.Piano mě stálo 19.500;-Kč v HumlMusik, kde prodavač se mi zdál ze všech nejserioznější. Naopak mě nejvíc naštval Muziker, který bych nikomu nedoporučoval, takový nezdviřilý jednání jsem už dávno nezažil(Zákazník už asi dávno není pán že?).
K pianu. Klaviatara je dobrá a zvuk také. Oproti 141 to je vážně veliký skok dopředu. U 141 mi hodně vadila až příliš měkká tlačítka, jak se zdá klaviatura GHS se hodně polepšila. Při porovnání s předchozí 161 jsou už celkem skoro na podobné úrovni( co se tuhosti týče). Kvůli stále malým reproduktorům se řadí zvuk do průměru, ale při zapojení sluchátek vás piano mile překvapí. Nový čip (který je shodný s 162) vydává hezký ton. Co jsem se tak ptal prodavačů, tak mi i potvrdili, že rozdíl klaviatury 162/142 je minimální. 162 má klaviaturu potaženou umělou slonovinou, které jsou příjemné na dotyk, lepší reproduktory, možná pár věcí navíc, ale to je vše. Už jsou dávno pryč doby, kdy klaviatura 161/160 byla výrazně lepší. To samé mohu říct o zvuku, kde oba mají shodný počet polyfoníí(128) a totožný čip.
Když jsem byl v obchodech, měl jsem možnost si osahat i Casia (konkrétně 250) a můj dojem z piana byl rozpačitý. Nelíbila se mi povrchová úprava kláves a ani zvuk, který vydávalo. Z mého hlediska je YDP-142 nejlepší entry model pro ty, kteří chtějí začít na piano a chtějí něco, co hraje a vydrží. Samozřejmě, že kdo chce ušetřit, tak pro toho tu je P-105 což je v podstatě totéž (akorát o 1W má lepší reproduktory), ale nemá to hezký kabinet ze dřeva a cenově vyjde jen o 2 tisíce lěvněji.
O mě:
Nejsem bohužel žádný profík na piana, s pianem jsem začal nedávno. Mám však za sebou absolvák z klarinetu, saxofonu a hudební sluch. Takže v mnohých parametrech se mohu lišit od kolegů, co hrají déle, ale berte to tak prosím, že je to můj názor na věc a jak to vidím já
.