To bude spíš nedostatkem cviku

filozofie finančních investic do houslí by se dala shrnout takto: všechny vychytávky, jako jsou drahé smyčce, kvalitní žíně a struny, dobrá kalafuna atd., slouží z 20 procent k tomu, aby to lépe znělo, a z 80 procent k tomu, aby se houslista tolik nenadřel. Je možné zahrát stejně pěkně vypelichaným smyčcem na otřískané housle s rezavými strunami, jako na krásný nástroj se smyčcem za desítky tisíc. Ale prostě je to pořádná námaha, správně tlačit na smyčec, který není nakalafunovaný, tak aby to znělo, ale nevrzalo, správně rozeznít struny, které už mají "po sezóně", nebo vydolovat tón z houslí, které nejsou zrovna zázrakem houslařiny.
Každopádně, co se týče smyčce, tam se dá ušetřit asi nejvíc. Kromě jiných hraju už nějakou dobu na karbonový smyčec za 1200kč, a nemám naprosto žádnou výhradu. Super váha, je pevný, dobře skáče, nekroutí se v zimě a vlhku, a když o něj přijdu, nevyrvu si všechny vlasy. Kolegové si mě dobírali, protože to se přece nenosí, aby klasik nezainvestoval minimálně jednu výplatu do "pořádného" (čti "předraženého") smyčce. A po roce si najednou objednali karbonové smyčce i ti, co tvrdili, že to do ruky nikdy nevezmou. Ten můj levnější karbonový snese srovnání třeba se smyčcem odhadem za 8000kč, karboňáky za 2500 jsou podle mě ještě trochu lepší, ale v každém případě jsou když ne výborné, tak naprosto dostačující i na profi hraní.
Pokud máte dotaz ohledně houslí nebo hry na housle, pošlete klidně SZ. Ohledně smyčcce samozřejmě taky :O)