Nemusí to být nutně generační rozdíl, na kytaru jsem začal hrát někdy v r.1984, a Kryl byl několik let takový můj základ. Dnes se pohybuju mezi muzikantama a je to jasně vidět. Kdo je o pár let mladší, tzn. dostal se ke kytaře po revoluci, o Krylovi téměř neví. Bohužel Kryl byl i příčina toho, že jsem po revoluci snad 10 let nehrál, protože najednou jsem neměl co - Kryl už nikoho nezajímal.fixja píše:Jsem Jarda, těší mě. A hleď, již jednoho generačně mladšího člověka, který Kryla víc zná, poslouchá, hraje, rozebírá a který o něm ví celkem dost znáš. Ale je pravdou - svého vrstevníka se zálibou v Krylovi bych hledal těžko (vynechám-li mého kamaráda, kterému jsem Kryla sám ukázal a který je v něm teď už znalejší než já.)shoooter píše:Neznám nikoho generačně mladšího kdo by ho nějak víc znal a vůbec mě to nepřekvapuje.
Co se týče Kryla. Všichni znají jeho politické písně, ale to je opravdu jen zlomek jeho záběru. Milostná, historická, či humorná tvorba dosahuje taktéž velice vysokých kvalit, ale je "utlačována."
shoooter tady napsal: "byl to především velký člověk a básník, a až potom muzikant." S tím nesouhlasím. Aby se prosadil, musí mít zapamatovatelné a silné melodie. Na ty měl také veliký talent. I když se to nezdá, je to hodně důležitý aspekt. A také byl vynikající zpěvák s obrovským rozsahem.
A vše je to o té vazbě jeho písní na dobu kdy vznikaly, protože muzika jako taková by tak snadno nepodlehla nové době. Samozřejmě, ža fanoušek Kryla obklopen jinými Krylofily si toho nemusel všimnout, ale objektivně to tak prostě je.
Jako kytarista a zpěvák nedosahoval ani zlomek kvalit, než jako básník. Na jeho milostnou tvorbu jsem pozapomněl. Bohužel byla málo známá už za jeho života. Pro většinu lidí znamená Kryl jen těch pár písní z Bratříčka.
Smutné bylo, jak na vzpomínkovém koncertě sprasil jeho písně Nohavica. Už nevím kdy a kde to bylo (nějaké náměstí nebo nádvoří hradu).