Fakta o rozdílech tranzistorů a lamp

[Hendrek]

Když už se tu pitvá...já to chápu takto: v digitálu je po A/D konverzi každý vzorek signálu převeden na číselnou binární hodnotu o daném počtu bitů a s těmito čísly se pak provádí následné matematické operace, kdy na konci procesu je binární hodnota zase zpět převedena na analog.
Analog (class D) oproti tomu žádné výpočty neprovádí, v tomto případě nabývá pouze dvou diskrétních stavů, které ve výsledku reprezentují analogový signál. Zkrátka je to něco trochu jiného, budeme-li se bavit o terminologii digitál vs. analog.

[Moon]

Hmm.- opravte mě pokud se mýlím , ale D klass zdroj myslím funguje na principu, že místo 50Hz transformujete 40KHz. Potom lze použít miniaturní toroid. U mě v zesilovači takový minitoroid je. A potom samozřejmě mimo jiné dva obří elektrolyty. Spínaný zdroj je něco jiného.

[simiruz]

Ta terminologie je očividně častá debata fórových znalců ...

Pro mě je podstatné, jak se to chová při přebuzení.

Přesně tak, proto je nutné mít u digitálů tak vysoké výkony, protože když se přebudí, je to hnus. Ale třeba někdo při "hledání nových výrazových prostředků" dojde k tomu, že právě zkreslení digitálního konce je to pravé.

[Fořt]

Já neměl na mysli přebuzení zesíku v nějakéhém aktivním boxu RCF, poukazoval jsem pouze na ty miniampy EHX. Jak je to tam uděláno nevím, ale jako digitální clipping to nezní.
Podle tvého výkladu digitální zesilovače by musel být digitální už třeba analogově šířený rozhlasový a televizní signál (frekvenční modulace), ne?

[simiruz]

Neposouvej mi prosím něco, co jsem nepsal.
Nechce se mi handrkovat, jestli je důležitější digitální nebo analogová složka toho signálu, který koncové tranzistory zesilujou ...

[Moon]

Ta terminologie je očividně častá debata fórových znalců ...

Jestli je to mířeno na mou poznámku, nepovažuji se v tom za znalce! S tímto názorem jsem se jen setkal u IT

[antoninstrnad]

Zkušenosti s tím jsou, skvělé a zajímavé postřehy. José taky píše o omezené životnosti a problematické opravitelnosti. Že by ty "D" koncáky mohly stárnout jako třeba lampy, nebo bez varování šlus?

[Tube Guru]

Zdar, pánové koukněte na Wiki a budete mít o třídách zesilovačů jasno: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zesilova%C4%8D Ano, jak zde již padlo je to opravdu digitální zesilovač, čili nuly a jedničky s PWM a na konci filtr typu dolní propust v postatě integrační člen, který odfiltruje vyšší harmonické pocházející z převodu A/D. Oproti tranzistorovému koncovému zesilovači je na tom lépe z hlediska tepelných ztrát, protože tranzistory pracují ve spínacím režimu. V sepnutém stavu jimi teče celkem vysoký proud (jednotky až desítky A podle výkonu zesilovače), ale napětí Uce je rovno saturačnímu napětí, které je podle typu tranzistoru typicky v řádu maximálně stovek mV, takže výkon je coby jejich součin nízký. V rozepnutém stavu je na nich naopak napětí rovné téměř napětí napájecího zdroje, ale zase jimi teče jen zbytkový proud tudíž nula nula nic a výkon ztracený ve formě tepla je opět maličký. Z toho důvodu by měly být tranzistory rychlé, aby byl přechod mezi stavy sepnuto - rozepnuto rychlý. Co se týká poruchovosti jsou na tom lépe než lineární analogové koncové stupně. Není třeba se jim vyhýbat, když se tak vyrábějí i Hi-Fi zesilovače a hifisti jsou nějací netopýři . "D" koncáky nestárnou jako elektronky, ovšem když už "odejdou" tak náhle = bez varování. Ostatně neznám polovodičovou součástku, která by nějak "varovala", že má chuť jít do kytek.

[Fořt]

Tak já se v tom odkazu nikde nedočetl, že je to digitální zesilovač … Jediná zmínka o digi je tam, že PWM se někdy používá jako levná náhrada A/D převodníku … To bysme z podstaty mohli podobně nazývat analogový delay a funkci BBD čipu taky digitální, když signál rozseká na kousky. Zrovna se funkce BBD diskutovalo ve vedlejším vláknu. Ale hádat se o tom dál nebudu. Howgh.

[Tube Guru]

Tak jsi četl nepozorně . Hned první věta "Zesilovače třídy D pracují v pulsním režimu podobně jako spínané napájecí zdroje"... Ti nestačí jako jednoznačné označení digitálního zesilovače?

[JirkaT]

Když už je řeč o BBD čipech, jaký je rozdíl mezi BBD a CCD čipy ? Našel jsem tohle, je to strojový překlad:

Jak už možná hádáte, tato technologie není nová. Byl vyvinut na konci šedesátých let (mezi lety 1968 a 1969) od Sangster a Teer z Philips Research Labs. Zároveň byla testována další alternativa. Byl nazýván CCD jako zařízení s nábojem. Byl vyvinut společností AT & T Bell Labs a byl v mnoha ohledech lepší než technologie BBD.

Nakonec, čipy BBD převládaly kvůli jejich jednoduchosti a nižším nákladům (přinejmenším u jednotek zpoždění). Bohužel, o tomto příběhu o tom nic víc neví, takže pokud jste technik, sdělte prosím své znalosti o těchto komentářích.

Zdroj: https://thatdelaypedal.com/2019/01/08/w ... bbd-chips/

EDIT 11:16 hod: tak jsem něco našel, v podstatě jde o patenty a peníze, jinak je to asi téměř to samé...
Opět kousek strojového překladu:

Záložní zařízení bylo vynalezeno v roce 1969 ve Spojených státech u laboratoří AT & T Bell Labs od Willarda Boyleho a George E. Smitha . [1] Laboratoř pracovala na paměti polovodičové bubliny, když Boyle a Smith představovali návrh toho, co nazývali v "notebooku" zařízení "Charge 'Bubble'. [2] Zařízení může být použito jako posuvný registr . Podstatou návrhu byla schopnost přenášet náboj podél povrchu polovodiče z jednoho skladovacího kondenzátoru na druhý. Tento koncept byl v zásadě podobný zařízení BBD, které bylo vyvinuto v laboratořích Philips Research Labs během pozdních šedesátých let. První patent ( US patent 4 085 456 ) o aplikaci CCD pro zobrazování byl přidělen Michaelovi Tompsettovi . [3]

Asi nechat být a nekoumat dál...

[Fořt]

http://www.bryston.com/PDF/newsletters/ ... r_V7_4.pdf
https://www.diyaudio.com/forums/class-d ... fiers.html
https://www.hifi-advice.com/blog/audiop ... mplifiers/

[simiruz]

Zvláštní, jak se někdo umí bavit sepisováním článků o tom, že obdélníkový signál, který na první pohled připomíná zápis na CD disky vlastně vůbec digitální není. A jak jsou všichni, kteří mu říkají digitální úplní blbci a diletanti.
Na druhou stranu lepší když se baví psaním příspěvků než kdyby rozbíjeli v parku lavičky
Dovolím si "znalcům" navzdory říkat digitální, protože mi to připadá výstižnější než "klás dí".

[Tube Guru]

Zdar, mám na to stejný názor: tř. D je digitální zařízení defakto výkonový A/D převodník. Analogový signál lze nalézt pouze na vstupu, pak se převede na logické úrovně L a H a dále až po výstupní filtr tam "skáčou" jen nuly (L) a jedničky (H), takže zoufalí puristé by jej mohli nazývat analogově digitální a měli by také pravdu. Pro mě je to digitál a basta .
Pro JirkuT: CCD chipy (nábojově vázané struktury) byly objeveny fou AT&T Bell Laboratories jako první v roce 1969, ze kterých bylo možné zkonstruovat např. dozvukovou linku, která nahrazovala nepohodlné pružiny. Dnes se používají jako snímací prvek digitálních fotoaparátů. Struktury BBD (Bucket Brigade Device) v česku nazývané familiárně "kýblbrigáda" vyvinula fa Philips v roce 1969. Je to v podstatě posuvný registr. Používají se v různých delayích flangerech a echách. Kdo potřebuje detaily, může se obrátit na tetku WIKI případně na příslušné patentové listiny.

[JirkaT]

Tube Guru: možná si nečetl můj poslední příspěvek, který v podstatě obsahuje to samé, co jsi napsal.
Víme, že obojí jsou nábojově vázané struktury - analogové posuvné registry. Mě šlo spíše o "skutkovou podstatu" věci, kdy se ve stejnou dobu na dvou místech zrodila stejná věc a patenty na "skoro to samé". Ale nechat ležet, pro nás důležitý byl důsledek - jednoduché delaye a chorusy... a foťáky...

[MartyC]

viděli jste tohle video? mně se taky líbí "A" víc...
https://www.youtube.com/watch?v=f0FWOCfXZzE

[Fořt]

Mustang není typický tranzistorový zesilovač, je to digitální modeling. To do tohoto tématu IMHO nepatří.
Přečti si starší příspěvky v tématu, některé diskuse (obzvláště s účastí pana Federmana) stojí za to.
Aby se to tu trochu oživilo k tématu, přidávám video se skutečnými tranzistoráky ze 70.-80. let:
Jeden z prvních (nebo vůbec první?) tranzistorových Marshallů:

Pamatuju si, že ho měl kytarista Roman Sluka z novopacké "jižanské" kapely Hogo (sami to nazývali "dřevorubecký rock"). Na koncertech jsem byl z jeho zvuku unešen, na CD kompilaci Whisky a fazole (nebo Whisky a buráky?) už se mi ten zvuk tak nelíbil a tranďák bych v tom asi poznal. Segebornovi to ale hraje výborně, jako ostatně všechno.
Yamaha:

[Fořt]

Ještě jednou Yamaha:

Nemohu si pomoci, ale ta Yamaha se mi v tom videu líbí víc než Bluesbreaker, dokonce mi přijde "marshallštější" (víc středů, ten Bluesbraker je tak trochu fenderovsky scooped, navíc trochu "pod dekou").

[HoSl]

Fořt: Za mě taky spíš ta Yamaha.

[grock]

Ještě jednou Yamaha:

Nemohu si pomoci, ale ta Yamaha se mi v tom videu líbí víc než Bluesbreaker, dokonce mi přijde "marshallštější" (víc středů, ten Bluesbraker je tak trochu fenderovsky scooped, navíc trochu "pod dekou").

To myslíš vážně ??