charliealpha píše:No jo ty vole...tak takhle chutná kyselina sýrová
Zahoďte elektrický kytary a alespoň při komponování používejte akustiku, protože i ta nejdrsnější metalová skladba by měla bejt poslouchatelně zahratelná na španělku Výsledek je pak mohem smysluplnější než highgainový prudukty.
Tohle se vubec neda aplikovat na vsechny zanry. Uz vidim, jak hrajes treba Sunn O)))) na spanelku Nebo naopak nejaky grindcore.
Ale u vetsiny stylu to urcite neni spatnej zpusob.
PRS CE24, ENGL Blackmore, Orange PPC412, kotel efektů na pedalboardu ‘Men have become tools of their tools.’ ~Henry David Thoreau Somnus Aeternus
nevim kam s tim tak se zeptám tady..
co byste mi doporučili za song na procvičení základních akordů...něco lehkýho prostě...jen nechci nějaký songy k táboráku nebo tak... třeba něco od Nirvany jestli se vám něco vybaví, co ste třeba někdy hráli nebo tak něco.. nějakej profláklej vál, nemusí to být zrovna Nirvana, to je fuk dík
PEAVEY T-40 1979 --> KORG PitchBlack --> BlackAudio FUZZ --> BOSS ODB-3 --> AMPEG VT-40 Head 1972 --> TC Electronic BC410 --> TESLA 115
Takamine G320
Bach ukulele
Ahoj.
Při pročítání článků tady na fóru jsem narazil na termín frázování.
Nevím ale co to vlastně znamená a jak se to hraje. Hledal jsem, ale odpověď jsem bohužel nevypátral.
Poradí mi někdo, prosím?
Já to zkusím po svém - třeba mě někdo opraví. Jde o spojování tónů do logických celků, se začátkem, vývojem a ukončením. Ve zpěvu bychom asi řekli na jedno nadechnutí.
Já mám slovo "frázování" spojený s významem zhruba, jak když bubeník řekne "groove", ale u zpěvu. Čili způsob posazování tónů do rytmu (to dělá každý zpěvák jinak). Ale vůbec na tomhle výkladu netrvám.
Já to mám zas spojený s kyt. sóly. Že to není jen řada tónů v rytmu (ale i to může mít svůj půvab), ale že jsou to "fráze" třeba po 4ech taktech, jakoby různé motivy, které sice navazují, ale zároveň jsou ukončené. Buď pauzou nebo delším doznívajícím tónem.
Jedno z mých oblíbených sól :
Naposledy upravil(a) torst dne 8.06.2020 16:33, celkem upraveno 1 x.
Já se domnívám, že revoluce je zvrat k lepšímu. Kontrarevoliuce je síla, která tomuto zvratu brání. Kontrarevoluce se drží u moci zuby nehty. Ti starší už pouze nehty. (Zdeněk Svěrák, 1989)
podle me je to od kazdyho neco, ale asi za me je nejbliz to co napsal himself - jen to jeste po svem rozvinu -
na kytare je obrovsky rozdil jestli jednotlivy ton zahrajes downstrokem nebo upstrokem, jestli na nej "najedes" slajdem z tonu niz nebo vys, jestli ho zahrajes vytahnutim jineho tonu o prazec dva niz, jake na nej aplikujes vibrato, jakou technikou pravacky se k nemu dostanes a podobne - to vsechno se pak spoji a pak prijde ta druha cast - cela hudebni fraze, kde muzes jednotlive tony oddelovat jako staccato, nebo je naopak slajdem ci hammeringem spojis.. tyhle techniky pak aplikujes na nejakou souvislou radu - vetu - tonu a najednou frazujes
(ja teda hlavne vychazim z anglickeho "phrasing", na youtubu pod tim urcite najdes mnohem vic nez by clovek stacil popsat, ale vesmes se jak to, tak to co jsem psal, tyka hlavne solovani)
Děkuji moc za odpovědi. Tak už to tak nějak chápu. Jednotlivé fráze se tedy od sebe oddělují jak píše torst dozněním či pauzou.
Existuje nějaké pravidlo, kde začínat novou frázi, nebo to je jen podle pocitu každého hráče?
Napadá mě třeba u doprovodu, že nová fráze začíná vždy po změně akordu a tu přdchozí frázi ukončím utlumením akordu předchozího.
Torste, to sólo je A1, také se mi líbí.
Poslechni si od PF desku Momentary Lapsure of Reason. Píseň je z ní a je tam takových víc. A nebo PF - Live in Venice, 1989. To byla tehdy moje Bible.
K tomu frázování - těch významů je víc, nebazíruju na své jediné pravdě, beru i předchozí názory. Ale kdybych to vztah na kytaru, tak tam to chápu hlavně v těch sólech, jak píšu. Nová fráze, máme-li takto teoretizovat, může začínat klasicky na 1. dobu, ale i na 2. nebo 3., nebo na 1/2. Pak je to zajímavější, ale taky se vrátit na tu 1., protože pak to začne bejt "výmluva", že hraješ na 2., protože neumíš trefit 1. ...
U beglajtu nevím, tam jde o rytmus a jeho přesnost důrazy, tam si nejsem jist, co bych hledal za frázování, ale třeba mě někdo doplní.
Já se domnívám, že revoluce je zvrat k lepšímu. Kontrarevoliuce je síla, která tomuto zvratu brání. Kontrarevoluce se drží u moci zuby nehty. Ti starší už pouze nehty. (Zdeněk Svěrák, 1989)
Tak jsem se "hezky" rozepsal, jak mně v mládí hodně pomohly pravidelné návštevy v "lidové škole umění" a co všechno, jaké základní návyky mě starší pan učitel naučil a chtěl doporučit to samé, ale teprve potom se podíval letmo na ceny školného. No nic, je jiná doba a lidé se tím živí, což je pochopitelné. Sehnal bych si staršího muzikanta, nebo učitele důchodce a dohodnul se s ním na pár lekcích, třeba u něj doma. Vysvětlovat rytmus a hudební cítění na netu nelze.
PF, resp. Gilmourova sóla, je určitě dobrý příklad na frázování. V hudebnín teorií se frází rozumí nějaký ucelený úsek (ve zpěvu třeba zazpívaný na jeden nádech), v kytaře to jsou jednotlivé licky. Gilmour je v tom geniální, to prostě nespočítáš, to musíš cítit. Já bych jako názorný příklad uvedl třeba sólo v Another Brick in the Wall part II ...
Jak píše Himself, skupiny tónů tvoří celky - hudební myšlenku, téma, frázi. V klasice se používá věta ale to už je myslím větší celek jako třeba sloka. Fráze chceme-li - lick je jakýsi elementární hudební útvar, ze kterých se skládá celé sólo, některé fráze jsou jenom jednou, některé se periodicky opakují, různě kombinují. Frázování může být způsob přehrávání frází = sól, možná i jakési zdůraznění (odddělení) jednotlivých témat, nedrmolit to celé najednou bez nějakého ohraničení.
nzp píše: 9.06.2020 11:19
Fráze jako celky jsou bez diskuse ok, ale slovo frázování s tim nemá nic společnýho. To se týká rytmu, groove, flow...
https://www.guitartricks.com/blog/phras ... l-phrasing
České zdroje (hudebně teoretické) ti vyplivnou víceméně totéž.
Je to jen příklad toho, jak se nějaké slovo používá nesprávným způsobem. Asi jako tremolo a vibráto na Fenderu Stratocasteru ...
Jak píše nzp, jde mi o frázování ve smyslu rytmu, týkajícího se kytarového doprovodu.
Prvně jsem na frázování narazil ve vlákně 'Učení začátečníka', kde John M. William o svém žákovi píše: ...Akordy krom Gčka zvládně všechny, ale nedokáže je prohodit... ...krom toho nemá vůbec cit pro frázování a podobně...
Jde mi hlavně o to, jak jako začínající kytarista frázováním nepolíbený přistoupit k tomu citu pro frázování při doprovodu. Jak správně frázovat. Je to jak se píše ve Fořtově odkazu, oddělovat fráze (zde akordy) pauzou?