Pro mě je legendou třeba Leo Fender a jemu podobní. Prostě přijde někdo s nápadem ( v tomto případě, že basa musí být snadno přenosná a slyšitelná,el.kytara musí být dostupná, jednoduchá a přitom kvalitní....) a když se ujme, tak nastává jakýsi zlatý věk vývoje a nadšení, po které se vše stane rutinou a přestane fungovat ( akciovka, správní rady, fúze, akvizice, distribuční kanály, optimalizace, automatizace....)
proto Fender za život prodal 2-3 firmy a vždy začal znovu. Takových bude více.....Stejný byl třeba Stradivari a vás napadne 100 dalších. Jen u Stradivariho ještě nebyli zločinci s bílým límečkem, jen podepisoval housle vyrobené od zaměstnanců.
Obrázek jsem změnil, protože kytaru budu reklamovat, za to se chystám koupit nějaké už druhé úža SG a budu placatý jazzman, nikoliv lubový.
