Menší zajímavost na závěr - Miloš DoDo Doležal osazuje kytary snímači s různou silou výstupu a to dle hustoty let dřeva. Čím větší hustota let, o to snímač se slabším výstupem.
Já bych dřevo nepodceňoval
Lampové zesilovače jsou opředené jasnou fyzikouFlajtr píše:Já vím teda o jedné, kterou má z jolany, nějak pochybuju, že tak bude mít všechny, nebo víc.
A teď k samotnému názvu vlákna: podle mě dobrej snímač dělá hodně pocit ze zvuku a hry, něco jak z lampáče...
...ale snímače tajemstvími a legendami dávných věků, kdy světu vládnul blues...Red Bull píše:Lampové zesilovače jsou opředené jasnou fyzikouFlajtr píše:Já vím teda o jedné, kterou má z jolany, nějak pochybuju, že tak bude mít všechny, nebo víc.
A teď k samotnému názvu vlákna: podle mě dobrej snímač dělá hodně pocit ze zvuku a hry, něco jak z lampáče...
No jo, ale pak by bylo jedno jakej na tu kytaru vrazíš snímač. Hrála by furt stejně. Ale každej snímač hraje jinak a to je oč tu běží. Jsem docela zvědavej, jestli to někdo nějak rozumně zdůvodní.Red Bull píše:Já tu nemusím nikomu dokazovat, že věřím na legendy. U snímače jsme se zatím úplně nedobrali k tomu, proč jsou mezi nimi takové rozdíly.
Já se stále domnívám, že do toho má co mluvit dřevo, pokud snímač snímá kmit struny, tak ale kmit struny přenáší vibrace do těla (dřeva) kytary a vibrace z korpusu zpětně ovlivnňují kmit struny. A ten samý kmit struny ovlivňuje magnetické pole magnetu snímače.
Omlouvám se nejsem fyzik, toto je čistě večerní myšlenková teze.
Jasně, ale o tom ta debata není. Tady jde o princip a když jde o princip tak je to v p...li.Red Bull píše:Nikde netvrdím, že by každý hrál stejně, jen to, že to není pouze preferování "správných frekvencí" - takový ten velmi starý až "dřevitý" vintage tón ze snímače s vysokým výstupem nedostaneš, nebo mě se to zatím nepodařilo.
Taky není mahagon jako mahagon. A mahagon za kytaře za 10 nebo 15 tisíc pořád nebude úplně tip top.Red Bull píše:EVL je jen mahagon ne? Stejný problém byl s S470 tmavý tón sice dobrý, ale pro mě moc tmavý. To řeší javorové topy.
Ale o tom to taky není. Chceš říct, že to jakej použiješ drát má vliv na to jaký frekvence ten snímač bude snímat? Ačkoliv "buřtovitost" drátu údajně ovlivňuje průtok proudu, takže se ve výsledku ten signál tím ovlivněnej asi je. Kde jsou všichni ti elektrotechnici, jaderní fyzici a vůbec podobná verbež, že tady o tom musí špekulovat pitomej policajt?Red Bull píše:Můj tip - použité materiály.
Hlavně počet závitů a jejich uspořádání, kapacita celého obvodu a vířivé proudy v konstrukci.Nero píše:Co jiného než to, jaký drát na vinutí a jaké magnety se použijí, by mělo mít vliv? Ona každá ta část má nějaký vliv na zvuk.
Už i středoškoláci se ve fyzice učí, jak plocha průřezu a délka vodiče ovlivňuje signál, který jim protéká. Ale chtělo by to opravdu někoho znalejšího.
Já si ze středoškolský fyziky pamatuju, už jen to jaký měla učitelka kozy. Skoro žádnýNero píše:Co jiného než to, jaký drát na vinutí a jaké magnety se použijí, by mělo mít vliv? Ona každá ta část má nějaký vliv na zvuk.
Už i středoškoláci se ve fyzice učí, jak plocha průřezu a délka vodiče ovlivňuje signál, který jim protéká. Ale chtělo by to opravdu někoho znalejšího.
O vířívých proudech už středoškoláci neuslyší, ale jinak to nerozporujuworo90-1 píše:Hlavně počet závitů a jejich uspořádání, kapacita celého obvodu a vířivé proudy v konstrukci.Nero píše:Co jiného než to, jaký drát na vinutí a jaké magnety se použijí, by mělo mít vliv? Ona každá ta část má nějaký vliv na zvuk.
Už i středoškoláci se ve fyzice učí, jak plocha průřezu a délka vodiče ovlivňuje signál, který jim protéká. Ale chtělo by to opravdu někoho znalejšího.