Stavba-Fender champ

[mmjuz]

Tohle napětí je úplně optimální. Proč jsi nepoužil na usměrnění elektronku? Chápu, že úplný začátečník si to zjednoduší co nejvíce, ale v Tvém případě je to docela škoda, zvuku to přispívá. Nebo jsi neměl možnost lepšího síťáku? Tenhle je Indel?

[Lukus]

Neslo ani tak o zjednoduseni jako o nutnost. Trafo je z Blatne, usmernovacku sem nepouzil protoze ma sekundar jen 6,3V/1,5A a taky nema stred na HV vetvi. Penize na lepsi nebyly, koupil jsem radeji kvalitni vystupak. Jak se usmernovacka projevi v class A zesu? Tam je odber furt stejny, takze k te kompresi pri velkem vybuzeni nedochazi, nebo je tomu jinak?

[mmjuz]

Jak může být odběr furt stejný, copak je to žárovka, nebo elektrický vařič? Jak jsi na to přišel? Právě v áčku s předpětím nastaveným v katodě se to projeví nejvíce!! Ona ta elektronka ani v takovémto "áčku" není úplně 100% pořád otevřená na vzdory teorii. Navíc výkon je dán nejen proudem, ale i napětím. A právě při maximálním vybuzení ve špičkách způsobených úderem trsátka do strun dochází k výraznému poklesu napětí, lidově řečeno zdroj nestíhá. Páč elektronka si chce cucnout více a více proudu a napětí klesá. Není z čeho brát. Usměrňovačka je měkká a elyty mají nedostatečnou kapacitu, zvláště v kombinaci s tlumivkou. Což má za následek úbytek anodového napětí a tím pádem i toho automatického předpětí. Proto elka chce zase více proudu. Je to začarovaný kruh. Část výkonu se přenáší na předchozí stupeň a elektronka se na krátké okamžiky zavírá. Na zvuku se to projeví ztrátou dynamiky a prodloužením sustainu. Prostě komprese. A to je právě to, co ten přebuzený zvuk dělá ještě hezčí. Naopak u aparátů v AB třídě se spešl zdrojem pro předpětí už se to tolik neprojeví, tam se výkon žene hlavně napětím. Samozřejmě je tam také rozdíl ve zvuku, je-li usměrněno polovodičem, nebo elektronkou, ale není to tak markantní, jako u těch áček. Ve skutečnosti je to mnohem složitější, sám si to těžko představuji a záleží na hodně dalších vlivech. Ale mám vyzkoušené, že zesilovač ve stejném zapojení a stejně osazen s polovodičovým zdrojem a elktronkovým zdrojem se chová jinak. Když klidně brnkáš na struny kytary zapojené do komba s tvrdým polovodičovým zdrojem a velkými kapacitami, tak při razantním úderu do strun Ti prostě vyskočí hlasitost a max. dojde k lehkému nakreslení ( záleží kde je vytočené volume ), ovšem pokud tohle uděláš u aparátu s elektronkou ve zdroji, zvuk Ti na hlasitosti poskočí jen zlehka, často skoro vůbec, ale krásně se zkreslí a protáhne sustain. Tohle je totiž právě ta největší výhoda elektronkových zesilovačů a to, co žádný polovodič, ani digitální obvod nedokáže. Na rozdíl od nějakého přebuzeného předzesilovače o X triodách.
Samozřejmě pokud někdo kreslí krabičkou před vstupem, nebo v předzesilovači, nemá smysl, aby tyhle věci řešil. Ale kdo má rád starý zvuk přebuzeného konce v áčku, nikdy ho přesně dosáhne s polovodičem ve zdroji.

[Lukus]

Ajaj, vsecko spatne. Ja si prave myslel, ze diky tomu klidoveme proudu co tam porad tece pres tu koncovou lampu ta usmernovaci elektronka uz dost zmekne, a dalsi narust odberu v podobe zesilovaneho signalu uz ji tak moc neprohne. No, docela me mrzi ze sem se dozvedel az tedka, urcite bych to udelal jinak. Kazdopadne dik za objasneni.

[core88]

tak ted v tom mam total gulaš. nedavno sem se ptal ve vlaknu Stavba lampové hlavy(ičky) ta, sem se ptal jestli ma cenu davat usmernovaci lampu do lampace SEL ze stranek AX84.com a lunchie mi odepsal uplnej opak toho co ted psal mmjuz .ted to nemuzu najit ale napsal neco vtom smyslu ze u ackovyho zesilovace neni moc velkej rozdil mezi tim jestli je tam elka nebo diody ale u AB zesilovace to poznat je . tak kdo ma teda pravdu

[lunchie]

Sypu si popel na hlavu (myslel jsem si stejne jako Lukus )... nejak jsem si to spatne predstavoval na ty load-lajne ... no samozrejme se s vykyvem z klidoveho bodu meni i protikajici proud koncovkou - to je pravda. Diky tomu se meni i katodovy napeti - tedy bias a tim i jak to kompresuje. U AB zesiku, co maj katodovy odpor na koncovych lampach se tenhle efekt zvyrazni jeste vice. Docela pekny clanek o biasovani koncovych lamp ma Merlin B na svych strankach a popisuje tam presne tenhle efekt.

Modern hi-gain znejici AB zesiky se snazi tuhle vlastnost co nejvice eliminovat (diody na usmerneni, velky kondenzatory ve zdroji, fixed bias koncovych lamp - nepocitam-li dual/triple rectifier, ktery to ma prepinatelny rectifier ) - prece jenom zkresleni z preampu + zkresleni z power ampu moc dohromady u hi-gain nejde.

[core88]

i mistr tesař se někdy utne .tak na cěm sem a co tam dát

[Lukus]

Uz vim kde sem se o tom docetl, bylo to na stankach valve wizardu:

Clearly your choice of rectifier has a huge effect on the HT you ultimately achieve. It is the voltage drop across the rectifier and series limiting resistance that causes 'sag' in Class-AB amps. When a loud sound is played and the amp suddenly draws more current the voltage dropped across the rectifier increases, lowering the HT and creating a compressing effect known as 'sag'. Class-A amps do not exhibit this effect since their current draw remains constant on average. Silicon diodes have a voltage drop (about 0.7V) that is constant with current so they do not produce sag, but it can be simulated simply be placing a resistor (roughly 100R to 330R) in series with the rectifier. But be sure to calculate the necessary power rating! A resistor in this position will usually need to be the biggest one in the amplifier, and may need to be rated at 10W or more.

Pro ty co neumi anglicky, pise se tam ze volba usmernovace bude mit velky dopad na anodove napeti co dostanes. Pak je tam vysvetleno, jak v class AB apech dochazi k tomu sagu, kdyz se zesiluje silny signal. Pak je tam ale dulezita veta:

Class-A amps do not exhibit this effect since their current draw remains constant on average.

Nejspise je to blbost, ale napisu jak to chapu ja. Vykonova elektronka je v class A ampu biasovana nekam doprostred, tzn ze kdyz zesiluje kladnou pulvlnu, bere si vetsi proud. Kdyz ale vyjdu z me domenky ( ), ze zahrany ton se klada ze dvou celkem symetrickych pulvln, tak jelikoz ta kladna zpusobi navyseni odberu, ta zaporna zpusobi jeho snizeni. To by melo dat cas kapacitam ze zdroji se opet dobit. A tak porad dokola, vysledny odber by se zastavil nekde uprostred.

[lunchie]

Lukus> takhle nejak jak to vysvetlujes jsem si to taky predstavoval .

No kazdopadne, by to chtelo slyset a osahat si, jak se chova classA se solid state a tube usmernovacem (u me v nejblizsi dobe nehrozi, pac ted mam na stole rozdelany dalsi hi-gain do PP konce a pak me ceka rectifier pre-amp.

Podle myho, by to snad nemel byt moc velky problem to udelat i prepinatelne, stejne jak to ma M/B rectifier.

[mmjuz]

Ale jo, vždyť existují i továrně vyráběné aparáty, kde si můžeš přepnout polovodičový usměrňovač za lampový. Jen vol rozumnou výši kapacit. Podívej se na doporučené hodnoty od výrobce. GZ34 má povolených max. 60 mikrofaradů a ty menší většinou jen 50 mikro. Další kapacity už musíš oddělit tlumivkou a měla by mít aspoň 1H, raději více. Já v tom výše zveřejněném schémátku použil jen 0,5H, což je nic moc. Ovšem někteří výrobci na to úplně kašlou a strčí tam pouze výkonový odpor kolem 100R a elektronka trpí a zkracuje se ji životnost. On ten odpor holt vyjde výrazně levněji. Hoši, jen bastlete a experimentujte!! Ona teorie je jedna věc a vnímání ucha každého z nás je úplně něco jiného. Však to znáte. Pokud by někdo chtěl opravdu více pochopit všechny ty elektrické jevy, které se v zesilovačích dějí, ať mi pošle SZ a dám mu kontatakt na jednoho génia, z kterého tahám rozumy já.

[mmjuz]

Modern hi-gain znejici AB zesiky se snazi tuhle vlastnost co nejvice eliminovat (diody na usmerneni, velky kondenzatory ve zdroji, fixed bias koncovych lamp - nepocitam-li dual/triple rectifier, ktery to ma prepinatelny rectifier ) - prece jenom zkresleni z preampu + zkresleni z power ampu moc dohromady u hi-gain nejde.[/quote]


Přesně tak. U aparátů moderních konstrukcí určených hlavně na metalové styly se zkreslením tvořeným triodama v předzesu je lepší tu dynamiku zachovat a kompresi v koncovém stupni raději potlačit. On ten zvuk už když jde z preampu, tak je dynamiky dost zbavený.

[core88]

když sme utěch tlumivek . je tohle tlumivka ? http://www.tube-town.net/ttstore/produc ... -159Q.html
(ptal sem se googlu jak je anglicky tlumivka napsal choke . a choke sem pak prelozil do cestiny jako sytic) ptam se jen ptoto ze nevym jak se to jemuje anglicky

[Lukus]

Jj je

[mmjuz]

Ano, ale tahle je pro Tebe zbytečně výkonná. Do SE 5W minizesíku by Ti stačila na proud tak do 50 mA a i tak tam bude rezerva až až.

[core88]

Ano, ale tahle je pro Tebe zbytečně výkonná. Do SE 5W minizesíku by Ti stačila na proud tak do 50 mA a i tak tam bude rezerva až až.

ja to nemyslel jako neco konkretniho jen sem chtel vedet co je to zac .
jeste bych se chtel zeptat jak si psal dat tam tlumivku cim vetsi tim lepsi . ale neco mi rika ze to asi tak jedno nebude . ze si reknu prdnu tam 300H ad to hraje lip . kolik je tak maximum ? ty mys ve schematu 5H když bych ji nahradil tlumivkou 10H bude to min naneco vliv ?

[lunchie]

core88> stahni si psud - psu designer, tam si to muzes rovnou nasimulovat, jak se ti ten zdroj bude +/- chovat. Co me prijde u tlumivek docela pruser je, ze ti udela pri zapnuti peknou spicku, takze se s tim musi pocitat pri porizovani kondiku, aby ti je to nepreslehlo.

[core88]

lunchie za ten programek diky ale vubec nevim co stim je to pro me tak trochu spanelska vesnice .
usmernovaci elku bych pouzil 5U4GB ma zhaveni na 5V . vcera sem koukal na trafa od hammonda a ani jedno nemelo zhaveni 2x6,3V . meli jen 5V a 6,3V . pak je tu jeste jedna vec koukal sem tam na napajeci trafa a nektery delalj jako univerzalni pro 100V, 110V, 120V, 200V, 220V, 240V ale doma v zasuvce je 230V takze kdyz bych to trafo nastavil pro napajeni z 220V tak zhaveni budemit vic nez 6,3V a pro 240V budemit mit mene nez 6,3
EDIT : tohle je asi trafo pro HI-FI co ?
http://www.tube-town.net/ttstore/produc ... 27SEA.html

[lunchie]

nejlepsi je, kdyz si tam do toho designeru hodis nejaky zdroj z jiz existujiciho schematu, aby si zjistil jak to funguje. Zacnes z leva, kde vyberes typ transformatoru a usmernovace no a postupne pridavas LC a RC clanky jako jsou ve schematu. V kazdem bode, odkud si beres HV napeti pridas proudovy odber, kdy si plus minus odhadnes, kolik proudu na tom HV budes dodavat elektronkam. U 12ax7 davam 1mA na triodu (tahle presnost v pohode staci) no a u koncove lampy zalezi jak je nastavena. No a pak si nechas nakreslit napeti, ktere mas na tech bodes, odkud to chces tahat jako napajeni a kouknes, jak hodne to mas vyhlazene a jak se blizis hodnotam, ktere sis predstavoval.

co se tyce toho transformatoru, tak pokud budes delat nejaky 5W SE, tak to je zbytecne preplaceny. Podle meho bude lepsi, kdyz se spise kouknes po nejakym starym radiu, kde je koncova lampa, tu co chces pouzit nebo po nejake aukci. Na tomu tube-town moc velky vyber nemaji a ty univerzalni hammondy jsou docela drahe a pri tom dost nic moc. Urcite Ti tu nekdo poradi, kde poridit nejaky decentni trafo za rozumny peniz.

K tomu zhaveni, pokud pripojis 230 na 220 vyvod, tak se ti zvysi napeti na zhaveni o 4% - na cca 6.6V a pokud pripojis 230 na 240, tak se ti snizi o 4% na 6V, vsechno je v limitu, co udava vyrobce, osobne bych sel spise s tim nizsim napetim.

[core88]

nasel sem schema pro P1 Extreme a trochu sem si stim pohral casem si to osaham zatim sem nemel moc casu stim nejak experimentovat.
ty univerzaly hammond rikas nic moc jo ? to myslis napajeci nebo vystupaky ? nebo tak celkove ?
vystupak pro ten SEL potrebuju aby mel primar na 2500 ohm
napajeci trafo by melo byt 400-0-400 /500mA , 5V/5A , 6,3V/3A
ke starym radiim pristum nemam ale zkusim se poptat. ale uplne nejlepsi by bylo sehnat trafo stim stinicim kritem ty se mi mic libi a netrci ztoho nikde draty ...
jeste se po necem podivam
stavbu planuju tak na polovinu zari tak zatim vyzvídam co a jak

[mmjuz]

core88> stahni si psud - psu designer, tam si to muzes rovnou nasimulovat, jak se ti ten zdroj bude +/- chovat. Co me prijde u tlumivek docela pruser je, ze ti udela pri zapnuti peknou spicku, takze se s tim musi pocitat pri porizovani kondiku, aby ti je to nepreslehlo.

Ach jo. Zase kravina. Je to přesně naopak. Špičku udělá kondenzátor, páč se nabíjí, proto si cucne proudu. Tlumivka je právě skvělá v tom, že tyhle špičky je schopná vyhladit.
Podívej se na technická data usměrňovaček. Výrobce Ti dává na vybranou, jak usměrněné napětí vyhladit. Buď elytem, nebo tlumivkou a máš to tam jasně popsané. Např. u EZ81 ( http://www.jj-electronic.com/pdf/EZ81.pdf ) se doporučuje použít tlumajznu o 10H, nebo elyt max. do 50 mikro. Když vezmeš v úvahu, jak velká by musela být tlumivka o indukčnosti 10H aby jí mohl protékat veškerý proud který na anody půjde, tak to je pořádný kus železa a mědi. Na druhou stranu pokud použiješ kondík, či několik kondíků a celkové kapacitě jen 50mikro, tak to moc není a aparát Ti může brumět. Proto se už od elektronkového pravěku používá kombinace tlumivky a elytu. A to tak, že se dá prvně elyt o povolené hodnotě, tedy max. těch 50 mikro u EZ81 a za něj tlumivka, která by měla mít min. 1H a za ní další elyt a ten už může mít libovolnou hodnotu, dál už je to fuk. Tlumivka právě zachytí a vyhladí i ty špičky způsobené elyty ve zdroji za ní a tím šetří životnost usměrňovací elektronky. Mám pocit, že jsem to tu už před pár dny někde psal. Navíc stačí si prohlédnou na netu zdroje různých lampáků a zamyslet se nad tím, proč to právě takhle výrobci dělají a dělali už před 60 lety.