Začátečníci- Jak začít hrát na akustiku

[Ol'Dawg]

No, asi by se slušelo uvést nějaký odkaz. Já za velmi dobré považuju Lekce, jak je dělá Justin Sandercoe. Je to pro úplného začátečníka, ale může to dovést až na velmi dobrou úroveň. Jeho lekce jsou na YouTube:
http://www.youtube.com/user/JustinSande ... CAgQwRs%3D
a na jeho stránkách:
http://www.justinguitar.com/
Pro pokročilejší hráče je dobrý Dario Cortese:
http://www.dariocortese.com/
zejména bych upozornil na systém, který Dario nazývá CAGED. Fakt dobrá věc (s nějakou klecí to nemá nic společného )

Jinak snažit se po 2 měsících hrát písně na přání nevede nikam. Takhle vznikne ze začátečníka tříakordový machr, kterého to omrzí a za chvíli jde kytara do kouta (on na kytaru hraje kdekdo a určitě narazíš na někoho, kdo hraje líp, což je velmi silně demotivující, pokud k tomu nemáš vztah a jakýs takýs přístup). Noty a tabulatury jsou velmi užitečné. Něco málo o tom vím, hraju od roku 1957 (začínal jsem na violoncello, rodiče ze mě taky chtěli mít varhaníka, nakonec jsem ještě souběžně s tím brnkal na kytaru, což je z uvedených nástroj zdaleka nejlépe přenosný). Nicméně o technice to neřekne nic, dnešní obrovské možnosti (video, internet) tohle doplňují o něco, co jsme tenkrát neměli. Dneska jsou mi ale taby a noty k ničemu, protože je skoro nevidím (vidím dobře na svítícím monitoru, ale na papíru do toho koukám jak husa do flašky). Takže po téhle zkušenosti bych to rozhodně neviděl jako samospasitelné, protože zákal člověka nemusí trefit jen na stará kolena. Ale kdo má zrak v pořádku, tak noty a tabulatury rozhodně ano.

[hamanek]

Já jsem asi nebyl pochopen, nemyslel jsem to tak, aby se člověk naučil pouze akordy a stal se měničem akordů...To je sice fajn vědět kde ten akord je, ale přitom člověk vůbec netuší proč to tak je...Takže si myslím, že je podstatné se v začátku naučit tony na kytaře, ačkoli je to možná trochu nuda. Ale snad cdefgahc a pultony mezi tím snad není takový problém...Pak člověk tuší co to vlastně hraje...A hodně to pomůže pak do vyššího levelu potom, než když člověk bude jen tupě zírat na taby. Jo, není to špatný z nich hrát, k ničemu ty taby nejsou, ale mnoho lidí zůstane pouze u tabů, proto jsem říkal, že je to svinstvo. A co bude dělat takovej člověk u ohně, když umí jen taby? Myslel jsem to asi tak, že si myslím, že je fajn naučit se akordy, jejich princip, ale také hrát třeba z tabů. Prostě aby člověk nezůstal jen u toho.

[Sektor]

To je sice fajn vědět kde ten akord je, ale přitom člověk vůbec netuší proč to tak je...Takže si myslím, že je podstatné se v začátku naučit tony na kytaře, ačkoli je to možná trochu nuda.

To je právě přesně to, o čem jsem psal Většina známých ti ti zahraje cokoliv z "Já písnička". Bez knihy ale neví, kde maj dát ruku a o rytmu už radši vůbec nemluvím. Po 2 měsících hraní na kytaru, budiž ... né však po 2 letech. Osobně dělám stále to stejné, co od prvního týdne. Sednu si ke kytaře, řeknu si "naučím se to a to" a buď si s tím lámu prsty hodinu, nebo celej den. A je mi jedno, jestli to někdo považuje za "easy" nebo "extra hard". Nikdy jsem díky tomuhle přístupu nedostal pocit, že bych kytaru druhý den nevzal do ruky. Naopak, mám tady ty kytary rovnou 3 a k tomu jsem vzal ruku v ruce i další věci jako flétnu, harmoniku ... a přistupuju k tomu stejně. Fouknu si / brnknu si , řekni si "aháá", a v hlavě uložím. Když pak slyším nějaký riff či sólo, řeknu si "tady dám ruku" a hraju.

Umět akordy a číst z tabulátorů je opravdu dobré znát. Sám jsem rád i za ty hodiny hudebky na ZŠ, pamatuji si totiž noty. Mám však pocit, že kdybych chodil do hudebky společně se třeba střední a koukal na hudbu jako na "vědu", možná by mě ta hudba tolik nebrala. Ono asi záleží, proč člověk na hudební nástroj začíná hrát ... chuťě jsou, stejně jako u jídla, různé. A každý vše dělá po svém

A co bude dělat takovej člověk u ohně, když umí jen taby?

Kolikrát jsem si v životě říkal "Kdybych ti tak vzal tu knížku a hodil do ohně, co bys asi tak dělal ?!?" Ale když existují zpěváci, kteří si nejsou schopni pořádně zapamatovat "vlastní" písně (protože je nenapsali, to je to o čem vlastně mluvím), tak proč by lidi nemohli hrát po 20 letech brnkání s knihou na koleni že

[Nero]

Pokud člověk hraje pravidelně, má v paměti nejen to, jak jdou akordy za sebou, ale i to, jak má skladba znít a díky vyhranosti odhadne, co za akordy má hrát. Knihy netřeba (mám hafo "sebraných spisů", ale ne kvůli akordům - kvůli textům )

Stačí jen mít jakousi sluchovou pamět, kterou často doplní i motorická paměť (prsty si tak nějak pamatují, kam pak mají jít) a aspon základy teorie, abys věděl, jaké akordy k sobě v rámci tóniny sedí. Pak knihy s akordy netřeba.