Zapojení reproduktorů a boxů

[Nero]

Ta wikikniha je mám dojem dílo dayslyppera. Odkud čerpal, to netuším.

[mmjuz]

No vono by tomu možná trochu pomohlo, kdyby to někdo znalý uvedl na pravou míru.

Ne. Stačilo by, aby si někdo vzal aspoň blbej digitální multimetr a změřil ve svém zesilovači změnu anodového napětí při připojení 4 ohmové záteže a pak při osmičce. Otázka pár minut. Více by tyhle kraviny dál nešířil.
Vůbec nechápu tupce, kteří dokola pořád něco papouškují a ani je nenapadne si ověřit, jestli je to fakt. A nejlepší prací prášek je Ariel a nejskvělejší jogurt Danone. Rudé Právo a Wikipedie nikdy nelžou!

Tedy abych raději předešel šťourání se důkazu chtivých v aparátu a možným ůrazům či zničeným aparátům. Moje zkušenost. V dílně mám šouplou bedýnku s osmiohmovým repráčkem, kterou používám vždy při oživování a ladění zesilovačů, ač jsou ve většině případů osazeny výstupáky se sekundárem pro 4 nebo 2 ohmy. Občas je potřeba upravit nějaký ten odpůrek ve zdroji, např. abych na G2 neměl výrazně vyšší U než Ua, či neměl málo, nebo moc na triodách v předzesu. Vždy si konečné hodnoty do schematu zapisuji. Potom modul vložím do komba, připojím patřičný reproduktor a opět vše přeměřím. Ona tam trošičku změna je, ale řádově v jednotkách Voltíků. Tedy pokud mám například na anodě EL34 380V, tak mi to při osmi ohmech ukazuje třeba 384V. EL34 má hraniční napětí určené výrobcem tak někde kolem 800V. Tak proč by, kurwa, měla změna Ua cca 4V způsobit destrukci aparátu? Když si uvědomíme, že v síti je poměrně velká tolerance napětí, kolikrát to bývá třeba jen 225V ( v domech na druhém konci vesnice, či města, než je trafačka ) až třeba 240V v opačném případě. Tedy na sekundáru síťáku se to může projevit změnou až v desítkách Voltů. Což je mnohem nebezpečnější situace, než připojení repra s vyšší impedancí, než je doporučeno. A dále. Jak je možné, že u kvalitních aparátů, jako třeba u vyšších řad MB je úplně jedno, jakou zátěž k zesíku připojíme? Je to snadné, holt výrobce nešetří a používá kvalitní komponenty. Tečka. Pokud se český malovýrobce snaží stáhnout cenu na minimum, např. nakoupí ve výprodeji vojenského materiálu u Drbala v Pardubicích ( http://www.drbal.cz) plastové patky typu oktal, které byly výrobcem určeny pro relé, nikoli pro elektronky a nejsou konstruovány na velké napětí, ovšem stály 6,-Kč/ks a směle je používá, ve zdroji má poddimezovaný trafák a pod. Je jasné, jak bezpečné je užívání takovéhoto aparátu. Proto je dobré vypustit mezi lidi nějaké pohádky, aby náhodou někdo nepřipojoval v takovémhe šrotu jiný reproduktor, než doporučený. Pak se totiž opravdu zvyšuje už takhle reálné nebezpečí průrazu na patce a pod. O výstupácích ani nemluvě. Ovšem rozhodně se to nedá paušalizovat na veškeré lampové stroje.

Ještě na závěr. Rozhodně nechci dávat nikomu návod na to, aby si ke svému miláčkovi připojoval repráčky jak se mu namane. Nikdo neví, nakolik výrobce kdesi v Tramtárii šetřil a co by se mohlo stát. Takže raději zapojovat co kam patří podle manuálu.

[Bummer]

Nemůžeš se divit, že to nikdo jen tak nezkusí, když tu převládá názor, že se tím ten zesilovač zničí.

[mmjuz]

Nemůžeš se divit, že to nikdo jen tak nezkusí, když tu převládá názor, že se tím ten zesilovač zničí.

Ovšem bežně tu převládá názor, že vyhodit jeden pár elektronek ze zesilovače, kde jsou páry dva a tím snížit výkon je úplně bezpečná a dobrá cesta. Přitom je to skoro to samé. Opět se hýbe s poměrem na výstupáku a zvyšuje se proud na koncových elkách. Vlastně je to podobná úprava, jako když k výstupu 8 ohmů připojí uživatel 4 ohmové repro. Tedy z pohledu koncových elektronek. Přes výstupák teče plus mínus stejně. Což mi připadá nebezpečnější, než připojení repra s 16 ohmy. Tedy ne nebezpečnější, ale méně šetrné k těm chudákům zbylým elkám. Z toho vyplývá, že lidé, než aby přemýšleli a sami se přesvědčili měřením, co ten který zásah do aparátu způsobí, raději budou věřit žvástům uveřejněným na netu.

[Bummer]

No ono se také společně s tím vyhozením elektronek vždy mluví o přepojení repra do jiného výstupu, což má tu změnu kompenzovat, takže to rozhodně není to samé.

[mmjuz]

Ano, to jsem se tu snažil uživatelům doporučit asi před dvěma roky a málem mi někteří ukamenovali noťas... Každopádně jsem rád, že to aspoň někdo pochopil.

[Stanley06]

tak já schávlně zkusím přeměřit aparát až to budu mít otevřené

[core88]

Chtít po někom kdo ví že sem se strká 230V sem se strká kytara sem zas reprák a tady tůtim se kroutí a to je tak všechno aby si tam něco měřil když ani neví co měřit je zbožný přání . Nejsem velkej optimista ale tipoval bych že je to tak 90% lidí co má lampu .

[mmjuz]

Samozřejmě, on také kytarista k muzice více nepotřebuje. Ovšem když už se někdo pouští do debaty, kde radí druhému jak zapojit, či nezapojit tu kterou bednu k zesilovači a argumentuje nějakými frázemi, tak by měl problematiku natolik ovládat, aby si za svými slovy stál. Když budu tvrdit, že v té a té situaci dojde k úbytku či nárustu napětí, tak nějak je přirozené, že to napětí umím změřit. Pokud ne, tak se zdržím. No, uznej sám, Core, přihlásil by ses snad Ty sám na nějaké lingvistické fórum a radil tam jazykoznalcům, jak používat spisovnou češtinu?

[core88]

pravda pravdoucí . mě když se někdo zeptá jak to tam má zapojit tak mu pokaždý řeknu zapoj to tak jak má že ti impedance musí sedět . Von tam pak něco podělá a já pak budu za debila že sem mu poradil nějakou kravinu a jemu vodešla koncová lampa ...

[Johny_Hard]

určitě to tu bylo už napsané někde, chtěl bych se zeptat jak se bude chovat výstupák když ze 100W valvekinga vyndám 2 lampy ( z každé půlvlny jednu )??? zajimalo by mě jaké tam budou chodit proudy a napětí na primáru i sekundráu trafa a jak se bude muset zatížit sekundár jestli nížší nebo výsšší impedancí, díky.

[1131]

Elektronkové (lampové) zesilovače mají mnohem plošší výkonovou křivku než tranzistorové. Výstupní trafo v koncovém zesilovači transformuje impedanci mezi anody lamp v poměru odmocniny impedance. Optimální pro 50W je cca 4kOhmy mezi anodami. Takže (je-li trafo pro 8 Ohmů) připojím-li místo 8mi 16, budou lampy méně zatížené (5,6 kOhm.), poteče jimi menší proud, ale v poměru se zvedne střední napětí mezi anodami (nebezpečí proražení výstupního transformátoru (VT), příp. průraz na patici, potažmo elektronkách - nelogicky anoda hned vedle žhavení).

Ona jsou to pokud vím přímo mmjuzova slova odtud z fóra.

EDIT: Aha, tak možná ne. Našel jsem jen reakci

Zajímalo by mě, kdo tuto debilní větu zveřejnil.

Správně by mělo být, že se zvedne střídavé (ne střední) napětí mezi anodami u dvojčiného konce.

[Bummer]

A nejde to tady náhodou ruku v ruce?

[1131]

A nejde to tady náhodou ruku v ruce?

Nejde! Ss napětí je to co zesilovač napájí a to samozřejmě nemůže narůst. S vybuzením vždy poklesne (podle tvrdosti zdroje). Jestli změřím bez vybuzení na anodě 380Vss, pak při vybuzení změřit 384Vss je chybné měření.

[Bummer]

Nejsem elektrikář, ale když někdo mluví o "středním" napětí, tak je to efektivní hodnota střídavého napětí. A když pak někdo napíše, že se zvýší střídavé napětí a tvrdí, že jeho efektivní hodnota ne, tak se tam asi děje ještě nějaká další magie.

[1131]

Nejsem elektrikář, ale když někdo mluví o "středním" napětí, tak je to efektivní hodnota střídavého napětí. A když pak někdo napíše, že se zvýší střídavé napětí a tvrdí, že jeho efektivní hodnota ne, tak se tam asi děje ještě nějaká další magie.

SS je StejnoSměrné napětí. Tj. to, co vznikne za síťovým trafem po usměrnění a vyhlazení.

[Bummer]

V postu post520173.html#p520173, na který jsi reagoval, žádné "SS" není.

[mmjuz]

Panenko skákavá, další chytrolín. K nárustu o cca 4V, o kterém jsem se zmínil, dojde v případě, že místo 4 ohmového repra připojím osmičku, tedy bude koncový stupeň méně zatížen proudově, proto tam pár voltů naskočí. Samozřejmě s nějakým hnojským trafem to může vyskočit i mnohem, mnohem více!

To už se zase dostáváme do nějaké magoriády, kdy další znalec přijde s chybným měřením...

Ss ( v tomto případě ssU) je běžná zkratka pro stejnosměrné napětí. To je to, co napájí anody všech lamp a ve většině případů i druhé mřížky koncových lamp a různě kolísá podle zatížení zdroje. Čím větší zatížení, tedy odběr proudu, tím větší pokles napětí. Tedy v závislosti na tvrdosti zdroje - kvalitě trafa, tvrdosti usměrňovače, kapacitám elytů, a i tlumivka se tam může zlehka promítnout. Bla bla bla... Stokrát omílaná věc.

[1131]

Panenko skákavá, další chytrolín. K nárustu o cca 4V, o kterém jsem se zmínil, dojde v případě, že místo 4 ohmového repra připojím osmičku, tedy bude koncový stupeň méně zatížen proudově, proto tam pár voltů naskočí. Samozřejmě s nějakým hnojským trafem to může vyskočit i mnohem, mnohem více!

To už se zase dostáváme do nějaké magoriády, kdy další znalec přijde s chybným měřením...

Ss ( v tomto případě ssU) je běžná zkratka pro stejnosměrné napětí. To je to, co napájí anody všech lamp a ve většině případů i druhé mřížky koncových lamp a různě kolísá podle zatížení zdroje. Čím větší zatížení, tedy odběr proudu, tím větší pokles napětí. Tedy v závislosti na tvrdosti zdroje - kvalitě trafa, tvrdosti usměrňovače, kapacitám elytů, a i tlumivka se tam může zlehka promítnout. Bla bla bla... Stokrát omílaná věc.

Tož to se tedy chytrolín omlouvá. Chápal jsem to, že bez vybuzení je Uass 380V a při vybuzení 384V. Tak jak jste to uvedl (380V při 4 a 384V při 8mi ohmech) samozřejmě souhlas.

[mmjuz]

A proč mi vykáš? Kašli na to. Nic o buzení jsem nepsal, ale to je fuk. Občas jsem ráno rád, že se vůbec vzbudím...