NĚCO O HUDEBNÍ TEORII

[starypard]

Ahoj,
Som začiatočník na gitare. Doteraz som hrával z tabov a nerozumel som prečo v melódii jeden akord ladí a druhý nie.
Začal som trocha študovať teóriu. A tu prichádza moja otázka. Mám C dur stupnicu s tónmi c,d,e,f,g,a,h. Viem že si môžem spraviť akordy: toniku z 1. tonu, dominantu z 5. tónu a subdominantu zo 4. tónu stupnice. Viem ako si spravím tieto akordy.
Ale nerozumiem jednej veci. Teraz keď budem hrať nejakú melódiu/solo v C dur stupnici, môžem použiť ktorýkoľvek z týchto 3 akordov na doprovod a bude to ladiť ? alebo je na to nejaké ďalšie pravidlo ?
Lebo napr. zahrám si v jednom takte tóny H, F, A, čo je akože melódia dosť debilná ale v tomto prípade keby som do toho na doprovodnej gitare zahral akord C dur, ktorý má tóny C,E,G tak to znie zle a neladí mi to.
Vďaka

Jdeš na to naprosto ..... no, tak je to moc zdlouhavé .....
Lépe je poslouchat, slyšet, natahovat ucho .... hraj to, co tam patří.
Je fuk, jak se to jmenuje ....
Nemusíš VĚDĚT, že to je správně.

Udělej si cvičeníčko (nebo dvě, nebo deset).
Vezmi si nějaké TABy z netu, chords + text z netu, jakékoliv, čehokoliv.
Pravděpodobně budou blbě.
Ty to zkusíš .... nebude ti to znít.
A to je přesně to.
Půjdeš za svým pocitem, správným.
Začneš hledat tóny, ty dobré.
Nakonec změníš i chords i TABs i .... i text
Kámo, není TOHLE hudba?
(já teorii umím, klasického vzdělání maje .... hraju podle uší a srdce - není jiné cesty)

[martin99]

waldir
väčšina vecí ktoré si napísal mi je jasné, aj tu stránku s teóriou poznám. Viem že si môžem postaviť akord na každom tóne akurát som to nepísal aby som to ešte viac nekomplikoval.

Nicméně v rámci harmonie bude dobře fungovat typicky jen jeden z nich. Který to bude závisí na dané skladbě, její melodii a hudebním citu. Obecně bude nejlepší ten, který se nejlépe protíná s melodií která na něm zní, a to tak aby poslední tón před změnou akordu byl součástí daného akordu.

Tu je problém že u začiatočníkov, vždy mám pochybnosti či to čo som si zložil je OK alebo je to blbosť. Preto na to zo začiatku idem takto technicky.
Jasné chápem že všetci radíte aby som na to šiel citom a srdcom a neviem čo ale v prvom rade chcem aj tomu čo hrám alebo skomponujem trochu rozumieť.

Nicméně v rámci harmonie bude dobře fungovat typicky jen jeden z nich. Který to bude závisí na dané skladbě, její melodii a hudebním citu. Obecně bude nejlepší ten, který se nejlépe protíná s melodií která na něm zní, a to tak aby poslední tón před změnou akordu byl součástí daného akordu.

kde by som našiel o tomto niečo viac ? predpokladám že to bude zložitejšie

[waldir]

Jasné chápem že všetci radíte aby som na to šiel citom a srdcom a neviem čo ale v prvom rade chcem aj tomu čo hrám alebo skomponujem trochu rozumieť.

...

kde by som našiel o tomto niečo viac ? predpokladám že to bude zložitejšie

Já to chápu a snažím se radit technicko-inženýrským přístupem. Ono to bohužel ale nad určitou mez v hudbě už nefunguje - zda bude lepší durový nebo molový často záleží prostě na tom co se rozhodnul autor že tam bude patřit.

Pokud chceš exaktní odpověď tak se dá asi vyplodit něco ve smyslu že to ladit bude do té doby dokud se nebude melodie s akordem protínat příliš neharmonickými intervaly a dokud budou sousední akordy uspořádány ve vzoru který dává nějaký smysl v kontextu harmonického postupu. Bohužel to za prvé nefunguje - v některých akordech a skladbách fungují spolu dohromady i velmi disharmonické intervaly (namátkou Mendelsonův pochod obsahuje linky které jsou vůči sobě víceméně trvale posunuté o zmenšenou kvintu). Za druhé i kdyby to fungovalo tak ti to nepomůže v hraní protože ta pravidla budou prostě příliš složitá.

Nejlepší zdroj který znám je Yuhůova teorie - ta kterou jsem odkazoval. Když ji pročteš pečlivě a zamyslíš se nad každým bodem, zjistíš, že tam Yuhů popisuje přesně ty věci o kterých se bavíme velmi detailně a velmi technicky. Bohužel pořád ne zcela deterministicky - ono to totiž už víc nejde. (Yuhů je matfyzák - zamýšlí se nad věcmi strukturně a analyticky, a stejně tak píše i tu teorii. Nicméně je potřeba se nad každou větou trochu pozastavit a zamyslet co všechno implikuje protože přehlédnout část zcela zamýšlené sémantiky občas není vůbec těžké - to už je holt úděl takových textů.)

Odpověď může být možná jinde než ji hledáš - ve snaze posunout dál svůj hudební sluch. Pokud se rozhodneš jít touto cestou tak doporučuji zkusit zjistit více Alain Benbassatovo metodě. (Je zpracovaná v rámci několika aplikací pro PC a Android. Též lze najít pod heslem "Functional Ear Trainer".)

[waldir]

Lebo napr. zahrám si v jednom takte tóny H, F, A, čo je akože melódia dosť debilná ale v tomto prípade keby som do toho na doprovodnej gitare zahral akord C dur, ktorý má tóny C,E,G tak to znie zle a neladí mi to.

Příklad aplikace: C nemá s tóny H F A vůbec nic společného - ten průnik je nulový. Tzn. na základě toho co jsem napsal to fakt nebude ladit.

Zkusil bych akordy A, A7, H6 možná A sus2, možná D. Ale jsou to jen výstřely do tmy. A vymyslíš to též když si pročteš tu teorii.

[Atomcze2]

Dobrý den,

jsem amatérský hráč na kytaru, nedělá mi hrát podle napsaných akordů, ale občas se mi stane když hraju s kamarády že někdo řekne, budeme to hrát od G a v ten moment jsem vždycky ztracen a nevím přesně co s tím. Je to ta situace kdy bych měl použít kvintový kruh a transponovat?

[Moon]

Je to ta situace kdy bych měl použít kvintový kruh a transponovat?

Ano. A pro začínající hráče je dobré mít i transpoziční pravítku. Snad se dá ještě koupit.

[Hendrek]

Nebo je rychlejší a pohodlnější (hlavně, pokud se zvyšuje) použít kapodastr. Předpokladem je znalost teorie a tím pádem správné umístění kapa.

[Hendrek]

Pěkné video - hudební teorie v 16 minutách:

Samozřejmě je to ingliš, takže doporučuji předtím absolvovat video - angličtina v 16 minutách .

[pan Kulel]

Přátelé, potřeboval bych něco dovysvětlit. Prokousávám se poprvé v životě Zenklovým ABC hudební nauky (zdejší Neronův sókratovský rozhovor mám rovněž v plánu) a až do str. 86 jsem, dá se říci, všemu porozuměl. Ne že bych to všechno zvládl dělat nazpaměť z hlavy – to ostatně asi nikdy nebudu potřebovat, jsa pouhopouhým domácím drnkalem – ale rozumím tomu. Odvozování stupnic, kvartkvintový kruh, převraty intervalů, mody. Pochopil jsem i princip enharmonických záměn (že třeba Eis = F = Ges podle potřeby a že se podle toho může různě jmenovat také interval). Ale pak jsem narazil na toto: „Mimo hudební souvislost enharmonické intervaly stejně znějí, ale odlišně se jmenují. V hudbě mívají různou výrazovou platnost, např. zvětšená sekunda se vyznačuje silným pohybovým napětím a vyžaduje pokračování, kdežto jí enharmonická malá tercie je obvykle intervalem klidovým.“ (kap. 38, str. 86 v 7. vydání z r. 2000)

A jsem v háji. Jak může akusticky totéž znít pokaždé jinak? Z kontextu vyplývá, že pan profesor hovoří o rovnoměrně temperovaném ladění, čili v rozdílech mezi půltóny v přirozeném ladění to asi nebude. Napadá mě jen, že by to snad mohlo vyplývat z použité tóniny, a tudíž stupnice? Že tedy v některých tóninách by dejme tomu C–Dis znělo dynamicky, zatímco v jiné by enharmonické C–Es znělo klidově? Zkusil jsem si to zabrnkat na ukuleleti, ale moudrý z toho nejsem.

Děkuji za případné poučení.

[Hendrek]

Ano, nejspíše to bude v kontextu související předcházející a navazující harmonie (tedy tónina skladby).
Chválím za zodpovědné samostudium.

[vasekh]

To je klasický příklad, kdy popsáno v knize je to prakticky nepochopitelné - ale kdyby to předvedl v kontextu u klavíru, tak by to bylo za minutu jasné (pravděpodobně).

[accc]

Chápal bych to tak, že pokud hraji v Cdur, pak se tam ten tón es úplně nehodí, je tam to "napětí" - i když spíše mezi tóny es a e. A pokud hraješ v Cmolu, pak tam es patří. Ale odhaduji bez úplných souvislostí.

[Pawlik]

Asi tak, jak píše Accc.
Plus záleží na tom, v které oktávě. Vymyslel jsem si takový kytarový pahmat, kdy hraju "k velké tercii ještě malou", což by znělo "divně" , jenže tohle by na kytaru zahrát stejně nešlo, takže já to hraju až o oktávu výš. Dohromady mám k základnímu E ještě Gis (tedy velkou tercii), d (malou septimu) a ve vyšší oktávě g. Což je v této pozici zvětšená nona (aspoň podle Šolce: Tajemství akordových značek) a dohromady tvoří akord E 7/9+

[accc]

Třeba tady....

[vasekh]

Asi tak, jak píše Accc.
Plus záleží na tom, v které oktávě. Vymyslel jsem si takový kytarový pahmat, kdy hraju "k velké tercii ještě malou", což by znělo "divně" , jenže tohle by na kytaru zahrát stejně nešlo, takže já to hraju až o oktávu výš. Dohromady mám k základnímu E ještě Gis (tedy velkou tercii), d (malou septimu) a ve vyšší oktávě g. Což je v této pozici zvětšená nona (aspoň podle Šolce: Tajemství akordových značek) a dohromady tvoří akord E 7/9+

Nevím, jaký pahmat jsi vymyslel, ale tady tenhle pán nás to naučil hrát celkem jednoduše

[Pawlik]

Jo, to bude ono.
Já taky netvrdím, že jsem to vynalezl od základu, to bych si musel hodně fandit (ostatně, prakticky všechno v tomhle hudebním stylu, či spíše v celém proudu) bylo vymyšleno už před více než sto lety v deltě Mississippi (pokud to tedy nebylo ještě o něco dříve v Tibetu, a to Járou Cimrmanem) . Vymyslel jsem SI to pro sebe - asi podobně, jako jsem SI vymyslel pořadí krabiček v pedalboardu, taky tam nemám nic převratného a v zásadě stejně to používá drtivá většina kytaristů už od dob, kdy se začaly používat efekt ve větších sestavách. A to, že jsem si ho vymyslel je důsledkem toho, že si nevzpomínám, že bych ho kdy viděl nakreslený v nějakém folko - čundráckém zpěvníku (ze kterých jsem v mládí hodně čerpal), ani v jiné "příručce pro kytaristy".
A pokud se týče hudební teorie, doufám, že nepíšu úplné nesmysly. Jsem ryzí samouk a noty jsem se začal učit teprve před rokem, ve věku značně pokročilém. Docela rád bych použil Cimrmanovo zvolání "Teď vidím, co jsem dříve neslyšel!" ale to by nebyla úplně pravda - slyším celkem slušně, ale teď spíš začínám chápat "proč".

[starypard]

...že třeba Eis = F = Ges ....
Děkuji za případné poučení.
[/quote)
Kdybys hrál na nástroj, který nemá temperované ladění a umožňuje hrát čistě, nikdy bys toto nemohl napsat.
Eis, F a Ges jsou tři různé tóny. A dokonce, v každé stupnici zní ještě jinak.