Jistota pri hrani.

[Disasterpiece]

Jak jste na tom vy s jistotou pri hrani pisnicky?
Ja se podelim svym problemem, ktery nemuzu vyresit.Nedokazu zahrat ani tu nejlehci pisnicku sam nebo pred publikem bez chyby.Stve me to.Driv jsem takovydle excesy nemel, hral jsem songy jak se me libily a chyby jsem v nich nedelal.
Hraju asi 8 let, a na posledni zkousce jsem si pripadal jako kdybych kytaru drzel poprvy v ruce.
[nevim jestli za to muze ,psychicka stranka meho Ja(posledni dobou se hadam s rodici ohledne skoly) nebo neco jinyho]

Zkusim udelat test, zitra jestli to casove vyjde tak nahraju tohle:
http://www.youtube.com/watch?v=7zEm-U1hC7E&ob=av2e
za dva tydny po tom uvidime jak to dopadne.
Celkove by to byl zajimavy pruzkum, pisnicka neni tezka, muzete se zapojit i ostatni, naucit se ji a pak za dva tydny ji zahrat zase a porovnat vysledek.

[Ctibi]

je to jen o psychice. Když jsem ještě chodil do ZUŠ, tak jsem to řešil tak, že jsem si představil, že tam není žádné publikum a že to odehraju v klidu jako doma. Ted už jsem si na ty lidi zvyknul a i když tam uděláš nějakou chybu, tak to stejně skoro nikdo nepozná

[Amid]

No já mám úplně stejný problém. Sem strašný trémista a to nejde jen o hraní. Celkově mě to dost s**e...

[jarji]

Je to čisto len v psychike. Čo chce hlava, tak to spraví ruka. Treba sa pritom hraní odosobniť a uvolniť a pôjde to. Hlavne nerozmýšlať nad ničím iným (napr. nad rôznymi problémami) len nad hraním na tú gitaru. A nezabúdaj že pomýliť sa môže akýkoľvek profesionál

[Zejus]

Ja tohle casto resim panakem nebo pivem. Po jednom jeste ruce ovladam normalne a trema se o dost zmensi.

[DL]

Souhlasím. Většinou na ty drobné chyby nikdo nepřijde, lidi tohle nezajímá. Chtějí se bavit. Tak to beru já.

[jarji]

Presne tak, tý si budú myslieť že to tak má v skladbe byť

[Disasterpiece]

Po probrani syndromu s kolegyni me bylo zdeleno ze mam cvicit tu pisnicku do ty doby nez ji dokazu zahrat se zavrenyma ocima.

[Rošky]

To znám. Může to mít několik důvodů podle vyspělosti hráče, vyhranosti, praxe a psychiky. Jedinej funkční způsob jak kiksy eliminovat je přecvičit je. Rozděl si každou písničku z repertoáru na úseky, který odpovídají formě (např. 1. úsek: předehra, 2. úsek : sloka, 3, úsek: refrén, 4. úsek: bridž nebo tzv. "zásločí" 5. úsek: sólo...atd). Tyhle díly cvič extra, vsedě, s metronomem v extrémně pomalém tempu (sleduj při tom která nota nebo kilo má jakou rytmickou hodnotu a jak je artikulovaná), já jsem si ještě dal před sebe menší zrcadlo a sledoval jsem ruce abych odstranil některé zlozvyky, ale to není nutný. Drž se toho tempa i když je to takhle zpomaleně otrava. Mozek si ale vytvoří a uchová větší přehled, než kdybys to cvičil v normálním tempu. Potom ty úseky postupně propojuj tak jak jdou za sebou v aranži. Řekněme půl hodiny-hodinu, pak tempo o něco zrychli a dej tomu další hodinu, pak se postupne dostaň na normální tempo té písničky. Pak si nastav rychleší tempo než má ta konkrétní skladba a cvič to rychlejc - vytvoříš si rezervu. Vrať se do normálního tempa. Takhle si rozsekej komplet celej repertoár co hraješ, úplně všechno a cvič to takhle denně. Chce to trpělivost a vůli. Celkový čas cvičení za den by měl být několik hodin, minimálně 3, optimálně 6. Toto každý den několik týdnů (podle obtížnosti muziky kterou hraješ), maha maha Niagáry k táboráku se to netýká. Po 3 měsících to budeš hrát když tě vzbuděj o půlnoci za hlavou a při tom číst knihu a chatovat.
Je to závislý na obtížnosti materiálu, nevím co hraješ, já mluvím o rocku. Tohle "přecvičení" nebo "přetrénování" se ti bohatě vrátí v nějakém kritickém okamžiku, když je na jevišti stres, špatný odposlechy a špatnej poslechovej kontakt s ostatními (hraješ po paměti podle kopáku), někdo z kapely udělá kiks a ty to s bubeníkem udržíš v aranži takže se ostatní chytnou, apod. Tréma nemá šanci (resp. nezbavíš se jí úplně jako psychický pohnutky, ale nebude tě paralyzovat a způsobovat ty kiksy), protože to máš tak pod kůží, že se z toho stane prakticky reflexivní hraní a ty si to jakoby nad tím vědomě užíváš a můžeš se zabývat výrazem a artikulací. Je to vyzkoušený. Panáky nebo pivo před hraním já osobně vůbec nedoporučuju. Dobře se koncert hraje když máš trochu hlad, zkus to. Po koncertě ať si každej dělá co chce . Jinak malá tréma nebo řekněme rozechvění je v pohodě (vylez před 20.000 lidí na fesťáku a zůstaň jak kus ledu - to nejde), napumpuje tě adrenalinem a koncert líp "prodáš" a užiješ si to. Nesmíš se prostě dostat do křeče.
Poznámka pro rychlohráče: rychlý sólový laufy většinou podle mého názoru nelze hrát vědomou vůlí, s vyjímkou mimořádnějch talentů (a i tam pochybuju že to v tom fastu kontrolujou). Je to přetrénovaný tak, že se to hraje tzv. jak říká můj kolega "prodlouženou míchou", to do jistý míry je to už reflex, automatizovanej pohyb, docílenej extrémním tréningem/cvičením.
Výsledkem talentu, cílevědomosti, důslednosti a silný vůle může být toto (myslím že hrál s Klaudou ve Výběru):
http://www.youtube.com/watch?v=y0dDVBNb ... ture=share

[filo01]

>>> Celkový čas cvičení za den by měl být několik hodin, minimálně 3, optimálně 6.
Sakra, chtěl bych mít pro kytaru tolik volného času, nezbývá než počkat na důchod

[woro90-1]

Člověče, pokud ti není přes 40, těžko se toho dočkáme

Mírný hlad určitě, protože když se najíš, ztrácíš koncentraci. Zase pokud máš nervíky, je lepší je řešit jídlem než pitím. Ostatně večer a po stěhování na pódium se ten "mírný hlad" dostaví sám, občas i větší

[Rošky]

Záleží na každém, na jakou úroveň to chce dotlačit. Co vložíš, to dostaneš. Když nestíháš, dej tomu dvě hoďky denně a určitě se to taky projeví, žádný investovaný práce není škoda.
Na fixaci repertoáru kde není nějaká ekvilibristika stačí nějakej ten tejden. Na obtížný věci měsíce. Taky záleží na individuálních motorickejch dispozicích, jsou lidi, kteří mají to vrozený štěstí, že mají dobrou motoriku a učí se rychle, nedá jim to tolik práce získat tu betonovou jistotu, o které se bavíme.
Ale obecně - jak říkal Franta Hönig: muzika je jako k***a - když jí ošidíš, stonásobně ti to vrátí. Když jí dáš co potřebuje, poskytne ti to, o čem se ostatním (= nemuzikantům) ani nesnilo. Kde na to vzít čas nebylo předmětem otázky, to si musí každej vyřešit sám.

[Disasterpiece]

Nejsem ten typ co by lamal veci pres koleno.Cvicit kazdy den zase nevychazi protoze pracuju.Podle metronomu necvicim.Cvicim podle pisnicky co hraju.
Momentalne zapasim s
Ackoliv je to primitivni pisnicka tak ji nedokazu dostat do hlavy.Stvou me ty tlumeny pasaze, jsou pokazdy jinak.

[Rošky]

Nejsem ten typ co by lamal veci pres koleno.Cvicit kazdy den zase nevychazi protoze pracuju.Podle metronomu necvicim.Cvicim podle pisnicky co hraju. Ackoliv je to primitivni pisnicka tak ji nedokazu dostat do hlavy.Stvou me ty tlumeny pasaze, jsou pokazdy jinak.

To je ovšem způsob, kterej k cíli nevede, protože když hraješ s nahrávkou, necháváš se tou nahrávkou vést. Napovídá ti. Aktivně se ti to nefixuje a proto se ti ta aranž neuloží (do hlavy). Funkční způsob s dobrým výsledkem je popsanej výše. Pokud ti nejde o úroveň technicky co nejdokonalejšího hraní, ale prostě se tím potřebuješ nějak prokoktat, tak to necvič tak usilovně jak jsem popsal, ale udělej si jasno v aranži, poznamenej si to na papír a zahraj si to dvacetkrátkrát od ucha bez nahrávky. Pak to znova zkus s nahrávkou. Na nějakou rozumnou technickou úroveň hraní ovšem budeš muset zapomenout.

[Disasterpiece]

Hold ne kazdymu je souzeno bejt dokonalym kytaristou.

[jirkatol]

Jak nacvičit toto??,Prostě to nedokážu do té ruky dostat:-(
http://www.youtube.com/watch?v=nNSNHtZV ... e=youtu.be

[Zejus]

Jak nacvičit toto??,Prostě to nedokážu do té ruky dostat:-(
http://www.youtube.com/watch?v=nNSNHtZV ... e=youtu.be

chvilku to pocvic, dej si pauzu treba den nebo dva a vrat se k tomu