Krize

[Raerasta]

Zdravím vás, abych začal hraju cca 3 roky na kytaru a poslední asi rok je to hraní z donucení, bohužel nikde poslední dobou nehrávám, ale co chci říct ztratil sem chuť do hraní nebaví mě to a musím se nutit, dřív sem hrával často ale nyní skoro vůbec tak se ptám jestli se s tím někdo setkal taky popřípadě jestli mám tlačit na pilu nebo si dát prostě pauzu a věnovat se chvilku něčemu jinému,podotýkám že poslední rok sem hrával cca hodinu až 2 denně a víkendy moc ne jak kdy. Díky za odpověďi

[Hendrek]

...podotýkám že poslední rok sem hrával cca hodinu až 2 denně a víkendy moc ne jak kdy. Díky za odpověďi

Tak to jsi hrál o hodinu až dvě denně víc jak já, to bych neřekl, že jsi v krizi. Záleží ale, jak to cítíš. Mi pomůže k hraní většinou koupě nového nástroje nebo efektu. Krátkodobě. Protože mám GAS. Ale to sem nepatří.
Nepíšeš moc informací, jestli jsi hrál profesionálně nebo jen pro zábavu, takže zatím nelze moc co radit.

[MilanT]

Tak podle názvu vlákna jsem se lekl, že máš nevyléčitelnou nemoc nebo minimálně nějaký ten virus.
Pokud je ti míň než 30 let, tak těch krizí zažiješ ještě asi tak 60 až 90.
Já mám třeba krizi středního věku a musím se nutit chodit do práce a čistit si zuby. Jenomže to je asi důležitější než brnkání na kytaru (pokud tě to neživí a nic jiného neumíš nebo nemůžeš dělat). Dej si pauzu a za chvíli ti ta kytara bude zase chybět.
Věřím, že takovou podobnou krizí si prošel skoro každý.

[Raerasta]

Hraju spíš pro zábavu a pro sebe sem tam nějaká oslava u taboraku apod. Nikdy sem tohle nezažil kytaru jsem bral jako takový únik a bavilo mě to až do nedávna tím nemyslím ten rok ono to má hodně velký spád,navíc mám ještě psychické obtíže tak jestli to na to nemůže mít taky vliv

[Hendrek]

100% může. To bych ale v prvé řadě asi řešil spíše tu příčinu. Raději se kdyžtak poradit s fundovaným psychologem, pokud to je něco komplikovaného, lidi na fórech občas plácají.

[MilanT]

Tak jestli na to mají nebo nemají vliv tvoje psychické obtíže, tak to jsi na špatném fóru.
P.S. Hendrek rychlejší.

[Raerasta]

Mno asi máte pravdu, ale šlo mě spíš o to jestli se s tím někdo setkal taky a jestli to lámat nebo ne každopádně tomu dám čas a uvidím díky za odezvu

[stenly67]

Samozřejmě, že asi každý má někdy období, kdy se mu nechce hrát, anebo prostě nemá čas ale proč to nějak řešit nebo dokonce lámat? Hraj kdy se ti chce, pokud nehraješ kšefty kdy se prostě musíš kousnout, tak nehraj do doby než zas budeš mít chuť. Takové to, hrál jsem 1-2 hodiny denně...na to se vykašli, nechodíš do lidušky, nemusíš drtit úkoly, hrát se musí pro radost. Já mám v obýváku 4 kytary a někdy o ně nezavadím pohledem týden, a z toho si některou vezmu a zkusím si jen nějaký rif, a třeba mě to chytne ale taky třeba začíná nějaký film a tak mám jen 5 min na to rychle něco zahrát a zase pěkně do stojanu. Kytara je radost ne povinnost.

[himself]

Ja jsem nehral na kytaru 15 let, mozna vic. Delal jsem jiny veci, stavel dum, zakladal rodinu, hral na piano.
Ted jsem se ke kytare vratil s velkou vervou. Nicmene ruce a hlava jsou uz linejsi.

[Raerasta]

To souhlasím,ovšem u mě je problém, že nemám hranice a když něco chci tak toho dosahnu a tady bych řekl že jsem v bodě kdy to bohužel bez učitele nebo hraní někde venku dal nepůjde každopádně jsem rád. Myslel sem si že sem v tom sám a tohle se děje jen mě

[Jester]

Měl jsem ji (a budu ještě určitě mít) x krát. Nejhorší je dle mého kladná zpětná vazba. Čím míň hraju, tím ta hra stojí víc za pendrek. A čím víc to stojí za pendrek, tím míň hraju.
Většinou to přejde po čase samo. Dobrý je taky nějaký impuls. U mě funguje třeba, že narazím na nějakou pěknou skladbu, kterou se chci naučit. A pak strávím u učení delší dobu, hraje se mi lépe a hra mě zase začne bavit.

[Hendrek]

Mi celkem pomohlo k motivaci cvičit a hrát zaplatit si na dva roky soukromého učitele. Nechtěl jsem dělat na hodině ostudu, navíc by mi bylo líto vyhozených peněz, kdybych necvičil. Šel jsem hodně nahoru s technikou a tím pádem i hraní bavilo. Pak se naskytly tři děcka, na nic není čas a vše mám teď v útlumu, zahraji prd, ale živím ten plamének občasným nákupem nového gearu, ať nevyhasne. A věřím, že až děcka povyrostou, zas bude víc času.

[Raerasta]

No tak já se motivoval tak ze jsem se učil něco nového,mno u mě není problém lenost ale nechuť vim ze když k ní sednu přesto že nemám chuť hrát tak se akorát budu rozcilovat a stejně se ta hlava bude věnovat něčemu jinému a ten trénink bude stát za starou belu, dřív když sem bydlel s rodiči to bylo času,teď bydlíme s přítelkyní už solo a člověk dojde z práce jde nakoupit uklidi uvaří vypere a zjistí že je 7 hodin. Ja mam těch konicku poměrně dost a dost sem je kvůli kytare zanedbaval celkově spoustu věcí ne jen koníčky přítelkyni,rodinu,kamarády apod. Takže to vidím na krátkou stopku týden dva mezitím si najdu učitele a snad se do toho dostanu řekl bych že zahrát umím hezky baví mě fingerstyle a zkoušek tak zahrát různý písničky trsatkem skoro nehraju. Jinak jednoduchý riffy,trochu barecka a základy. Abych napsal aspoň jak su ja tom aj po technické stránce omlouvám se za chyby píšu v rychlosti

[stenly67]

Hlavně se vykašli na nějaké analyzování a hledání příčin, prostě to tak je a i když bude vědět proč, nic to nezmění. Buď nad věcí, kytara není středobod vesmíru, zajdi si s kámoši na pivko, udělej příjemný večer s přítelkyní, koníčků máš jak píšeš dost, tak odstav kytaru na chvíli bokem dělej jiné věci a počkej až bude nálada. Stanov si nějaké cíle, ne moc ani s termínem hned, prostě si najdi skladbu kterou se chceš naučit a dej si na ni dost času ať se k ní můžeš vracet. Možná děláš chybu, že hraješ sice 1-2 hod. denně ale jenom točíš skladby pořád dokola, ono hrát Rosu a spol. pořád a pořád ale sám je dost nudné a přestane to motivovat. Hráč potřebuje adrenalin v podobě publika a je jedno jestli je to pódium nebo táborák, a pokud se to povede, je to motor vpřed. Teď jsem absolvoval takové mini představení pro manželku na oslavě 50-tin, cca 35 lidí a já s dcerou jsme nacvičili 3 skladby jako podklad pro videoprezentaci. Manželka neměla tušení co chystáme, nacvičovali jsme to v utajení 2 měsíce a výsledek stál za to, i slza ukápla a já se cítil rozklepaný jako před 35 lety na zábavě. To jsou okamžiky proč tě baví kytara.

[Raerasta]

Mno tak s tím hrát před lidma je to celkem problém,ono takových oslav je dost a bylo by i kde zahrat jenže není zájem až bude jaro léto a budou grilovacky táboráky tak snad to bude lepší nedokážu se sám motivovat do nekonečna a hrát mezi 4ma stěnama to je zabijak, uvidíme jak to bude časem každopádně v květnu hrávam na Máje taková tradice sousedská bohužel je to až v květnu a písničky co tam hraju jsou klasiky,které dokážu zahrát,měl sem možnost někde teď hrát bohužel ta oslava se zrusila, dám tomu prostě čas a věřím tomu že ta chuť se vrátí.

[Maton]

Já občasnou nechuť k hraní řeším pauzou. Prostě nehraju. Prsty, mozek někdy potřebují vypnout a spolknout ty hodiny dřiny na hmatníku. Teď jsem nehrál cca 10dní a s novou silou, odpočatej zase jedu dál. Hrát s donucení je kontraproduktivní, nedoporučuju. Někdy hledám nový věci, inspiraci, cvičení, ať je to moje hraní pestrý, nebo jen tak improvizuju. Důležitý je taky hrát odpočatej s čistou hlavou a soustředěnej. A šťastnej! A těšit se. Je to pak slyšet a užiješ si to. Tahle "krize" přejde a zase ti to bude hrát, klídek. Mnoho zdaru.
Jinak souhlas s Hendrekem, rodina a hraní nejde dohromady, jednu pauzu jsem měl 8let