Čtvrttónová hudba

[jung]

Nevím, jestli se trefím, ale kdysi jsem se zabýval Aloisem Hábou (i pod vlivem cimbálky) a byl jsem zvědavej, jak může jeho čtvrttónový klavír znít. Použil jsem dvoje klávesy a jedny přeladil o čtvrttónu
výš. Asi jsem ani tehdy vlastně nevěděl, jak čtvrttónové harmonie mají znít.
S nástupem Internetu jsem měl možnost Hábu si poslechnout (příliš mne to nenadchlo) a rád jsem se vrátil ke klasickému temperovanému ladění . Inu tradicionalista.

J.

[edit PtJaa: celé téma odděleno z jiného tématu]

[houslenka]

jung:
Ano, Hába byl u nás velkým průkopníkem čtvrttónové hudby. A také používal z počátku dva klavíry naladěné od sebe o čtvrttón. Tahle cesta mě také napadla, ale protože mám k dispozici jen to své el. piano, nemohla jsem touto cestou jít. A také nevím o nikom, kdo by mi řekl, že čtvrttónová hudba je hezká ale mě se líbí, jsem asi výjimka.

[jung]

PtJaa:


jung:
Ano, Hába byl u nás velkým průkopníkem čtvrttónové hudby. A také používal z počátku dva klavíry naladěné od sebe o čtvrttón. Tahle cesta mě také napadla, ale protože mám k dispozici jen to své el. piano, nemohla jsem touto cestou jít. A také nevím o nikom, kdo by mi řekl, že čtvrttónová hudba je hezká ale mě se líbí, jsem asi výjimka.

No, málokdo asi ví, že čtvrttónové harmonie na Moravě stále a nádherně žijí. Ač jsem původně "rocker",
pořád zbožňuju cimbálku a "ujeté" housle a zpěv o čtvrttónu je jedním z těch hlavních důvodů.
Ne, že bych uměl posunout zpěv právě o čtvrttónu, ale je v tom právě ta zvláštní dynamika.

Taky už moc lidí neví, že Alois Hába začínal hrát na housle v cimbálce ve Vizovících. Tady je nejspíš
začátek jeho teorií (Nebo spíš v Indii?)

Zuzana Lapčíková se svou cimbálkou (Vlnaran? - už je to dávno) hrávávala Hábovy skladby.
J.

[houslenka]

jung:

Podle literatury, kterou studuji k diplomce, je ten původ právě v tom jeho muzicírování v dětství, kdy začal zkoumat při hře na housle různé tóny a jejich čtvrttónové zvyšování či snižování, a také v lidové hudbě, která ho obklopovala a kterou se i mnohokrát při své tvorbě inspiroval. A také začal skládat ve čtvrttónech, protože (dle jeho vlastních slov) mu stávající diatonicko-chromatický systém přestal stačit

[Predator]

Počúval som ukážku toho Hábovho štvrťtónového klavíra ... a strašné niečo. Štvrťtóny sú fajn ako občasný odohacujúci prvok (napríklad vytiahnutý tón na gitare v blues, pohrávanie sa s ladením tónu hore dole na saxofóne v nejakom jazze atď) ... ale kompletne rozladená skladba bez jediného ladiaceho súzvuku je doslova týraním uší. Je to ako s korením - bez jeho štipky nemá jedlo tú svoju chuť, ak je toho priveľa, tak je to nechutné, a samotné korenie o sebe bez jedla je nepožívateľné.

[Hendrek]

... ale kompletne rozladená skladba bez jediného ladiaceho súzvuku je doslova týraním uší.

No, ono to právě není rozladěné, to jen tvé evropské uši, resp. mozek, zvyklý od malička škálovat po půltónech to není schopen akceptovat, že to tak má znít .

[houslenka]

Líbí se mi, že jsem svým příspěvkem někoho podnítila k poslechu Hábových čtvrttónových skladeb.
Jak říká Hendrek - když přijmeš ten fakt, že je to hudba nikoliv falešná, jen prostě jiná, nová a zvláštní, zkrátka mikrointervalová, je to moc zajímavý poslechový zážitek. Ale je hodně lidí, kteří to rovnou odsoudí, a to i z hudební branže. Hudebníků, kteří by se tím nějak zabývali, je bohužel dost málo.

[jung]

Počúval som ukážku toho Hábovho štvrťtónového klavíra ... a strašné niečo. Štvrťtóny sú fajn ako občasný odohacujúci prvok (napríklad vytiahnutý tón na gitare v blues, pohrávanie sa s ladením tónu hore dole na saxofóne v nejakom jazze atď) ... ale kompletne rozladená skladba bez jediného ladiaceho súzvuku je doslova týraním uší. Je to ako s korením - bez jeho štipky nemá jedlo tú svoju chuť, ak je toho priveľa, tak je to nechutné, a samotné korenie o sebe bez jedla je nepožívateľné.

Hm, ono by stálo za zmínku zamyslet se nad historickým vývojem temperovaného ladění.
Dnes už asi nikdo nezjistí, jak se cítili posluchači při poslechu Bachova "Temperovaného klavíru",
ale od pamětníků si pamatuji, že poválečný přechod ladění od předválečného komorního "a" z 435 Hz
na 440 Hz jim dělal starosti, jak jej posluchači přijmou.(A co hráči a nástroje). Dnes si už nikdo jiné ladění (nemyslím tím podlaďování basy či kytary) představit neumí.
Takže je to jen otázka, jak naučit ucho slyšet.
Soubory, které používají čistá ladění působí dnes poněkud exoticky.

Sám jsem hrál vždy na kytaru nebo klavír, takže s houslemi nemám žádné zkušenost. Ale od houslistů vím,
že rozdíl mezi "cis" a "des" by měl být právě onen čtvrttón. Temperovaný "cis" pak hrají někde uprostřed.
Jaký vliv to mělo pro Hábu, opravdu nevím.

Jaký závěr pro čtvrtónový klavír mě nenapadá (Ani matematicky)

J.

[Hendrek]

Komorní ladění A=440Hz ale není všude standardem, stále se využívá i jiných ladění.
Nicméně to úplně nesouvisí s mikrotonálními intervaly. Mikrotonální Intervaly mezi notami v daném ladění budou stejné ať už ladíš A=440 nebo A=435. Nebo ne?

[jung]

Jen jsem chtěl zdůraznit, že lidské ucho si zvykne na vše (skoro). Protože Hába zkoušel i šestinotónovou
harmonii, tak už si musím říct, že pro nás "Indoevropany" jsou mikrotonální intervaly docela blízké.
Jestli na Hábu působil vliv Indie to opravdu nevím.

Ale pro mne pan Ravi Shankar (60. léta) působil jako zjevení - Koncert pro Bangladesh???

J.

[Hendrek]

PS: téma mikrotonální hudby obecně je jistě zajímavé a výživné, ale obávám se, že v tomto threadu (název a prvotní dotaz) je to trochu OT. Sypu si popel na hlavu i já sám. Pakliže je zájem o tom obecně diskutovat, mělo by se to oddělit do separovaného vlákna.

[jung]

Jen poznámku ke vnímání mikrotonální hudby u nás:

Kdosi moudrý kdysi prohlásil, že právě čtvrttónové harmounie zůstaly zakonzervovány historicky
na Moravě a spatřoval v nich vývoj z vícetónových stupnic Indie.

Ale nejspíš tento fakt není dán geneticky, ale je pod vlivem prostředí, ve kterém muzikanti vyrůstají.

Pohled "starého pamětníka":
Ravi Shankar (sitar) je veliká hvězda - přítel Beatles, učitel George Harrisona ve hře na sitar.
Geneticky je talent k muzicírování dán od Boha.
Norah Jones je jeho americká dcera, ten talent má určitě od něj, ale skládá , tvoří a fantasticky
zpívá v 12-ti tónové soustavě ve jménu svobodného jazzu.
Nemyslím si, že by měla chuť se vrhnout na vícetónové indické stupnice.

J.

PS Raviho druhá dcera Anoushka je zase hvězda ve hře na sitar. Nejspíš je čistokrevná Indka.

[Japhy]

Ahoj, měl bych dotaz na znalce mikroladění. Náš banjista má OCD projevující se neustálým ťukáním na blánu a zjišťováním do jakého tónu je napnutá (pacient ), jeho svatý grál je "něco mezi G a Gis". Bude mu 50 a jako jeden ze sranda dárků mu chci vyrobit ladičku na komorní "něco mezi G a Gis" včetně stylové krabičky na 3D tiskárně. Mám klasickou mosaznou vidličku na A 440 Hz, koupil jsem mosazný drát stejného průměru, napájím na konce pár mm prodloužení a budu ubírat. Otázka je na jakou frekvenci a jak si jí nastavit na ladičce (mám klipového Petersona, ale jak si tam pohrát s čtvrttóny fakt netuším). Něco mezi 391.995 Hz a 415.303 Hz, ale kolik to teda má být. Nemusí to být zase bůhvíjaká přesnost, ale ať se s tím nedělám zbytečně. Předem dík.

[himself]

Tak to je pecka darek
Jinak bych si to asi rozdelil "logaritmicky napul" a frekven i si pak ladil nejakou jednoduchou apkou v pc nebo telefonu.

[bazdesh]

Nota #66 je to co potrebujes (takze 403.482 Hz)
https://sevish.com/scaleworkshop/?name= ... penv=organ

[Japhy]

Dík, už jsem si to odvodil, 2^(1/24) od nejbližších tónů. A už to mám i zbastlený. Pár milimetrů a co to udělá, teď už jen krabku.