lampy, flašky, elektronky

[Trevor]

Ahoj
Napíšu ti něco jak to mám já..
Pokud jde to ten BM215, tak to není špatná věc pro rychlé přezkoušení a orientační test emise, je tam výhodou že tam taky přezkoušíš zkraty řekněme všeho proti všemu,zhruba dobré vakuum, žhavení a podobné věci, pomůže v tom že neznámé kusy rychle přebereš roztřídíš a ty co by ti mohly poškodit zesilovač, nebo jsou jinak na prd, se k dalšímu měření a jinému testování už nedostanou.
Tehle zkoušeč mám a přesně takhle ho používám ...

Potom pokud jde už o to měření konkrétních hodnot, tak tam používám hlavně tři věci:
Regulovatelný zdroj napětí cca 200-700V 140/70mA + zhavící napětí různých hodnot, ke kterému mám panel kde jsou různé patice běžně používané a už propojené pro daný typ elektronky a je tam samozřejmě možnost regulovat předpětí, měřím proud anodou i mřížkou na každý kus několik měření, v několika bodech, podle potřeby.
Je možné do cesty vložit výstupák a budit nf generátorem.
Touhle jednoduchou pomůckou si nastavíš opravdu co chceš a změříš vše co potřebuješ pro párování nebo jen prosté měření kusovky.

Druhá věc je tzv. měřící zesilovač pro silnější výkonové elektronky
Prostě normální šasí, hotový zesilovač akorát je tam trafo speciálně s odbočkama pro změnu napětí a přístupnějším potem pro předpětí, tam se dá hezky hrát s už vybranou dvojicí na osciloskopu a zkoumat co jí svědčí a jak se kdy zachová.

Třetí je taky měřící zesik ale pro malé a předzesilovací, princip měření je cca stejný ale tady se zkouší i šum a mikrofoničnost a podobné nectnosti.

Jinak se na oba dá normálně hrát kytarou aby iluze byla dokonalá : )

Takže žádné speciální měřáky, které jsou stejně "jen na něco" ale klasické vybavení dílny + nějaká vlastní udělátka.
Jsou sice o obdoby těch našich českých zkoušečů, mnohem dokonalejší sovětské verze,ale tam stejně neuděláš uplně vše a cenou asi převýší ten zdroj s potřebným vybavením kolem a navíc sám přístroj obsahuje elktronky které je potřeba zas něčím moci změřit a taky to už chce mít trochu širší základnu vědění pokud jde o elektřinu jako takovou.

Takže máš-li elektřinu v krvi a chceš se tomu věnovat, seženeš si na to vybavení, pokud si chceš jen hrát tak kupuj takové testery co máš v odkazu.

[Kali]

Děkuji Trevore,
Ber v ohledu to, že jsem začátečník a prostě začínám od píky. Jsem už léta zapálený GEARHEAD, mám spoustu znalotsí ohledně kytar, aparátů, zvuku a všelico kolem toho. Jak jsem psal, chci se do toho nějak zasvětit už jen z důvodu, že bych se nemusel otravovat tahat zesák někam na přelampování. Takže bych to chtěl pro začátek pojmout nějak minimalisticky, jednoduše a účelně. (pro začátečníka)
Spíš by mi pomohlo na začátek třeba vyjádření... Ano, podle těch odkazů/produktů si zvládneš sám přelampovat a bude to OK... Ne, určitě nekupovat nic z toho, ale spíše to, nebo to...

[Tube Guru]

Zdar, možná Ti napíši něco, co nechceš slyšet, je to však můj názor, za kterým si stojím. Jestli to mysllíš s tím ponořením se do světa elektronek vážně, je třeba začít teorií. Užitečné knihy v češtině týkající se elektronek najdeš leda tak v antikvariátu. V angličtině je to o něco lepší, zejména firemní literatura fy Mullard. Když se těmito knihami "prokoušeš, zjistíš, že nemusíš kupovat žádný velký a těžký tester, u kterého nevíš co vlastně měří ať už je to BM215A, Hickok 800, Hickok 6000A, Jackson 637, Hickok 510X nebo Tebou zmíněný Orange VT 1000. Tyto "měřáky" měly své opodstatnění v minulosti v TV opravnách, aby byl schopen i mírně poučený (vyučený) opravář poznat vadnou elektronku. V TV přijímači jich bylo různých typů třeba i 20ks. Dnes pro těch několik typů používaných v nástrojových zesilovačích vystačíš bohatě s vlastním přípravkem, který si sám (po teoretické přípravě) budeš schopen sestrojit. Měl by umět změřit strmost (S), zesilovací činitel (µ) nebo průnik (D) a vnitřní odpor Ri. Budeš k tomu potřebovat dvě patice 1ks oktal pro výkonové elektronky a 1ks noval pro předzesilovací. Podle toho jak komfortní obsluhu budeš chtít, tak buď několik přepínačů nebo příslušný počet zdířek. Zato se obejdeš bez spousty kartiček pro různé typy lamp jak to má ta BM215A.
Ten tester MaxiMatcher II pro výkonové a MaxiPreamp II pro předzesilovací elektronky by se samozřejmě použít daly, ale využiješ je? Do začátků by Ti mohla pomoci tato knížka: http://www.tubebooks.org/Books/reich.pdf

[Trevor]

Takhle, když si koupíš párovanou dvojici, tak si to "přelampovat" zvládneš sám i za pomocí kalkulačky a multimetru.
Na to není potřeba zádný přístroj. A aby jsi zjistil třeba že ta párovaná dvojice není zas tak moc párovaná, tak na to taky stačí multimetr.
Nastavíš největší předpětí, šoupneš je tam a postupně se snižováním předpětí koukáš jak ti roste proud elektronkou, někde se to měří na svorkách zesilovače, jinde potřebuješ přechodku nebo měříš pomůckou uvnitře zapojení.
Můžeš mít pro pohodlnost dva multimetry, já to taky tak dělám a vidíš obě najednou.

Ta věc v odkazuje je sice hezká,ale jako prostý kontrolní přístroj spárovanosti je extremě drahý a nedá se tam rozumě nastavit nic moc, tedy pro tvoje kontrolní potřeby, na nic... a že bys koupil někde dvacet třicet elektronek a hledal mezi nimy nějaký pár, to asi taky ještě nehrozí, bych řekl, takže ani tak to pro tebe nemá smysl kupovat.
to už radši to BMko s tím je aspoň nějaká sranda a dá se to zas pohodlně prodat dál.

Takže minimalisticky - multimetr, nějaké přechodky na patice k měření, hlavně trochu mít představu co je proud a co je napětí a umět vyčíst z datasheetu co asi elektronka potřebuje a co snese. + ta kalkulačka : )

Možná koupit nějaký levný zesilovač, a s tím si hrát a zkoušet přenastavovat, měřit atp.

Jinak kdybys byl ze severu čech můžem se domluvit a já bych tě někdy vzal do dílny a ukázel ti to v praxi co a jak..

[Kali]

Také děkuji za názor a souhlasím. Teorie je základ, ale naštěstí se dá díky netu všelico zjistit, takže vždělávat se musím. To s těmi měřáky zcela chápu a právě proto si říkám, že jako mírně poučený bych rád jednoduše rozpoznal dobré a špatné elektronky. No a ty testery MaxiMatcher, jestli využiju? Samozřejmě, že v podstatě ne, ale jak hodnotíš slovo "využití". Kamarádů s lampovíma zesákama mám hodně a kdo má tester? Nikdo.Vlastnit tedy takový tester nevnímám, jako nic špatného. Může se hodit a vydrží mi na celý život. Spousta lidí si kupuje spoustu věcí, které ani nevyužijí a někdy se tomu říká třeba koníček.

[Kali]

Jinak kdybys byl ze severu čech můžem se domluvit a já bych tě někdy vzal do dílny a ukázel ti to v praxi co a jak..

Bohužel jsem z jihu Moravy. Brno, to je to město!!!

[Trevor]

No tak to je trochu daleko na to abys "zaskočil" to ano : )

Musíš si stanovit nějaký hranice, jestli do toho budeš šťourat okrajově a kam až, nebo kompletně.
Jednoduchý příklad je nastavení klidového proudu třeba :
Je ta možnost jednoduchá, pomocí změření katodového proudu, verze pro multimetr, nastavíš a dál nic neřešíš.
Nebo trochu jinak, nastavíš, připojíš osciloskop, vybuzuješ do různého výkonu, kontroluješ proudy a přechodové zkreslení konce, kdy ti začne konec zkreslovat/ořezávat, donastavuješ atd.

To ale asi zjistíš až časem ...

[mmjuz]

velký a těžký tester, u kterého nevíš co vlastně měří ať už je to BM215A, Hickok 800, Hickok 6000A, Jackson 637, Hickok 510X nebo Tebou zmíněný Orange VT 1000. Tyto "měřáky" měly své opodstatnění v minulosti v TV opravnách, aby byl schopen i mírně poučený (vyučený) opravář poznat vadnou elektronku.

No, dovolím si s tímhle strašením nesouhlasit. Orange je samozřejmě blikající hračka pro děti, jinak je k hounu. Ovšem na Ebay se dá celkem levně koupit ledas co. Např. Hickok 600 do 400 USD úplně běžně. Rozhodně to není velký a těžký tester, ale kufřík o rozměrech 27 X 42 X 18 cm a váží cca 8 kg.
Sám ho mám, poměrně čerstvě a vůbec si nemyslím, že je to k ničemu. Je to dost vychytaná věc, nepotřebuješ se otravovat s žádnými kartami, ty tam jsou obsaženy na válci, kterým si pohodlně otáčíš a vyhledáváš potřebný typ lampy. Je k tomu třeba koupit zdroj pro 110V a nechat měřák prohlédnout a zklaibrovat. Umí to pan Přibyl z Boskovic, bývalý šéf opravárenského centra v Metře Blansko. Z Brna to máš k němu kousek, případný kontakt dodám.
Rozhodně je to pro Tebe snazší, než doma cokoli vyrábět.
Jinak souhlasím s tím, že je nutno nastudovat, co vlastně je třeba u elektronek měřit. Ovšem počítej s tím, že tohle je na samostaný koníček, který Ti už nějaký ten čas zabere.
Mimochodem, uvedu jednu perličku. V jednom docela drahém servisu u nás v ČR se technik ohání právě tím oranžovým krámem se světýlkama a nastavuje předpětí výkonových lamp v koncovým stupni pomocí termokamery. Popisoval mi to asi takto: "namířím termokameru na elektronky v těsné blízkosti a ubírám předpětí až do chvíle, kdy se mi objeví teplota lamp, jakou si představuji a pak je bias nastaven". Považujíce to za vtip, smál jsem.
On nikoli. Myslel to vážně. Tedy tudy cesta fakt nevede.

[Pikus]

Než se vůbec do něčeho pustíš... píšeš, že jsi GEARHEAD. Ale nevšiml jsem si, jestli se nějakým způsobem vyznáš v elektronice. Pokud ne, chtělo by to začít studovat nejprve elektroniku jako takovou. A začít řešit nejprve obvody s tranzistory a operačními zesilovači (hojně se používají v efektech - mohlo by to tedy pro tebe z hlediska gearu být také zajímavé) a po nasbírání nějakých zkušeností a návyků, se teprve prokousat k elektronkám. V principu je to sice jednoduchá součástka, ale je třeba mít na paměti, že pracují s vysokým napětím... s tak vysokým, že to umí pěkně bacit .

A spíše, než řešit vliv elektronek na zvuk, by možná nejprve bylo lepší prozkoumat, jak vůbec takový zesilovač funguje, pochopit jeho zapojení, možná si i něco jednoduššího postavit a vyzkoušet si na tom, jak hodnoty součástek ovlivňují zvuk. Měření elektronek a laborování nad jejich magičností bez hlubších znalostí funkce zesilovače a elektronek, stejně nemá smysl.

Pokud tyhle znalosti máš, tak se omlouvám za zbytečný příspěvek .

[Pavel_]

Zdar, protože řada z Vás stále zaměňuje záporné mřížkové předpětí a anodový proud naprázdno - obojí nazýváte bias, zopakuji: bias je název pro anodový proud naprázdno a ten se nastavuje záporným předpětím řídící mřížky, které bych bias raději nenazýval.

Bias je předpětí!!!

https://en.wikipedia.org/wiki/Vacuum_tube

... a negative bias voltage had to be applied to the grid....

To, že je odborník??? Plácá nesmysly, místo toho aby si to alespoň vygoogloval.

[kmensik]

Bias je "pracovní bod". TG ví moc dobře, co je co, o to se neboj. Nezpochybňuj vědomosti jiných, když je sám neobsáhneš.

[mmjuz]

Pravda je, že kdyby česky mluvící lidé používali české odborné termíny, nedocházelo by k nedorozumění. Kde kdo potom plácá jakási cizí slovíčka,
která kdesi vyštrachal na netu, neumí si pod nimi nic faktického představit, pak konkrétní problematiku může jen těžko pochopit.

[Pavel_]

Bias je "pracovní bod".

Bias není pracovní bod, ale předpětí!!!

[Pikus]

Bias je skutečně anglické slovo pro označení pracovního bodu. Vždyť se používá nejen ve spojitosti s elektronkami, ale také s tranzistory... a nastavovat předpětí báze bipolárního tranzistoru by příliš k užitku nebylo (daleko podstatnější je u bipolárního tranzistoru nastavení bázového proudu, kterým se řídí nastavení pracovního bodu) .

[Trevor]

Podle slovniku je -Bias=klidovy proud (el)
A to jsem z vesnice! ; )
A slovnik na seznamu to ani nezna z elekrickeho
Mozna ze proto ze to znamena "predpojatost" tak to nekomu evokuje to predpeti.

[jurator]

Souhlas s mmjuzem, jsem za češtinu. Bias může mít totiž obojí význam, ale to je jedno.
Hádáte se tady o titěrnostech.
I když wiki nemám rád, tak tady je to vysvětleno docela přesně.

Ohledně měření elektronek - celkem by se mi líbil tool řízený mikrokontrolérem - s rozmítáním Ua a Ug, měření Ia, Igx a třeba i If a kapacit. K tomu nějaký prográmek, který by to naházel všechno do grafů a v zajímavých bodech i do tabulek, to by se pak párovalo.

[Abu]

Ja jsem teda vzdycky chapal "bias" jako predpeti. Klidovy proud je prece "idle current" a pracovni bod je "operating point".
Nechci se hadat, jen si myslim, ze technickou anglictinu zvladam pasivne docela dobre (a denne v praci) ....
Kazdopadne ceske nazvoslovi je jednoznacne (snad?)

[Trevor]

Urcite je lepsi mluvit cesky aby bylo jasne o cem se mluví, ale decka dneska ziji zkratkama z internetu a jejich mluva zni jako z doby F.L. Věka, tohle jsou následky

juratore, s takovym strojem, to už by nebyl ten požitek ; )

Jinak já neco takoveho zkousel, ale zustal jsem u tabulkovych vysledku proudů, aspoň v té formě jak to mam, mi to je přehlednější...
Ale vetsi firmy tohle maj jiste, ty se s tim nemazlej jak my..
Ale v dobe tech pokusu jsem videl i celkem zajimave kusy co myslim vyhovuji tomu co chces a slo to koupit nebo postavit, nekdy taky ale zaplatit program.

[Pavel_]

Bias je skutečně anglické slovo pro označení pracovního bodu. Vždyť se používá nejen ve spojitosti s elektronkami, ale také s tranzistory... a nastavovat předpětí báze bipolárního tranzistoru by příliš k užitku nebylo (daleko podstatnější je u bipolárního tranzistoru nastavení bázového proudu, kterým se řídí nastavení pracovního bodu) .

On český ekvivalent ke angl. termínu bias se hledal v době, kdy ješte tranzistory neexistovaly. V angličtině znamená bias něco jako předpojatost, to znamená, že to platí i přednastavení klidového proudu tranzistoru (proudové předpětí), či jiné řídící veličiny (např. předmagnetizace). Pokud jde o elektronky, tak alespoň v anglické terminologii
je bias vždy ekvivalent českého předpětí. Pokud je ve zdejších kruzích zažito něco jiného, tak je to v rozporu se standardní terminologií užívané v anglické literatuře.
Ostatně pracovní bod je dán nejen napětím na g1 (= bias) ale také např. na g2, a anodě.

https://en.wikipedia.org/wiki/Biasing

Biasing in electronics means establishing predetermined voltages or currents at various points of an electronic circuit for the purpose of establishing proper operating conditions in electronic components.

[Trevor]

Pěkný slovník Pavle