Správná technika dechu je základem jakéhokoli lidského zvukového projevu. Je jen jediná a platí pro všechny hudební žánry od klasiky, přes jazz, pop, metal, scream, grind, etc. Klíčovou roli při správném dýchání hraje bránice, prostě proto, že je to opěra pro plíce. Řešit, co přesně s bránicí provádět, nicméně nemusíte. Stačí se jednoduše nadechovat do břicha a vydechovat opět břichem. Provádíme to tak, že při výdechu tlačíme břišní svalstvo dovnitř.
Horní dvě ilustrace ukazují správný nádech a výdech, spodní naopak špatný nádech i výdech. Všimněte si, že zatímco při správném výdechu jsou břišní svaly zatažené, při špatném je břicho jakoby provislé. Při špatném nádechu se nadýmá hrudník (protože se naplňuje vzduchem pouze horní část plic) a zároveň ramena stoupají nahoru, při správném nádechu se nafoukne břicho (představte si to, jako kdybyste měli místo břicha balónek, který potřebujete nafouknout), ramena ale zůstávají na stejným místě jako při výdechu.
Dobrý způsob, jak se naučit správně dýchat, popsal v jiném threadu Slayertplsko:
Cvicenie sa vola Farinelliho manever. Lahnes si na postel, pod hlavu si nieco podlozis, nech ju mas trochu vyssie (napr. vankus). Polozis si ruky na brucho a nadychnes sa ''do brucha'' (ak ti to nejde, tak si poloz a brucho knihu a snaz sa ju nadychom zdvihnut - potom uz ale knihu nepouzivaj). Skus citit rukami pohyby svalov na bruchu pri nadychu a vydychu.
A teraz k samotnemu cviceniu. Ma tri fazy: nadych, podrzanie nadychu, vydych
1. Nadychnes sa tak, ako som opisoval vyssie...pomaly!! A sleduj tie svaly.
2. Podrzis nadych, teda nechas svaly v tej istej polohe, pricom ziaden vzduch nejde von ani dnu. Zaroven maj otvorene usta a hrdlo, teda nezadrzuj dych ako pri potapani alebo co ja viem com.
3. Pomaly vydychnes.
Kazda z faz ma trvat rovnako dlho. Mozes zacat pri 4+4+4 sekundach, potom to zvysit na 5, potom 6 a az kam sa dostanes. Dychanie potom pri samotnom speve je to, co robis v druhej faze (s malou odchylkou a to, ze predsalen nechas minimalne mnozstvo vzduchu uniknut). Teda ziadne tlacenie na branicu, ziadne tlacenie ako pri porode, ziadne vypucenie brucha ci naopak vtahovanie ani podobne veci. Princip je nechat uniknut co najmenej vzduchu, nie prevalcovat hlasivky troma galonmi vzduchu na jednu slabiku.
Správně je tam upozorněno na to, že principem dobře nastaveného dechu není vydechovat při zpěvu co nejvíc vzduchu (to končí příliš rychlou únavou, dýchavičností v tónech, neschopností udržet jeden tón rovně delší dobu, atd), ale mít dost vzduchu k dispozici a umět ho dávkovat přesně tak, jak potřebujete a jak to potřebuje song. Ještě jednou zdůrazňuju, že přemýšlet nad bránicí není nutné. Stačí prostě dýchat.
postřehy jsou dobrý. lidi semtřeba můžou pokládat dotazy, ať se každej neptá na totéž pod různými tajemnými názvy témat typu "pomoc se zpěvem" nebo "poraďte" 
