Pomoc s oceněním kytary

[jakubvitovec]

Chtěl jsem poradit s cenou kytary....

[kunec]

Chtělo by to víc informaci. Materiál, celomasiv, polomasiv?


Sent from my iPad using Tapatalk

[Kovboj]

Chtěl jsem poradit s cenou kytary....

Kytary Meipet od Petra Meindelschmida se neprodávají, na ty se hraje. On Petr již nežije a nyní se těžce odhaduje cena jeho vyrobených kytar. Mám také jednu a je to radost na ni hrát. Ale kdyby jsi se ji chtěl mermomocí zbavit, koupím ji. Cenu však lze určit pouze osobní zkouškou. Tady na foru je samostaté vlákno k těmto kytarám Meipet.

[medis007]

Ahoj, ještě jsem se chtěl zeptat, jestli někdo nevíte, jakou cenu mívají Braurky, nemyslím teď cremony, ale ty mistrovské nástroje, nevidím je tak často nabízet a když je někdo prodává, většinou píše" "cenu navrhněte"
Dík Matthew

[ajdam]

Typ 465 většinou chodí tak okolo 10000,- španělky bývají levnější, naopak ty velké lubovky jsou zas dražší. Občas za ně někdo chce 20000-30000,-

Samozřejmě záleží na stavu, zdobení, atd.

[mrspeta]

Pomozte mi prosím nacenit tuto kytaru. Je po opravě prasklého krku. Hraje moc pěkně
Známá našla na půdě

[jastud]

Hodně optimisticky 1500.

[Šimkojc]

Jj, doba "ouvejšnů", taky jsem jich pár na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století postavil a vzpomínám si, že v případě použití českých mechanik (jako má kytara na fotkách), jsem se nákladově na výrobu celé kytary vešel do (tehdejší) pětistovky. Taková kytara pak rovnou putovala zájemci, který za ni zaplatil tři měsíční platy, nebo šla s desetiprocentní provizí do hudebního bazaru na Národní třídě v Praze. Tenkrát před třiceti a více lety byl průměrný hrubý plat kolem 3000 Kčs a kytary nebyly, takže "Ovation" šel běžně za 8k a jeden se prodal dokonce za 12k. Ale pravda je, že současná cena takové kytary je už malá...

[jbiker]

Můžeš to pojmout jako kus historie. Za předpokladu, že ta nálepka je autentická. Nikdy bych ale neřekl, že mistr Lebeda, toho času na vejminku kdesi v hlubokých lesích, se někdy dotkl sklolaminátu, byť železnou tyčí . Zajímavé.

[jbiker]

… Tenkrát před třiceti a více lety byl průměrný hrubý plat kolem 3000 Kčs a kytary nebyly, takže "Ovation" šel běžně za 8k a jeden se prodal dokonce za 12k. Ale pravda je, že současná cena takové kytary je už malá...

Jj. Taky jsem takovou měl. Taky r.v. 1990. Devítku od Huberťáka, za osmičku. Mechaniky vlastní ještě k tomu. Schaller z Tuzexu. Stály mě jednu vejplatu. Kdo ví, kde je jí konec.

[Šimkojc]

To byly časy. kdo nezažil, neuvěří. Ty české chromované mechaniky stály tuším 120 Kčs (čili docela ranec) a Tuzexové několikanásobně víc. Ale na laminátu začínali mnozí, i Furch, Kobrle+Stehno a další. Tenkrát se kytary vyráběly v podstatě metodou pokus/omyl a minimálně v začátcích byl jediným podkladem pro výrobu katalog Ovationu o velikosti asi 10x20 cm cca z roku 1985 s fotografiemi, schématy žebrování (!) a dalšími daty. Vyhrabal jsem pár starých fotek kytar inspirovaných modelem Adamas, kterýžto byl tenkrát před lety pro člověka odkojeného českým "džambem" něco jako zjevení z jiného světa...

[jbiker]

A ta komunikace. Na kšeft jsme si plácli o přestávce koncertu Hop Trop a technické upřesňování probíhalo korespondenčními lístky, protože telefon měl doma málokdo. Nevíš, jak se vyráběly ty rozety? Měl jsem úplně stejnou, jako je na té Lebedo/Šavrdovce.

[Šimkojc]

No je to už dávno, ale úplně původně asi tak, že se na kus laminované a naseparované dřevotřísky nakreslila pomocí kružítka vnitřní a vnější kružnice intarzie a pak se tam do kruhu nalepily jednotlivé segmenty, které se po jednom vyřezávaly lupenkovou pilkou z umělé perleti, která se používala třeba na bubny apod. To byla strašná práce. Pak se to zalilo epoxidem s černým pigmentem a po vytvrzení se to ofrézovalo tak, až všechny perleťové segmenty pěkně vylezly ven, tedy asi na tloušťku 2 mm. Všechny tyhle operace, tedy frézování, vrtání, vykružování apod. se dělaly na stojanové vrtačce. Pak se výkružníkem cca do hloubky 1 mm udělala vnitřní a vnější kruhová drážka, která se vylila bílým epoxidem a znovu se to protáhlo pod frézou. Nakonec se odpíchl výkružníkem vnitřní a vnější průměr a výsledné mezikruží, tedy hotová intarzie se odloupla a nastříkala bezbarvým lesklým lakem. Ale bylo to tak pracné, že jsme později začali používat zalaminovanou fotku originální intarzie v měřítku 1:1 a vypadalo to docela dobře. Uff, úplně jsem se z toho zpotil...

[MartyC]

Moc pěkná historie. Kdysi měli v kapele Učedníci takovou dvanáctku, prý údajně od Nedvědů?.
Pokud by se někomu válel doma takový dvanáctkový samo domo "ovejšn" a dokázali byste se ho zříci za částku podobnou jak zde padlo , měl bych zájem.

[himself]

Ta okýnková hlava u dvanáctky je mazec. Né moc praktická

[jbiker]

No je to už dávno, ale úplně původně asi tak, že se na kus laminované a naseparované dřevotřísky nakreslila pomocí kružítka vnitřní a vnější kružnice intarzie a pak se tam do kruhu nalepily jednotlivé segmenty, které se po jednom vyřezávaly lupenkovou pilkou z umělé perleti, která se používala třeba na bubny apod. To byla strašná práce. Pak se to zalilo epoxidem s černým pigmentem a po vytvrzení se to ofrézovalo tak, až všechny perleťové segmenty pěkně vylezly ven, tedy asi na tloušťku 2 mm. Všechny tyhle operace, tedy frézování, vrtání, vykružování apod. se dělaly na stojanové vrtačce. Pak se výkružníkem cca do hloubky 1 mm udělala vnitřní a vnější kruhová drážka, která se vylila bílým epoxidem a znovu se to protáhlo pod frézou. Nakonec se odpíchl výkružníkem vnitřní a vnější průměr a výsledné mezikruží, tedy hotová intarzie se odloupla a nastříkala bezbarvým lesklým lakem. Ale bylo to tak pracné, že jsme později začali používat zalaminovanou fotku originální intarzie v měřítku 1:1 a vypadalo to docela dobře. Uff, úplně jsem se z toho zpotil...

Aha! Dík. Lámal jsem si hlavu, jak to do toho transparentního plastu dostali. Vypadalo to jako kompaktní plastový kroužek. To musel být os*r! Dělat bych to nechtěl, kor na sloupovce.

[Japhy]

Nikdy bych ale neřekl, že mistr Lebeda, toho času na vejminku kdesi v hlubokých lesích, se někdy dotkl sklolaminátu, byť železnou tyčí.

Slyšel jsem zvěsti o nějaké drůbeží farmě v temných hvozdech.
Řešili jsme jedno jeho dobro z konce devadesátek za které chce majitel dost cenový nesmysl s ohledem kam se vše kvalitou zvuku i zpracování posunulo. Podobný případ jako ten ovation, co byla v devadesátkách naprostá pecka, to je teď často jen na výstavku na chatě na zeď.

[jbiker]

Nikdy bych ale neřekl, že mistr Lebeda, toho času na vejminku kdesi v hlubokých lesích, se někdy dotkl sklolaminátu, byť železnou tyčí.

Slyšel jsem zvěsti o nějaké drůbeží farmě v temných hvozdech.
Řešili jsme jedno jeho dobro z konce devadesátek za které chce majitel dost cenový nesmysl s ohledem kam se vše kvalitou zvuku i zpracování posunulo. Podobný případ jako ten ovation, co byla v devadesátkách naprostá pecka, to je teď často jen na výstavku na chatě na zeď.

Tak něco, Každopádně, kontakt se prý sháněl dost blbě. Známý má od něj F mandolínu. Ta tedy hraje pořád moc dobře. Stála ranec, před 20 lety (možná víc, strašně to letí) kolem 30t, ale byl třeba servis resp. údržba. Nechtěl prý ani slyšet, už ani svoje výrobky nebere.

[Japhy]

Tak něco, Každopádně, kontakt se prý sháněl dost blbě. Známý má od něj F mandolínu. Ta tedy hraje pořád moc dobře.

Kdo chvíli stál již stojí opodál, ještě jsem neslyšel Lebedu ze kterého bych si ustřík do textilu. Ale 20 let zpátky byla samozřejmě situace jiná. Dokud dlabe Krištůfek a Holoubek, není u mandolin moc co řešit.

[Šimkojc]

Podle mého skromného názoru je pryč doba, kdy mít tzv. stavěnou kytaru byl vyšší level než vlastnit kytaru komerční značky. Nevím jak to funguje ve světě, ale u nás kytara z druhé ruky stavěná kytarářem poměrně rychle klesá na ceně a je dost obtížně prodejná, kdežto vyšší modely značek jako Martin, Gibson apod. se dají dobře prodat po několika letech minimálně za pořizovací, ale spíš za vyšší cenu, než za kolik byly koupeny. Není to určitě věcí kvality nástrojů od kytarářů, některé jsou opravdu vynikající, ale řekl bych, že nám Čechům často stačí dobrý brand, než abychom pátrali po opravdové kvalitě. Nejdál to u nás asi dotáhl Furch, který také začínal v osmdesátých letech na Ovationech, ale je tu i mrak jiných výrobců, jejichž produkce mizí neznámo kde, např. takový Rozawood, který vyrábí kytary s cenovkami 100 - 250 000 Kč...