Vyvařování strun

[Hendrek]

Vyvařují se struny, na kterých jsou nánosy špíny, potu a zbytky kůže. Ne rezavé dráty, na těch už není co zachraňovat, ty patří do popelnice.
Já čistím struny průběžně Dunlopem, takže vyvařování nepraktikuji. Při mém hraní (jednou týdně zkouška s kapelou, párkrát týdně doma pocvičím) mi vydrží klidně i rok a pak je z principu vyměním, i když s nimi ještě nemám žádný problém.

[Moon]

. Ještě stojí za zmínku že mám Fender JB MIM s původními snímači u kterých pozoruju velký vliv stáří strun na výsledný zvuk.

Tuhle zkušenost mám také, některé snímače nevytáhnou z nástroje to, co v něm doopravdy je, potom se častěji mění struny. Jinak to praktikuji podobně jako Hendrek: Jednou za rok natáhnu novou sadu a zásadně nic nevyvařuju,

[whisoure]

Vyvařují se struny, na kterých jsou nánosy špíny, potu a zbytky kůže. Ne rezavé dráty, na těch už není co zachraňovat, ty patří do popelnice.
Já čistím struny průběžně Dunlopem, takže vyvařování nepraktikuji. Při mém hraní (jednou týdně zkouška s kapelou, párkrát týdně doma pocvičím) mi vydrží klidně i rok a pak je z principu vyměním, i když s nimi ještě nemám žádný problém.

Je to asi věc velice subjektivní Tahám nové struny tak jednou za 3-4 měsíce a namáčím je do lihu 1-2x. Struny se odmastí a pustí ze sebe bordýlek. Takové dlouhé intervaly jako 1rok jsou na mě moc. Teda aspoň na hlavním nástroji.

[Hendrek]

Přesně tak, každý ať praktikuje to, co mu nejlíp svědčí a mění struny dle svých potřeb. Jen jsem chtěl říct, že vyvařovat REZAVÉ struny nemá smysl.

[whisoure]

Přesně tak, každý ať praktikuje to, co mu nejlíp svědčí a mění struny dle svých potřeb. Jen jsem chtěl říct, že vyvařovat REZAVÉ struny nemá smysl.

To určitě nemá A jsem rád že mě se tenhle problém dlouhodobě vyhýbá ať už na kytarách nebo basách.

[martina72]

Rezavějící struny svědčí o lecčems. Jenda věc je skladování a provoz kytary, dále technologie výroby strun, dále materiál samotný. Každopádně rez znamená destrukci povrchové vrstvy a někdy i dokonce masivu (a jděme dál - struna je sendvič - minimálně tři vrstvy). Párkrát si to člověk zkusí, hrát na staré struny. Zadřené úlomky oxidovaného kovu do bříšek prstů - výsledek: záněty bříšek s tím, že to neoperovatelné, ty třísky jsou tak malé a je jich tam moc, že ... neuchopitelno, nevytahatelno, degradace poctivým hraním generovaných mozolů, nový začátek, vopruz. A pauza vhkraní, než to vyhnisá a tělo to vyloučí. Rozhodně to nestojí za to. Já to vidím tak, že čím dražší a čím novější (po týdnu hraní usedlé) struny, tím "víc adidas".

[litrfree]

Je to nouzovka. Nic víc. Když jsem ještě hrál na kytaru, tak jsem to dělal, když vůbec nebyly prachy. Ve vodě s jarem, ale údržba strun tím fastfretem hned po dohrání se ukázala jako lepší nápad. Míň práce s motáním.