piranha90 píše:Jsem pro systematické cvičení. Z mého pobytu na konzervatoři jsem poznal že aby bylo cvičení efektivní, má mít nějaký systém. Půl hodiny legáta, půl hodiny stupnice, hodinu arpeggia a tremolo, další hodinu skladby atd. Když má člověk daný řád, postupuje mnohem rychleji. V jistém ohledu je kytarová technika sport. Člověk využívá svaly a je třeba "trénovat"

. Kdysi jsem taky cvičíval anarchisticky, jak mi to přišlo, co se mi chtělo, ale efektivnost byla ne tak velká.
Člověk musí ovládat svůj nástroj, už jen pro lepší, přesnější a preciznější vyjádření svých hudebních myšlenek.
Člověk omezený technikou je omezený i ve své expresi své invence... zase člověka technika nesmí ovládnout, je třeba nezapomínat na to hlavní, a to je HUDBA - přece jen pro ní na ty nástroje dřeme, no ni?

Tohle všechno podepisuju a líp bych to neřekl. Bez zvládnutý techniky není možný vyjádřit pořádně žádnej feeling a inividualizovat hru. Hraní je do jistý míry srovnatelný se sportem (v oblasti pravidelný přípravy) ale s výhradou, že v muzice je navíc ta invenční složka, feeling, individuální hudební vyjádření. Kde by byli Clapton, Jeff Beck, Vai, SRV a desítky ostatních gigantů (dosaď si každý svůj idol) bez technicky dokonalýho zvládnutí nástroje (kterýho dosáhli tisíci hodinami cvičení=tréningu, já to spíš odhaduju na desetitsíce hodin) ? Nikde. Výsledná úroveň hraní je přímo úměrná efektivně procvičenýmu času a zpočátku je to dost otravnej stereotyp...ale dá se to zpestřit, např. na závěr tý každodenní tří-šestihodinový řehole u metronomu si zajamovat s nahrávkama apod..
Talent, paměť a dobrá motorika je urychlující složka, ale když vím že toho tolik nemám (můj případ), dá se to do jistý míry nahradit cvičením. Moje zkušenost s plánem (fakt jsem tomu říkal tréningový podle dávno mrtvého kytaristy Jirky Jelínka, jednoho z nějvětších českých gigantů), je ta, že pokud člověk chce docílit nějakýho úspěchu nebo levelu, kterej si vytkne za cíl, tak to bez toho potu a metronomu, stupnic a roztahování (prstů...to druhý až po vlastním úspěšném megahvězdném koncertu) nejde.
Dobrý technický rady a licky na cvičení dává třeba Paul Gilbert na svých videoškolách, nejlepší je ta první. Na konci doporučuje co nejvíc cvičit.