Učit se na housle sám

[violin4]

Teď ještě kdybych chtěl tak bych si je buď musel koupit nebo zajít do bazaru.Teď když jsem o tom přemýšlel mohl bych si koupit na kytary.cz koupit tyhle SOUNDSATION YV141 3/4 píšou tam že je to ideální nástroj pro začátečníky maj je docela za přijatelnou cenu a má to potřebné věci pro hraní včetně obalu.Také jsem přemýšlel o té nějaké nauce.A pak mě to došlo má teta hraje v kapele na housle tak bych se s ní mohl učit jenže je tu problém ona bydlí v Praze a já nedaleko Tábora tak nevím jestli by to mělo cenu nevím jestli můj sen se vyplní.Hrát na housle ;(

[Terne]

Hehe zrovna jsem se vrátil z koncertu pro violoncello a harfu, a musím říct že harfa úžasná a violoncello pěkné, hlavně ty hlubší tóny, ale housle jsou housle, od těch už mě nikdo nedostane
K těm Soundstation - fuj Doporučuju ti pokud budeš mít chvíli projít si tady těch pár témat co tu o levných houslích je, a hned budeš mít jasno že tohle není to pravé. S tou velikostí ti neporadím, jestli 3/4 nebo už celé. Pokud by ses učil v zuš, tak tam je často možnost nástroj si zapůjčit, což do začátku je určitě dobrá volba. Já jsem do začátku kupoval levné housle (starší noname kopie Stradivarius) ale české výroby přímo od houslaře (4k) a teĎ když už hraju něco co se dá i poslouchat, tak jsem si dával stranou a vyměnil za pořádný kousek. Pokud máš tetu co hraje, tak nemusíš mít hodinu každý den, klidně stačí, když si uděláš výlet, aby tě naučila základy a vysvětlila, a třeba jednou za 14 dní tě zkontrolovala a přidala další věci, protože uvidíš sám že se to nedá fidlat jen tak jak tě napadne )

[violin4]

Ahoj konečně jsem se sem dostal Koukal jsem na net (kytary.cz) a našel jsem tyhle DOWINA AV44 a velikost 4/4 poraď mi.

[MilanT]

DOWINA AV44 a velikost 4/4 poraď mi.

Na konkrétní typ nástroje se ptej třeba tady (tyhle housle se tam už řešily):
ostatni-nastroje/housle-do-zacatku-t257 ... INA%20AV44
ostatni-nastroje/jak-vybrat-spravne-hou ... INA%20AV44
Tohle téma řeší primárně jiný problém a byla by škoda, kdyby názory na tyhle housle tady zapadly.
Nebo mi dej vědět a já tvůj dotaz přesunu. Díky.

[kmoch123]

Zdravím, náhodou jsem zabloudil na toto fórum a chtěl jsem jen podotknout: učit se sám hrát na housle je jako učit se sám hrát tenis na kurtu. Naučíte se držet smyčec/raketu, naučíte se tahat smyčcem/odpalovat míčky, ale až se setkáte s prvním kritikem/trénovaným hráčem, těžko obstojíte. Investice do odborného vedení je možná vysoká, ale vyplatí se mnohonásobně - ať rychlostí postupu v technice hry, ušetřením peněz za zbytečné investice, které jsou dnes na internetu amatérským hudebníkům podstrkovány, nebo stanovením vhodného cvičebního repertoáru. Hra na housle nemá nic společného s internetem, diskuzemi, naučnými videi na youtube, to je prostě krev, pot a slzy 1-2 hodiny denně a minimálně jednou týdně pod kvalifikovaným dohledem - a po dejme tomu pěti letech přinese alespoň trochu poslouchatelný výsledek... Jinak budete svou hrou jen trápit posluchače, kteří nebudou mít to srdce říct vám pravdu a že jich znám - posluchačů i "houslistů".

[Pavlikruza123]

Zdravím všechny, nevíte třeba o nějaké knížce "Jak se naučit hrát na housle"? Začínám se učit a ze začátku bych se chtěl do toho umu ponořit sám a postupně přejít ke odborníkovi, nevíte tedy o něčem takovém?
Děkuju

[MilanT]

Pro tvůj dotaz je tu téma, leč zatím měsíc bez odpovědi:
ostatni-nastroje/noty-pro-vyuku-na-hous ... 36227.html

[violin4]

Můžu se zeptat velikost houslí 1/16 je nejmenší?

[MilanT]

1/32?

[violin4]

Je dobra značka houslí O.M. Mönnich poraďte.(asi německá)

[MilanT]

Na tyto housle najdeš asi nejvíc názorů tady - ostatni-nastroje/housle-do-3000-kc-t333 ... ch#p540964
Klidně se tam na ty housle ptej dál, v tomto vlákně to není nejvhodnější. Díky.

[Azuritko]

Prvý krát som mal v rukách husle v druhej polovici roku 2008 a odvtedy sa učím sám. Mal som vtedy 22 rokov. Nechodím na žiadnu ZUŠ-ku. Ale hlavný pokrok nastal keď som sa začal učiť s Americkou učiteľkou cez výukové videá. Platí sa za ne, ale stojí to za to. Ak sa niekto chce učiť doma alebo má na to menej času aby chodil do školy, tak toto je asi najlepšia náhrada aká je vôbec možná. Samozrejme treba vedieť Anglicky. Ja osobne som prešiel lekciami, ktoré išli podľa Suzuki Book 1, potom lekciami, v ktorých bolo 24 klasických írskych a amerických pesničiek (fiddle tunes) a teraz prechádzam lekciami vyučujúcim ako čítať noty. A už sa chystajú lekcie druhej Suzukiho knihy. S touto učiteľkou som začal začiatkom roku 2011. Dovtedy som sa učil len podľa videí z youtube a podobne. Ale skutočne až s lekciami od Američanky som zistil koľko som robil chýb a že naučiť sa úplne bez vedenia niekým skúseným je to beh na dlhú trať. Kto vie Anglicky, má mesačne okolo 40 dolárov na platbu alebo tak nejak a chuť sa učiť, tak naozaj vrelo odporúčam. Mám len pozitívnu skúsenosť. V googli hľadajte "red desert violin" alebo "red desert fiddle". Poprípade sa ma pýtajte nejaké otázky, odpoviem.

[Nikolaahousle]

Ahojte...nevíte jestli učit se na hosle sama je opravdu těžký? A jak by to trvalo?

[Azuritko]

Prečítaj si môj príspevok nad tvojim a dám ti ešte môj pohľad. Ja som sa asi 2,5 roka učil bez priamejšieho vedenia. Len čo som na nete našiel. Bolo to ťažké a veľmi. Hneď úplne ťažké bolo vôbec vedieť husle chytiť a chytiť do rúk slák. To som len podľa videí z youtube robil a v konečnom dôsledku som aj to nerobil toho 2,5 roka úplne správne. Ale dalo mi to dobrý základ pre rýchle rozbehnutie sa potom keď som začal lekcie s tou Američankou. Tam som zistil presne ako slák držať, ako husle držať, že aký podbradník si kúpiť, pavúka, a potom všetko možné k hre. Proste povedal by som to tak, že to čo som ja 2,5 roka robil sám, mi videá od Američanky dali za pol roka a ešte mnohé pridali a opravili chyby. Ale je toho na husliach strašne veľa a niekedy som mal pocit, že to snáď ani nejde všetko sledovať, všetko udržať správne. Striedajú sa obdobia potešenia, že ako dobre to ide, a obdobia sklamania, že by som to možno aj vzdal, lebo je to strašne ťažké. Ale už som v štádiu, že je to veľmi dobre rozbehnuté a rozdiel pred 2 rokmi a teraz je ohromný. V podstate pokrok som sledoval neustále.

V skratke - chce to hlavne silnú vôľu. Hrať najčastejšie ako sa dá a pri neúspechu to nevzdať. Je to veľmi náročné ale výsledok postupne stále viac a viac stojí za to. Moje najlepšie týždne boli keď som hral každý deň 1 až 2 hodiny. Teraz kvôli práci a iným veciam hrávam asi tak 3 až 4 krát do týždňa. Ja sa sám učím zatiaľ celkovo približne 4,5 roka. Ak sa mi podarí, tak môžem urobiť video, príklad toho čo dokážem po takejto dobe. Ale môj odhad na to, aby človek mohol povedať, som fakt dobrý hráč, je potreba tak približne 10 rokov. Ale určite to je individuálne. A možno profík huslista vie povedať presnejšie koľko také učenie na husle trvá.

[Terne]

Asi bych doplnil k předchozímu příspěvku, že jak dlouho to potrvá, a co za tolik a tolik času dokážeš zahrát, to ti nikdo nemůže říct, je to hodně individuální, a záleží to na mnoha faktorech - jestli už jsi na něco dřív hrála, znáš notovou teorii, máš dobrý sluch, jak moc tě to baví (- motivace je hodně ůležitý faktor), kdo a jak tě učí, atd atd. Housle patří rozhodně mezi ty těžší nástroje, kde to chce řádově roky na to se naučit krásně hrát na úrovni.

[kmoch123]

Záleží, na jaké úrovni. Dejme tomu na hraní v cimbálové muzice, pokud začnete v dětství, cvičíte denně, po 5 letech jste schopni hrát na úrovni odpovídající požadavkům na cimbálku. Hrát s rockovou kapelou - to samé, ani nemusíte začínat v dětství. Nic proti popu, ale tam jsou požadavky dost nízké. Ale hrát na úrovni klasickou hudbu, to je úplně jiné - tu si, pokud máte trochu talent, chodíte do hudební školy/na konzervatoř a tvrdě dřete od 6 let, dříve než za 10 let na poslouchatelné úrovni nezahrajete.

[bvkxm]

Taky jsem chtěla začít hrát, ale přemýšlím, jestli to ještě má cenu. Je mi 16 let, na prvním stupni ZŠ jsem hrála na flétnu, takže nějaké ty noty znám. Housle jako nástroj už mě fascinují pár let a vždycky jsem na ně chtěla hrát. Nevím ale, jestli na ně už není trochu pozdě. Přiznávám, že nepatřím k těm nejtrpělivějším. Taky nevím, jestli mám chodit do ZUŠ (jestli by mě tam teda vůbec ještě vzali), najít si soukromého učitele (na kolik by to asi vyšlo?) nebo začít jako samouk (což se mi zdá dost náročné).

[kmoch123]

Ahoj, rád bych podotknul jednu věc: hra na housle, violu a violoncello je zcela odlišná od jiných hudebních nástrojů, a tuto důležitou informaci mnoho lidí neví, nebo přehlíží. Je hodně případů, kdy člověk samouk se naučí na např.na kytaru a po letech cvičení válí lépe, než vystudovaný hudebník po konzervatoři. Stejně tak je hodně hráčů na dechové nástroje, kteří se co do techniky a tónu vyrovnají profesionálům z orchestru. Klavírista vyhraný třiceti lety hraní na lodi taky nebude marný do jazzové kapely. Ale u smyčcových nástrojů toto neplatí, a nikdy jsem ještě neviděl a neslyšel samouka, který by přehrál houslistu, který absolvoval ZUŠ, konzervatoř a vysokou školu. Hra na housle je zrádně "nahatá" a každá chyba je nemilosrdně slyšet, a jen dřina, pot a řev učitele vede ke slušným výsledkům. Tím chci říct, že odborné vedení je klíčové při hře na housle, a jakákoliv snaha o samovzdělávání, bez fundovaného dozoru nad zlozvyky např. v postoji při hře, tahu smyčcem, kladení prstů levé ruky, intonaci, prstokladech, bez aktivního a urputného opravování držení těla atd. atd. ,vede k jakémusi výsledku, který ocení jen lidé, kteří hudbě příliš nerozumí. Na ZUŠ pozdě není, existuje studium pro dospělé, a je to nejrozumnější varianta vzhledem k tvému věku. Soukromé lekce tě při 200kč za hodinu 4x do měsíce vyjdou na 800kč měsíčně, což není tak hrozné a bohatě se vyplatí, pokud to s hraním myslíš aspoň trochu vážně. Jsem profesionál, a za 27 let v oboru vím, že pořadí důležitých věcí při učení se houslové hře je toto:

1)dobrý učitel
2)co nejnižší věk
3)dobrý sluch, smysl pro rytmus
4)trpělivost, píle
5)-49) tisíc různých maličkostí
50)dobré housle a smyčec

Body 2-50, všechny na vysoké úrovni, jsou k ničemu bez bodu 1. To nejposlednější, na čem záleží, je kvalita nástroje. Dobrý houslista zahraje perfektně na housle vyřezané rybičkou z dřeváku, špatný není schopen rozezvučet kvalitní nástroj (to je totiž největší omyl amatérů - nástroj sám o sobě nějak hraje, hůř nebo lépe, ale hlavně houslista mu dává tón!!!). Trpělivost a píle v upevňování nevědomých chyb, nenasměrovaný smysl pro rytmus, nevyužívaný sluch při cvičení, to vše nedejbože korunované nízkým věkem, vede díky absenci odborného dohledu a pomoci pouze ke zlozvykům, které se získají během hodiny a odstraňují se půl roku, nebo taky třeba už nikdy.

P.S.: Vlastně je jeden člověk-samouk na světě, který v technice hry drtí i zdatné sólisty, a zároveň natáčí s nahrávacími společnostmi, na které ani zdatní klasičtí sólisti nedosáhnou. Je to Robi Lakatoš - doporučuji shlédnout na youtube. Natáčel i pro Deutsche Gramophon, a to se povede jen málo lidem. Je samouk, ale také génius - něco jako houslový Einstein. Takový se rodí jednou za 100 let...

Nezlobte se, že jsem se takhle rozepsal.

[Tergora]

Ahoj, mám dotaz
příští tejden mi domů přijdou opravený housle po prapra...blabla ..dědečkovi a začnu se učit jako samouk, bude to těžký, ale mám pevnou vůli a odhodlání potřebovala bych jen poradit, protože chci nějakou kvalitní učebnici- hlavně aby tam byly "základy" myšleno jako teorie- prstoklad, od jaké tóniny začít, kde je jaký tón, nějaké povídání jak se používá smyčec, jak se to ladí nebo prostě ona TEORIE, protože noty na cvičení si můžu postahovat dle libovůle po internetu, ale nenašla jsem žádné shrnutí teoretických rad, cože-se-s-těma-houslema-vlastně-dělá
pokud mi někdo pošle odkazy, jestli něco na netu našel nebo případně doporučí nějakou tu učebnici, budu moc ráda
děkuji

[martina72]

Jelikož jsem houslista, troufnu si také něco přidat.
A to v duchu svých předchozích příspěvků zde na foru, pro které mne skoro vyhodili a stejně mi vyhodí, neb se to prostě lidem blbě skousává.
Já jsem toho názoru, že prvotní a ničím nenahraditelná věc je být muzikant. Tedy mít ohromnou a nepřekonatelnou lásku a náklonnost k hudbě a nutkání a potřebu to provozovat. Tahle síla, kterou si nevymyslíš, ti pomůže překonat jakýkoliv problém, resp. obtíž a třeba i bolest, která je spojena s nezvykem, který provází ovládnutí jakéhokoliv nového nástroje.
Mi housle přijdou jako jeden z nejlepších a docela lehkých nástrojů. Jde o to, že mají barvu tónu velmi blízkou lidskému hlasu, jdou přímo k srdci, doslova zpívají. A dále, mají neskutečné možnosti práce s výškou i barvou tónu. Lze je mít přímo pod kontrolou. To člověku dá tolik radosti, že to nutně přebije určité technické obtíže, které začátečník prožije.
Jako bývalý učitel (nikoliv hry na housle) mám tendenci lidi nejen poučovat, ale hlavně motivovat a pošťouchávat v tom smyslu, že prvotní je láska a touha tu věc dělat, ne to, zda to umíš či neumíš či máš dobrou či špatnou školu, zda máš nebo nemáš noty. Já jsem ten idiot, který si jako dítě za kapesné kupoval notový papír a sám si tam maloval ty kuličky a nožičky a psal skladby a nutil tatíka, aby se mnou hrál ty trapné dvojhlasy, které jsem si navymýšlel. Malou noční hudbu jsem si vrzal ve dvanácti letech. Tehdá se mi to v notách líbilo, je to takový popík, a chtěl jsem to zkusit. Ani jsem nevěděl, že to je v třetí poloze. Když máš malé dětské ruce, stejně ti jsou polohy nanic, stejně nedošáhneš. Prostě jsem si hejbal rukou tak, abych tam došáhl, některé noty mi přišly dost vysoko, tak jsem tu ruku posunul jinam a hrál to tím prstem, který byl na to nejsilnější. Pravé ovládnutí nástroje je stejně to, že slyšíš ten tón dopředu a intuitivně tam zajedeš rukou a vezmeš to jakýmkoliv prstem. A pohraješ si na ten zlomek sekundy s tónem tak, aby to zazpívalo, jak to v čase a místě cejtíš, aby to vyjádřilo hnutí tvojí duše a srdce.
Tolik emocionální výblitky.
Nyní čistě technické věci.
Housle mají být přiměřeně staré, já se dřevem roky dělám a myslím si, že housle jako jeden z mála nástrojů zrají. Ne vždy, ale v dobrých rukou a přiměřeném užívání ano. Tedy housle po dědovi, žádná překližka, smrk a javor. Raději ručně dlabané, řezáním kudlou profilované desky, dříve to byla tuctová truhlařina (v dobrém slova smyslu). Kobylka raději nová, pečlivě usazená, a proti ní duše, ten kolík mezi deskami. Má to ohromný vliv na zvuk. Každý si to musí usadit podle svého ucha, je to zcela individuální a čaruje to se zvukem neskutečně. To se nedá paušálně udělat.
Struny nechť si začátečník koupí co nejlepší (bohužel i nejdražší). Špatný zvuk (nezpívá to) tě spolehlivě odradí a tím pádem to vzdáš, když to začne bolet. A ono to bude bolet.
Na struník alespoň jeden, raději dva dolaďovače (staré housle je nemívaly).
Ladit pro začátek na ustálené "a" 440 Hz. (v baroku se ladilo níž, lépe to zní, ale to už nikdo neskousne, dnes orchestry ladí i o dost výš, ale to je hnus, housle pak jen křičí, nezpívají)
Ladicí kolíky v hlavě pečlivě nakřídovat, prostě musí držet.
Smyčec nechť má nové žíně (koňské ocasy znám od svých koní jak své boty a pod mikroskopem je struktura nových žíní úplně jiná, než těch omydlených a starých a mastných), do tisíce korun by se to i s prací mělo vejít. A kalafunovat a nezamastit ho.
Housle si uplacírovat pod bradu, jak ti to je nejpohodlnější, já hraju jako při střelbě lukem, tedy vlastně stojím úplně bokem a koukám se jakože vlevo hleď o 90° a držím ruku hooodně nahoře, vodorovně, dost toporně, školometsky, jako se to předvádí v té staré škole, akademicky, volná je spíš pravačka. Někdo ale drží housle taknějak nakřivo, někdo je nesvírá bradou, nedrží je pevně, někdo to mydlí tak, že si housle opře o hruď skoro před sebou, ne do strany.
Je to ouplně fuk, jde o hudbu a co největší pohodlí.
Levačka drží krk. Je jedno, jak ho držíš. Je to jak s kytarou. Někdo ti řekne, že palce nesmí přečuhovat hmatník. Jde o pohodlí. Počítají se jen tóny, které chceš zahrát a zahraješ je. Tedy si to udělej tak, aby tě to nebolelo a ty tóny zazněly. Je fuk, jak se k nim dostaneš. Moje zkušenost je, že klasické školní držení krku a kladení prstů ukrutně bolí celou levou ruku a hodí se jen pro určitou velikost ruky a délku prstů. Já to používám. A nikdy bych to druhému v plné rozsahu nedoporučil a netrval na tom.
A od počátku bych si hrál s tónem, glissando a vibrato, osobitý styl, tak jak to chceš ty. Ať ty housle zpívají od samého počátku. To tě udrží při těch začátcích, které bolí. A přitlač na smyčec, jinak se ho nenaučíš tahat zlehýnka. Nejdřív ty housle ždímej, pak přejdi na lehkost. Lehkost a cit přijde sám, nejdřív to rvi.
A hraj akordy, souzvuky, od samého počátku. Ať ten nástroj a ty intervaly naposloucháš.
A ještě.
Housle mají (censored) krátký hmatník, chcete - li, mensuru. Spousta lidí má problém tam narvat prsty. Prostě půltóny ti ta ruka nedá. Musíš hýbat celou rukou, ne ji jen zafixovat a klást prsty v určité poloze a určitém prstokladu. Smiř se s tím. Hraj tak dlouho, dokud neovládneš celý hmatník, neslyšíš tóny dopředu. Pak si dej prsty úplně jak chceš a kam chceš. Je to jediná cesta, jak si zahrát všechno. Nevěř lidem, kteří tě budou drilovat a říkat ti, že se tohle hraje tak a ne jinak. Ty to tak nezahraješ a není chyba v tobě. Zahraj to jinak a ono to půjde.
A ještě rada - nehraj tak rychle, jak to třeba slyšíš od profíků. Většina starších skladeb, stovky let starých, byla psána na nižší ladění a mnohem pomalejší hru. Allegro bylo tenkrát něco trošku jiného.
Housle se na disco, které mnohdy filharmonie nebo operní orchestry nebo komorní smyčcová kvarteta provozují, moc nehodí. Být mladý a nezkušený neznamená "bejt splašenej" a snažit se podobat okoralým dospělým lidem, kteří se tím živí a przní hudbu.
Tolik diletant martina72 , který hraje na housle 40 let a má z nich obrovskou radost.
Tolik neutuchající poučovatel a sebezviditelňovač.
Tolik člověk, který není pro nikoho a proti nikomu.
Tolik člověk, který drží palce každému, kdo zahořel láskou k nějakému nástroji a jde do toho.
Držím palce.
Hudba je jen jedna.