zvuku od toho páskového majku, ale v zásadě mi přišly obě stopy – DPA i sE – víceméně shodné a rozdíly by se daly najít opravdu asi jen v detailech. Nicméně se sagistka vyjádřila, že z páskáče je „to takové medovější“, takže jsem sice pořád nabíral obě verze, ale v mixu použiju zřejmě jen DPA. Nicméně oba mikrofony přenesly charakter nástroje věrně a, co se mě týče, i použitelně. Každopádně hráč je hráč a co řekne, tak obvykle požaduje. Pro srovnání jsou nabrané ukázky zde: sax_DPA a sax_sE.
Dohrávka – zpěv (Terka)
Zpěvák Jirka nebyl, takže se nabírala jen Terka. Připravil jsem tedy standardní setup – velkomembránový kondenzátorový mikrofon sE Electronic Z5300A, samozřejmě v „pavouku“ a s pop-filtrem. Doladila se výška, aby byla Terka naprosto v pohodě, zkontrolovalo se nastavení majku (charka, útlum, filtr) a na chvíli zpívání nanečisto jsem si doladil vstupní citlivost. Zde již bylo potřeba dodržet co nejčistší podmínky okolo, takže se kapelka odebrala na dobrovolnou rauchpauzu ven a Terce jsem dal sluchátka. Sám jsem během natáčení monitoroval také přes sluchátka, takže bylo uděláno maximum pro užitečný signál
Pro každou skladbu jsem Terce do odposlechů pustil komplet spodky, tedy i včetně ten den nabraných věcí, přičemž jsem jí vlastní zpěv „prohnal“ jednou efektovou jednotkou Yamahy a dodal tak jemný reverb, pro tu správnou pocitovost. Nabíral se ale čistý signál; reverb šel pouze do AUXů pro sluchátka. Vzhledem k tomu, že ho na hlas rozhodně dám, je takto vytvořený správný základ, na který se dá aplikovat jakýkoli reverb (myšleno typově i nastavením parametrů). Jak vypadá vzorek zpěvu si můžete poslechnout zde: zpěv_Terka.
Routování v tomto případě probíhalo asi takto:
Mic > Preamp > vstup zvukovky > rozbočení do BUS a AUXů > FX jednotka > návrat zpět do AUXů kvůli poslechu realtime. Nahrává se samozřejmě pouze BUS. Graficky (lépe se to pochopí) to vypadalo následovně:

Ještě jednou, kdyby to někomu nechtělo být jasné. Vstup mikrofonní jest Input_9, neboť na něj se nastavuje fyzický vstup zvukovky označený IOA2-1. Nyní je třeba si uvědomit, že chceme natáčet čistý signál rovnou z mikrofonu (proto je na šavli Input_9 aktivovaná hned i sběrnice BUS), a zároveň ho posílat zpěvačce do sluchátek, přičemž jí kvůli feelingu „ochutíme“ hlásek reverbem. Tudíž na této šavli Input_9 aktivujeme také pomocné sběrnice AUX 3/4 (chceme signál do obou uší přece) a ještě k tomu AUX 5, která vede do efektové jednotky FX-1. Ta má svoje výstupy (FX Return) dva (je stereo), čili u nich aktivujeme opět pomocné sběrnice AUX 3/4, aby se efekt reverbu přimíchával ke zdrojovému signálu. Protože routing výstupů je v Output Patchbay nastaven tak, že nahrávaná je BUS 1/2, do sluchátkového výstupu vedou AUX 3/4 a do studiových monitorů komplet projekt (S/PDIF), je všechno nastaveno tak, jak to má být
Konečně míchačka – intermezzo u kopáku
Takže máme natočeno a můžeme se věnovat míchání. Tady bych se zastavil jen u jedné věci, kvůli které vznikl i tento článek, a tou je problém „natlačení a zhutnění“ kopáku. Malý kopák znamená malý tlak a na můj vkus to nebylo ono. Řešení je very easy a nasnadě – no to se vezme kompresor, decentně se pošteluje a je to jako fík....nojo, ale kterej vzít, když jich máme tolik? Vezmeme to prostě odshora, poslechneme a uslyšíme
Původní zvuk, čili náběr z mikrofonu: kopák_CAD
Následuje pro srovnání několik kompresorů – freeware,placených i hardwarových. Nastavení byla ve všech případech stejná, a to: THRESHOLD = -35dB, RATIO = 2:1, ATTACK = 1ms, RELEASE = 331ms, GAIN = 15dB. Samozřejmě ne vždy bylo možné přesně dané hodnoty nastavit, ale byly to spíše výjimky. Kde by se dalo hledat více rozdílů, bylo pouze místo tzv. „kolena“ kompresoru „KNEE“; obvykle jsem se snažil nastavit typ „soft“ (kde to bylo možné). Ale teď už k věci:
FastCompressor

GeneComp v1.2

GranComp v1.2

Classic Compressor

MonauralCompressor

ReaXcomp

Side Chain Compressor

TLs 2095 Limiting Amplifier

Tls 3127 Leveling Amplifier

ToW Mastering Compressor

C1 Compressor

Renaissance Compressor

XPressor

dB-D

DSP Factory

Joemeek SixQ
t.c. electronic M2000
Safe Sound Audio P1
Je to hodně subjektivní, co si budeme povídat, ale drobné rozdíly jsou znát a je slyšet, že každý kompresor – ať už HW či SW – pracuje se signálem trošku jinak. V některých případech (Kjaerhus) jsem musel stáhnout Output Gain na podstatně menší hodnotu než 15 dB (konkrétně na něco málo přes 5 dB). U některých (GeneComp a GranComp) jsem naopak musel ještě o 6 dB zvýšit hlasitost na šavli stopy, protože jejich nastavení výstupního zesílení nepokrylo ztrátu vzniklou kompresí...
Při práci s HW inserty bylo krásně slyšet (a je to tam ještě malinko poznat, byť jsem trochu retušoval
Doufám, že jste čtení i poslech řádně přežili a že si dáme někdy zase nějaký další „workflow“ nášup! Nahrávané skladby (některé z nich) si můžete poslechnout přímo na stránkách Jumping JellyFish.
© 2010
Pavel „pavlii“ Kappler
