Rádius hmatníku a menzura (podstatný nebo nepodstatný?)

[Gobak]

Nero, tohle chození kolem horké kaše... stejně všichni víme, že to je Jazzym.

[shoooter]

kluka, který ji dostal tuším v 5 letech k Vánocům ... to nechytlo ... jako skoro osmiletý začíná 1. rok v ZUŠ na piano, jde mu to a docela ho to baví. Tak snad přijde časem na chuť i kytaře.

Jako mrňous dostal takovou tu dětskou akustiku (tuším za 400,- "hraje", ale nejde naladit, prostě hračka) a tu zklamaně odložil, že není "opravdová". Potom jsem koupil 3/4 španělu (Strunal polomasiv), v domění, že na ní bude chodit do ZUŠ a ta visela asi rok a půl na zdi zbytečně, a ke kytaře jsem ho nedostal. No a potom ho nějak chytla muzika (už teda 2 roky chodil na zobcovou flétnu), začal brnkat na keyboard, a jeden den se začal vyptávat jak se hraje na kytaru - rychle se naučil dost akordů a brnkal vše palcem dolů. A jelikož bylo rozhodnuto, že na kytaru do ZUŠ chodit nebude (klavír a klarinet), koupil jsem 3/4 Déčko a dal mu trsátko. A pak už to šlo rychle. Mám doma spoustu knížek, DVD, tabulatur atd. Přes různé dim a sus akordy se dostal k tabulaturám a po 4 měsících hraje sóla z tabulatur. Na kytaru by hrál nejraději pořád, a když marodí, vydrží to i 4 hodiny v kuse. Hraje ráno třeba v 5 když se vzbudí, a hraje každou chvilku kdy má čas. Už je to skoro posedlost. Založil si zpěvník - nedělají mu problém transpozice, dal jsem mu i kapopdastr, takže si najde tóninu kterou vyzpívá a potom vytiskne na PC.
Napřed mi hrál doprovody k sólům, teď už se střídáme.
Kdo to ale špatně snáší je moje žena, ono poslouchat denně i několik hodin kytary a piáno, je asi fakt o nervy.

Takže třeba to jednou přijde. Základem je podle mně (krom toho, že ho to učím a doma hraju) právě ten solidní nástroj. Je perfektně seřízen (včetně ořechu - to bývá problém) a ty .12 struny na kratší menzuře jsou úplně optimální, aby šly z lehka chytat akordy. A dnes už vezme moje Déčko s 13kama a zahraje (nejvíc vadí větší vzdálenost pražců, a velké tělo).

Jo, kdyby ch já měl tenkrát takový nástroj, počítač, tiskárnu, internet, knížky, tátu co mi všechno potřebné koupí, ukáže, vysvětlí ...

[Fořt]

Tak to tátu-muzikanta potěší, když má dítko takový zájem a talent, to věřím. Můj synek má těch zájmů zatím spoustu, tak doufám, že se nějak časem zaměří na jeden, který ho bude fakt bavit a bude v něm dobrej. Ale nemusí to být nutně muzika. Že ho trochu chytlo to piano, mám samozřejmě radost. Trochu se bojím, aby toho nenechal vzhledem k rozvodu a střídavé péči, která mu během 1-2 měsíce nastane. Já s ním cvičím, i když jsem jen o lekci napřed, ale mám k muzice vztah a nějaké hudební vzdělání a praxi. Ale moje ex ne a její nový chlap taky ne, takže kolik tomu dá ten střídavý týden, co bude s ní, netuším.
Tak, a jsme na míle OT, aby nás někdo nesprdnul ...

[Jazzman]

Jistě jste někdy viděli průběh tónu po brnknutí. Já to pro jistotu měřil, jako časový záznam vibrací kobylky, jinou technologii jsem neměl. Kratší menzura - menší tenze, méně ostrý náběh tónu a méně ostrý jeho pokles. Na jednom tónu málo slyšitelné, graficky málo viditelné, na více tónech už je rozdíl trochu větší. Tóny se pak jakoby sbíhají k sobě. Lepený a průchozí krk mají ale na průběh tónu daleko větší vliv a na slepý test by to nikdo spolehlivě neurčil.

[Nero]

A bylo to srovnání provedeno na kytarách, které se krom menzury ničím jiným nelišily?

Navíc je vcelku běžné, že na kratší menzury se natahují silnější struny, aby se právě ten rozdíl v tenzi smazal (kdo na LP používá devítky, které na stratu nejsou vůbec nezvyklé?), takže pak se jakýkoli teoretický vliv teoreticky ztrácí

[Jazzman]

Spector a Jazz Bass jsou stejně javor, olše, palisandr, kytary bych těžko nějaké ze stejného materiálu sehnal.
Mimochodem, o tom, že kytary s kratší menzurou lépe spojují tóny v akordech psal Andršt ve své první ( a za komoušů vůbec první ) knížce o elektrické kytaře.

Na kytary natahuji struny 0,12, celkem dokáží rozhýbat nástroj.

[shoooter]

Navíc je vcelku běžné, že na kratší menzury se natahují silnější struny, aby se právě ten rozdíl v tenzi smazal

Ono jde o poměr tenze a síly (hmotnosti) struny, takže se ten rozdíl celkově nesmaže.
Prostě krátká silná a dlouhá slabá struna (stejná tenze) prostě nebudou znít nikdy stejně.

[Nero]

V "ideálním" světě, kde zvuk krom tenze a hmotnosti struny nebude ovlivňovat nic jiného, možná. Jak zmínil už jazzman, pochybuju, že by i u jinak totožných nástrojů po sluchu poznal rozdíl, natož když se liší i jiné parametry.

Navíc změna menzury z 628 na 648 mm je rozdíl něco málo přes 3 %, změna hmotnosti mezi např. 9 a 10 bude podobně marginální. Většina kytaristů poslepu nerozpozná i mnohem zásadnější rozdíly.

Mám teď teda dojem, že se nakonec bavíme spíš o "dynamice" tónu - náběh, doznívání, sustain než o jeho "frekvenčním spektru", kde debata začala.

[shoooter]

Mám teď teda dojem, že se nakonec bavíme spíš o "dynamice" tónu - náběh, doznívání, sustain než o jeho "frekvenčním spektru", kde debata začala.

Ono zase není jedno bez druhého. Během dynamického průběhu se mění i frekvenční spektrum, tudíž tón s jiným dynamickým průběhem bude znít i barevně jinak.
Pokud bys ale ty struny rozkmital nějakým generátorem, byl by asi zvuk téměř identický.

[Nero]

To máš asi pravdu.

[Jazzman]

Na beton, moje měření ukázalo, že těsně po drnknutí je dominantní vlastní frekvence tónu, při dozvuku nabíhají harmonické násobky. Čím ostřejší náběh, tím větší rozdíl.

[Nero]

Jazzmane, jaký je vlastně rozdíl v menzuře těch tvých bas?

[ricardo]

Navíc změna menzury z 628 na 648 mm je rozdíl něco málo přes 3 %..

to je rozdil 2cm ... jak to mužeš linearne percentovat s delkou menzury když vzdalenost pražcu se hustí
ke kobylce . na 21 pražci bys byl 1,5 tonu vedle

edit: .. ona se ta kratší menzura nedorovnáva koupi hrubších strun ale koupi jiné kytary
všechny ty rozdily (hrubka delka) maji svuj osobity vplyv na zvuk , proto sme nekterí posedlí a nakupujem a nakupujem a ..

.. zatim fajn , sem spokojen .. dál presvedčujte argumenty .. tu inkvizici , jednomu se to snad už povede

[shoooter]

Navíc změna menzury z 628 na 648 mm je rozdíl něco málo přes 3 %..

to je rozdil 2cm ... jak to mužeš linearne percentovat s delkou menzury když vzdalenost pražcu se hustí
ke kobylce . na 21 pražci bys byl 1,5 tonu vedle

Jako vždy, úplně mimo.

[Nero]

Navíc změna menzury z 628 na 648 mm je rozdíl něco málo přes 3 %..

to je rozdil 2cm ... jak to mužeš linearne percentovat s delkou menzury když vzdalenost pražcu se hustí
ke kobylce .

Protože se nebavím o vzdálenosti pražců.

Díky bohu, že s ostatními uživateli se tu dá bavit normálně, na úrovni a věcně. Za což tedy patří poděkování i oněm uživatelům!

[ricardo]

Protože se nebavím o vzdálenosti pražců.

kupodivu se ale bavime o vzdalenosti tónu

[Nero]

Slovo "vzdálenost" v souvislosti s tóny nemá valný význam. Můžeš se bavit o frekvenci (výšce), amplitudě (síle, hlasitosti), "obálce" (attack, sustain, decay, release) nebo barvě (spektrálním složením). Něco jako fyzikální vzdálenost, měřitelná v milimetech či podobných jednotkách, jako se měří menzura, nemá smysl.

Tím se vracíme k tvému příspěvku z minulé stránky: elektricke-kytary/radius-hmatniku-podst ... ml#p591363

Hlavně pomíjíš tu základní věc, a to že jakýkoli nástroj není jen struna uchycená v bodech A a B a naladěná na určitou frekvenci. Kromě tenze a délky struny (o jejichž vlivu se teď bavíme s shooterem a jazzmanem) tu máš řadu dalších vlivů.

[Jazzman]

Spector 5str. - 35" Fender JB5 - 34"
Kytary Strat a LP jsou jasné, ale mahagonový krk s delší menzurou jsem nikdy nepotkal, tak to nešlo srovnat.
K rádiusu hmatníku mě ještě napadlo, že pravidlo - čím kulatější hmatník, tím pohodlnější mačkání na více strunách úplně neplatí, protože jazzové kytary Gibson, Epiphone, Benedetto, Guild........, vyrobené pro hraní v blocích, nemají tak malý rádius jako starý Telecaster nebo Strat.

[Nero]

Díky ta odpověď

U těch kytar by bylo ideální srovnávat Strata s nějakým jiným Fenderem s krátkou menzurou - třeba Jaguar nebo Mustang. Celkově by to k sobě mělo blíž než LP + Strat.

[ricardo]

Slovo "vzdálenost" v souvislosti s tóny nemá valný význam......... Něco jako fyzikální vzdálenost, měřitelná v milimetech či podobných jednotkách, jako se měří menzura, nemá smysl.

jenomže ty tony nevyloudíš pokud nemáš presne vyrobenou vecičku fyzický závislý velikostike danému tonu . ta menzura taky nemúže bejt kilometr protože struna by pak mnela byt 1,6 metru tlustá

Hlavně pomíjíš tu základní věc, a to že jakýkoli nástroj není jen struna uchycená v bodech A a B a naladěná na určitou frekvenci.

tady klidne použi na zbytek ty zanedbatelny procenta a zjistiš že jo

Kromě tenze a délky struny(o jejichž vlivu se teď bavíme s shooterem a jazzmanem) tu máš řadu dalších vlivů.

joo se mnou se nebavite vím.. .. velikej vliv má ten mahagon , to je mi známo, celou zed skríni v obýváku z mahagonu mam a když zamykám kovovým klíčem .. tak je ten štik takový temný kulatý .