Pán na akustiku umí, ale moc se to tam nehodí. Musíš si uvědomit, že se jedna o show, o efektní exhibici, o režijní záměr, který zcela abstrahuje od podstaty skladby a hudebního vkusu, od zdrženlivosti, od pokory, která jest vhodná ku vyznění jakékoliv skladby. Režie takovýchto koncertů dost s**e na posluchače v tom slova smyslu, že posluchače považuje za konzumenta, nevzdělaného, nesvéprávného, který za své peníze chce být maximálně excitován, podrcen. Tato skladba je dost intimní věc. Samozřejmě ji nesložil ani Page ani Plant, jen parafrázují původního skladatele či interpereta, který ji hrál a zpíval dost jinak (také trošku hloupě, ve smyslu dobových klišé).Frostys píše:Hodně dlouho jsem měl nejraději When the levee breaks. Stále je super, hlavně na úvodní mommenty s Mary Janeale v posledních měsících jsem se hodně zaposlouchal do Babe I'm Gonna Leave You a nedávno taky objevil tenhle zajímavý živák, i když Plantův zpěv není už tak skvělý, pořád se dá dobře poslouchat. V koncertu mě ale zklamalo zvučení, na můj vkus moc nahlas klávesy i Plantův zpěv.
Robert Plant “Babe, I'm Gonna Leave You” iTunes Festival London 2014
Pán na akustiku asi nehraje poprvé
Plant zde, na tomto koncertě, je tak daleko (bohužel, stárnoucí dobří zpěváci to tak dělají), že vykrádá sám sebe a komolí slova, deformuje angličtinu, tedy protahuje neznělé souhlásky a krátké slabiky a zkracuje znělé a dlouhé. Vrchol manýry a nevkusu, dosebezahleděnosti (a ignorance diváctva a posluchačstva).
To píši se vší úctou ku kapele, od které se všichni hodně učíme (hlavně kytaru a bicí). Je ale potřebí zmínit i tyto věci: většina hitů je kradených a znetvořených bez úcty ku originálu.
..) 
