Ta problematika výkonu (udávaného většinou ve wattech - W) je poměrně složitá a panuje kolem toho hodně "pověr" a nesprávných interpretací. Nemá asi smysl to tu teoreticky složitě rozpitvávat a tak bych se omezil na několik základních stručných pravidel a tvrzení, které by měla pomoci každému muzikantovi/elektrolaikovi:
1) Parametr výkon ve W se většinou udává u zesilovače jako výkon, který je schopný dodat do zátěže (reproduktoru) o dané impedanci (udávané v Ohmech)
2) Tento výkon zesilovače je navíc udáván různými způsoby a dnes často výrobci tento parametr schválně nadhodnocují, relativně důvěryhodná udávaná hodnota je výkon sinusový nebo RMS, takzvané hudební nebo špičkové výkony jsou k ničemu a slouží většinou jen k oslnění kupujícího
3) Není možné přímo z výkonu zesilovače usuzovat na úroveň vyzářeného akustického tlaku (tedy hlasitosti, úrovně rámusu atd.) ale je třeba vždy posuzovat celý akustický řetězec. Zesilovač 50W s citlivým reproduktorem může reálně hrát výrazně hlasitěji než zesilovač 100W s málo citlivým reproduktorem.
4) U reproduktorů se udává příkon (zde opět ve Wattech) a udává spíše jakým maximálním výkonem za zesilovače jej lze dlouhodbě zatížit.
5) Reproduktor nebo reprobox připojovaný k zesilovači (hlavě) by měl mít minimálně stejný ale raději o něco vyšší příkon, než jaký je zesilovač schopen do dané impedance dodat.
6) U správně navržených kytarových jednopásmových reproboxů s více reproduktory se jejich příkony obvykle dají sečíst, čili např. box se 4mi 25W reproduktory můžeme brát jako box o příkonu 100W.
7) Výkon soustavy je dán výkonem zesilovače, neplatí obecný omyl, že když si k 50W zesilovači dám 400W box, že budu mít rámus jako 400W, to je spíše otázka možné případné vyšší ciltivosti boxu.
Pokud k tranzistorovému zesilovači s výkonem 50W do 4 Ohmů připojím místo 4 Ohmového boxu box 8 ohmů nebo dokonce 16 Ohmů, je to bezpečné a zesilovač se nezničí (pozor - opačně to raději nikdy nezkoušejte), ale výkon soustavy výrazně klesá a při stejné citlivosti tedy výrazně klesá i uroveň akustického tlaku/hlasitosti. U elektronkových zesilovačů se doporučuje dodržet shodu impedance výstupu a boxu.
9) Úroveň akustického tlaku (hlasitosti) při použití stejného boxu je u kytarových aplikací subjektivně výrazně vyšší u elektronkového zesilovače než u tranzistorového zesilovače o stejném výkonu, to je dáno odlišnou technologií zpracování signálu.
10) U tranzistorových zesilovačů se z hlediska kvality signálu doporučuje použít co možná největší výkon, aby zesilovač nepracoval v mezních hodnotách a neuplatňovalo se na zvuku nepříjemné zkreslení, které se obvykle objeví při práci"nadoraz". U elektronkových zesilovačů bývá toto zkreslení naopak často příjemné a žádoucí a dle požadované úrovně hlasitosti je často lepší použít zesilovače s menším výkonem a naopak s výhodou využít příjemného zkreslení při práci "nadoraz".
11) Při použití běžných kytarových reproduktorů s obvyklou citlivostí kolem 98dB se dá zjednodušeně říci že u tranzistorových zesilovačů pro domácí zkoušení stačí 10-15W (5W u elektronkového), do zkušebny obvykle 30-80W (15-50 W u elektronkového) a na větší sály bez podpory PA cca 100-150W (50-100W u elektronkového).
Tak to je myslím takovej základ - v praxi je to trochu složitý a nedá se jednoduše stanovit pevná pravidla - záleží na hlavně stylu hudby a mnoha dalších aspektech.
tak bych se chtěl zeptat , jestli by se spíše než malé kombo nevyplatil nějaký zesilovač + nějaké repráky .... zesilovač by se dal klidně sehnat i starší a bedny , myslím , že bych mohl dát tak 5000 
snad více .... nebo koupit nějaký malý kombo? jen tak mě to napadlo s tím zesilovačem protože sem viděl že nějaké repro nestojí tolik a nevypadá že by hráli špatně 
