Bortící se vrchní deska

[himself]

Ahoj, mám "nějakou španělku", na které samozřejmě byly roky kovové struny.
Kobylka je "na cestě", ne moc, ale dost na to, aby kytara neladila. Chystám se zkusit kobylku sundat a přilepit novou. Víc mi ale vadí prohnutá deska - dá se s tím něco udělat?
Rady "vyhoď to a kup si novou" prosím nepište

[himself]

Abych to ještě upřesnil - chci se totiž dostat i na slušnou action, což je bude asi problém, protože celková výška kobylky (i se slušným krkem) vyjde tak do centimetru...

[cherreda]

Čoveče, kdysi mi kytarář říkal, že jak se toto na španělce stane, finito.
(chápu, že to nechceš slyšet)
Resp. radši upřesním - myslím tu vyboulenou desku, odlepená kobyla je relativně běžný servis.

[himself]

Zajímavé je, že to žebro pod kobylkou není nijak utržené, prostě se prohnulo taky.
Asi je to otázka nějaké míry - věřím, že pokud se tam "vejde kobylka", je to ještě únosné. No, nechám to uležet.

[starypard]

Nu, pokud je deska vyboulená, asi ji zpět nevrátíš. Potřebujeme tedy zmenšit kobylkový plátek. To lze. Pokud by ani toto nestačilo, zmenšit kobylu. Pokud nestačí ani to, kobylu zanořit do desky. Vše čistě truhlářské úvahy. Vše lze realizovat. Stojí ti to za to? Takové domrvení kytary? Proč? Co se tím získá? Má ta kytara tak úžasný zvuk a tak moc skvěle se na ni hraje?

[himself]

Dekuji za prvni pulku zpravy

[starypard]

Ohledně dřeva, jako převládajícího matroše (a zatím stále oblíbeného) pro výrobu kytar i nábytku, oken a dveří (nakonec i celých domů) sděluji následující triviality:

- rozměrové změny běžných dřevin vlivem vlhkosti jsou v řádu procent (i desítek procent) v závislosti na směru
- truhláři běžně někde obouchnou finálově opracovaný materiál (ale ještě bez povrchové úpravy), vlastně do něj omylem udělají jámu, namočí ho, a matroš se vrací zpět .... pak se na finál opracuje
- nábytek, dveře, okna či podlaha, naprosto tvarově i vlhkostně ustálené, letité, po navlhčení někdy nabobtnají tak, že se až zbortí, po opětovném vyschnutí jsou menší (ale i o dost) než byl dříve.

Překližky, spárovky a jiné sendvičové materiály jsou obecně tvarově stálejší, ale v určitých situacích se chovají stejně, ne-li hůře.

Otevřené materiály jsou citlivější než povrchově zavřené, ale ty povrchově zavřené se pak v případě průseru chovají zas ještě hůř a oprava trvá déle (lze-li ji vůbec realizovat).

Tolik zkušenost dřeváka (takhle se dá mluvit hodiny - obecně, kytary se v praxi nijak neřeší, jde o pop music, vchodové dveře za padesát litrů nebo portál za sto, či podlahu za dvěsta, chcete mít asi přecjen lepší, ni?)

[potkanX]

JLD bridge doctor. respektive vyrobit si nieco podobne doma. je tam ale hrozba prasknutia kobylky.

[džetro]

Mám takových kytar plnou dílnu, opravit to jde, většinou k tomu bývá šíleně prohnutý krk který dohmatu nepomůže. Lidi to chtějí opravit z nostalgie, jinak radím pověsit na zeď, za ty peníze to nestojí, výsledek nebude příliš uspokojivý.

[himself]

Tak jsem zpět s uptaem, pro zajímavost. Děkuji za odkaz papilionovi; že dřevu nesvědčí přílišná ani nedostatečná vlhkost víme všichni, ale jak se to konkrétně projeví třeba úplně až tak jasné není.
Kytaře jsem sundal kovové struny a nechal ji aklimatizovat a řekl bych, že se vyboulení zmenšilo. Když dorazila objednaná kobylka, pokusil jsem se starou deformovanou sundat. Povedlo se to jakž takž - kytara je asi překližková, takže místy šla dolů i jedna vrstva překližky. Vzhledem k uvedenému a taky k tomu, že deska se vybulovala hned za žebrem/kobylkou, tj. dost nerovnoměrně, nepodařilo se mi dostat dosedací plochu do roviny.
K přilepení jsem použil epoxid, což se sice nedělá, ale chtěl jsem mít jistotu pevného spoje. Použil jsem tři truhlářské svěrky a řekl bych, že přítlačná síla byla dostatečná.
Včera jsem natáhnul struny (nylonové) a začal ladit.
Když jsem byl zhruba jeden tón pod standardním laděním, začal jsem mít dojem, že kobylka se opět poroučí. Když jsem byl o půltón pod standardním laděním, ozvaly se dvě nehezké rány praskajícího dřeva.
Musím říct, že mě to dost otrávilo, protože jsem postupoval poměrně pečlivě a umístění kobylky a snížení plátku se povedlo dobře - kytara se zdála býti parádně hratelná. Má pro mě ideální parametry: cca 46mm ořech a menzura 630.
Vzhledem k epoxidu se mi nechce do sundavání kobylky - asi by to nedopadlo. Jediné, co mě napadá, je našponovat to strunami a vzniklou spáru znovu zalít epoxidem a struny povolit (když zprasit, tak pořádně).
Poslední krok budou už asi jen kamna, ale je mi to líto
Mimochodem, nemáte tip na nějaké praktické balení epoxidové pryskyřice? To stávající se ředilo 100:6,5, což se prostě blbě trefuje (dva gramy kuchyňská váha už moc nedává).

[cherreda]

Toto se mi několikrát osvědčilo, měl jsem tuby i "stříkačky":
https://www.pattex.cz/cs/produkty/epoxi ... pidla.html
Leze to z jedné dírky, stříkačka složky/tuby rovnou mísí přes takový pochystátůrek, který lze přikoupit, páč lepidlo v něm pak zaschne.

Akorát si říkám - vzhledem k tomu, že epoxid zpravidla drží jak prase - jestli se pod kobylou spíš nezačala rvát překližka, jakože dýhy/vrstvy od sebe. Mohla být už načatá z vyboulení.

[starypard]

Mimochodem, nemáte tip na nějaké praktické balení epoxidové pryskyřice? To stávající se ředilo 100:6,5, což se prostě blbě trefuje (dva gramy kuchyňská váha už moc nedává).

Epoxid není nijak zvlášť citlivý na míchací poměr. Samozřejmě, když ho dodržíš, je to ideální. Když ne, držet to bude taky. Akorát - když dáš málo tužidla, bude to tuhnout pekelně pomalu, třeba tejden a vejsledek nebude ouplně košer, prostě bylo málo komponent na tu chemickou reakci, nezasáhne to celý materiál v celém objemu tím správným tempem. Pokud ho dáš trošku víc, reakce bude moc rychlá, epoxyd sám sebe přehřeje (což mu škodí) a spoj bude křehký a nepříliš pevný. Přesto to bude držet jako čert skoro ve všech případech. Odměřuji to desítky let od oka a vždy to lepí a drží. Dneska sdělám zase asi půl deci. Kov - dřevo.

[himself]

Dekuji!

[Tengli]

A nebylo by lepší to vyřešit kovovým struníkem? Ať se tah změní na tlak. Španěla ti tu kobylku při použití kovových strun asi stejně neudrží...

[himself]

Ne, jsou tam nylonky!
Docela jsem s tím (struníkem) laboroval u jiných kytar a nabyl jsem nějaké zkušenosti. Tlak je mi z konstrukčního hlediska sympatičtější, ale tahle změna má fatální vliv na zvuk. Roli hraje zřejmě dosedací plocha - kdyby byla dokonale hladká a kusy k sobě seděly, určitě by to bylo lepší.
Domnívám se ale hlavně, že zatímco u archtopů je mnohem větší úhel nabíhající struny (kobylka je výš díky úhlu krku) a tedy i vektor směrem do kobylky (a tedy přenos vibrací), u flattopů to tak není a proto jde ten zvuk do háje...

[cherreda]

Mimochodem - už jsem viděl jak přesně toto někdo vespod pod kobylou podlepil kouskem plechu a pojistil šroubama nahoře s širokýma podložkama. Tak to pak můžeš nakonec ještě zkusit.

[himself]

Ano, takove strojarske reseni

[cherreda]

Ještě by šlo cosi jako příhradová konstrukce uvnitř kytary, která by naopak přední desku táhla směrem k zadní desce tak rafinovaně, aby se tah plošně roznesl až k lubům a zadní deska se nedeformovala.
TO by byl teprve masterpiece.
Zde už nejde o kytaru, ale o principielní vítězství nad tupým předmětem, který si dělá co chce.

[potkanX]

ako som pisal, JLD bridge doctor je udelatko presne pre tieto pripady. instaloval som samodomo verziu uz asi do troch gitar a skutocne to funguje.
https://www.youtube.com/watch?v=nxJpM4x ... e=emb_logo
tu udelatko na rovnakom principe od breedlove
https://www.youtube.com/watch?v=4tWo_KihoaA
kus mahagonu, zavitova vlozka, zavitovy slimak so zbrusenou spickou, 6mm dreveny kolik co predavaju na metraz, par desiatok minut roboty a problem je vyrieseny

[cherreda]

To je super