Tak je to tu. Legrace je hlavně v tom, jak de-facto popřu všechno, co jsem říkal

ale to nic nemění na tom, že z technického hlediska to tak je. Praxe ovšem ukazuje, že skutečnost může být jiná (aneb jak jsem podotknul - záleží i na charakteru audiomateriálu).
Předně tedy asi k té věci, že mi zjevně ne-moc-dobře (přesněji: asi vůbec) nefunguje následující parametr (Cubase - velice dřevní verze):
Nicméně vzhledem k tomu, že stříhám na pozici/čas a následně výsledek ladím podle ucha, tak mě to nikdy ani nějak zvlášť nevadilo a vlastně až do dnes jsem neměl potřebu zkoušet, jak se věci mají. Takže příklad střihu (a upřímně - takovýchhle mám drtivou většinu, jak jsem namátkou skouknul - ale samozřejmě nelupe ani jeden...):
Pravděpodobně je totiž výsledek pozitivně ovlivněn i tou další věcí, kterou jsem spomínal - nastavení úseku pro (cross)fade v délce desítek/stovek samplů:
Tím se velmi pravděpodobně výše podobné střihy dost úspěšně "zamáznou" a negativní efekt digitálního lupnutí nevzniká.
Po střihnutí si vlastně vždycky místa střihu poslouchám a případné problémy v návaznosti ladím posouváním kraje daného audio úseku (čili i kdybych střihnul vyloženě někde na špičce waveformy, tak si posunu kraj toho audio region o kousek doleva/doprava až na místo "zero-crossing" nebo - viz výše - velice blízko něj). To je koneckonců jedna z výhod nedestruktivní audio editace.
Tok audia přes jednotlivé regiony (="tejky" neboli "záběry", čili úseky v jedné audio stopě) vypadá pak třeba takto:
P.