Kytary Martin

[cherreda]

A ještě ta neskutečná krása jde o dalších 0,001 % neskutečnosti zlepšit a momentálně dokonce se slevou.
https://kytary.cz/martin-luxe-bridge-pi ... /HN212915/

[jbiker]

No, hnus fialovej, ale na fóru Martin fanatiků za tyhle kolíčky dávají ruku do ohně. Zase na druhou stranu, D-28 má z výroby prach obyčejné plasťáky, jakkoliv je ve specifikaci kost. Takže jsem nedávno koupil od Přindiše echt kost a dám ruku do ohně, že to hraje o 0,1% líp .

[cherreda]

Fascinující je věta: zirkonium "energii spíše odráží, než aby ji absorbovalo" a proto blblbl... táákže kryptonit a z kytary je superkytara.
Ale tak v pohodě, titan taky nebude levnej a určitě takové kolíčky existujou.
O dopadu na zvuk netřeba diskutovat.

[himself]

Kdyz si uvedomim, ze kolicek je jen zajistovaci a skoro zadny tah neprenasi, prekvapuje me, ze by to melo mit vliv na zvuk (nebo opravdu ty setiny procenta).

[himself]

Mimochodem koukam dobre, ze vsechny lepsi kytary maji ebenovy hmatnik? A levnejsi richlite?

[bromden]

Je to tak. Mimochodem, ten richlite není nepříjemnej. Jen - když už Martina, tak bych prostě chtěl dřevo. Ale bude to jak s korkem vs. šroubovacím vrškem u vína. Funkční to bude, ale ten pocit. ..

[himself]

Jo, souhlas. Ja mam rad palisandr, eben bych nerad. Ale naslepo bych to nepoznal.

[Šimkojc]

Martin dává standardně na všechny modely kytar včetně nejdražší D45 (základní cena v USA 9 500,- USD) plastové kolíky, liší se jenom tečkou (plast, želva, abalone). Mám jejich kolíky rád, protože díky delší drážce se dají zamáčknout do kobylky na doraz i u tlusté struny E6. Osobně si nejsem vědom žádných slyšitelných rozdílů, které by vyplývaly z různých materiálům kolíčků a když, tak to asi byla spíš autosugesce. Nějaký malý vliv by mohla hrát jejich hmotnost, nezkoušel jsem mosaz.. ..
Richlite jsem měl, v zásadě to ničemu nevadí, ale ten pocit to není. Navíc je to nějakými pryskyřicemi napuštěný a lisovaný papír a ten se dělá (aspoň doufám) ze dřeva jako docela složitý chemický proces, takže bych si tipnul, že to nebude ani moc ekologické. Dřevo je dřevo.
Na Martinových kytarách se Richlite vyskytuje u levnějších modelů, ale přijde mi, že je to pokaždé nějak jinak, asi podle toho, co je zrovna k dispozici, na nejlevnější kytaře z X series najdete dřevěný hmatník a kobylku, ale třeba už relativně v hierarchii modelů docela vysoko postavená D16 Made in USA měla ještě donedávna Richlite. Poslední dobou se zase víc používá eben, např. i D18, která byla typická palisandrovým hmatníkem a kobylkou, má ebenové komponenty.

[hyenik]

richlite mam na godinovi a je ok, ale chapu ze zbavit se toho pocitu hmatniku "z papiru" chce silnou vůli
o koliccich jsem pouze nemeditoval, ale samozrejme vyzkousel, takze posudte sami
https://soundcloud.com/hyenik/sets/bridge-pins
podrobnejsi uvahu chystam do nejakeho dalsiho dilu Laboratoria

[Thistle]

Z celodřevěných kytar Martin stojí za zmínku 000-17, která má super tvar, kombinaci sitka-mahagon celomasiv, palisandrový hmatník a kobylku, kratší menzuru a hlavně modified low oval krk. Z výroby je výborně seřízená. Je to nejlíp hratelná kytara co jsem měl kdy v rukou. Koupil jsem ji v Hradci v akci za necelých 40 s kufrem. Jo, samozřejmě Martinovsky charakteristicky voní. Pro mě na fingerblues top nástroj.

[Prskyn]

to Simkojc
byl jsem tedy vyzkouset DC-13E. Je povesen na prodejne, cili jsem neprudil a v klidu si ve zkusebne nastroj ohmatal. Zpracovani, dohmat, vse ok. Jeste lepsi mi vsak prisla o kousek dale zavesena GPC-13E-01. To je takova skryta lahudka, vynikajici nastroj... ale je to tak, jak jsi napsal. Za ty penize jsou i lepsi kytary, pro porovnani jsem jeste brnknul na Furch Vintage 1 Dc-Sr a TAYLOR GTe Urban Ash. Subjektivne... Furch je zkratka o dve delky svym jasnym a vyvazenym zvukem rozdrtil. Ale hodne jsem se musel ovladnout, abych si tu GPC nakonec neodnesl...

[Šimkojc]

No tak to je super, není nad vlastní zkušenosti. Jestliže tě víc oslovila GPC, je to určitě zajímavé, má menší tělo než D13 (GP - Grand Performance), kus jí chybí (C - cutaway) a je to "jen" polomasiv. Furch je fajn, pár jsem jich v ruce měl včetně zakázkového nástroje, který si dal postavit můj kamarád a stál ho tuším 137 500 Kč. Jsou to skvělé kytary, ale pro mě nemají historii, ani (aspoň v tuto chvíli) investiční potenciál, takže mě tahle značka nechává chladným. Navíc některé modely jsou až moc inspirované Taylorem. Taylor je taky super, ale stejně dávno před založením těchto a dalších značek tu byl Martin, jako takový kytarový Adam, od kterého pak již všichni jen opisovali. Když byl založen Taylor, tak Martin vyráběl kytary už 141 let, co na to říct...
Jak už jsem psal, Martinovi se leccos odpouští, ale jeho drobné nedostatky jsou bohatě vyvážené úžasnou historií téhle značky (uznávám, tohle někoho nemusí vůbec zajímat) a taky tím, že nástroj postupně roste na ceně a to tím spíš, pokud byl koupený jako použitý a za rozumnou cenu. Třeba se k tomu za pár desetiletí dopracují i jiné značky, ale to už zase bude Martin někde jinde.

[himself]

Ne, že by mě nechávala historie v klidu, to rozhodně ne, ale přeci jen je vidět, že to vnímáš primárně jako investici, ne primárně jako nástroj na hraní.

[Prskyn]

To Simkojc
Já tvůj pohled na značku naprosto chápu. Mám podobné investiční pochoutky, ale v jiné kategorii hudebních nástrojů, neb primárně jsem především houslomil.
A ano, protože ta GPC je polomasiv (a za ten fakt 40k nedám), nakonec jsem si jí neodnesl. Ale je to takový můj malý typ pro fingerpicking hráče, kterým polomasiv nevadí. Doporučuji všemi devíti (neb malíček na RH vynechávám).

PS: malá zajímavost z Holywoodu... ve filmu Osm hrozných Kurt Russel neplánovaně rozbil historického Martina, asi 150 let starého. Třísknul s ním o trám...

[Šimkojc]

Vono jsou investice a investice. Takový byt v Praze je určitě dobrá investice, ale nejde prodat jeden pokoj když člověk zrovna potřebuje peníze. A Martin je taky investice, ale v momentě potřeby prodeje vzniká problém, protože je vám líto se ho zbavit a navíc stejně jako ten byt bude mít za pár let zase o něco vyšší cenu. Jo, beru Martina jako investici, historie značky je skvělý bonus, ale myslím, že kdyby to blbě hrálo, tak to nekoupím.

[himself]

Prskyne, já taky, ale snažím se ho zapojovat. Protože při hybrid pickingu docházejí prsty. A jde to zatraceně těžko.

[cherreda]

richlite mam na godinovi a je ok, ale chapu ze zbavit se toho pocitu hmatniku "z papiru" chce silnou vůli
o koliccich jsem pouze nemeditoval, ale samozrejme vyzkousel, takze posudte sami
https://soundcloud.com/hyenik/sets/bridge-pins
podrobnejsi uvahu chystam do nejakeho dalsiho dilu Laboratoria

Zajímavé, vím, žes to už postoval dřív, ale nepamatoval jsem si to.
Plasťáky nebo kost je skoro fukéř, ale ty mosazné jsou až překvapivé.
Škoda, žes neměl ještě ebenové pro ucelenost, ale i tak je to fajn počin.

Pro mě osobně z toho plyne, že PowerPins se nejspíš chovají cca jako mosazné - akorát jak jsem je samozřejmě montil zároveň při výměně strun za nové, tak se to uchometricky schovalo, resp. všechen zvukový rozdíl jsem přiřkl novým strunám.

[Prskyn]

to Himself... pro mě je hybrid picking nepochopitelný, byť jsem si milionkrát sugeroval, že se to jednoho dne naučím... nenaučil. A tak vždy tiše poslouchám všechny ty Emmanuely a s otevřenou pusou bojuji s obdivem a závistí...
OT: mimochodem Maton v kategoriích 70k + jsou obdivuhodné nástroje. Ale to ty vlastně víš

[Šimkojc]

Housle jsou pro mě nástroj, kolem kterého chodím uctivě velkým obloukem, protože nechápu, jak se na to dá hrát. Sice jsem se na stará kolena začal učit na violoncello, ale to je jiná liga, tam se aspoň vejdou prsty...

Tuhle perličku z filmu Osm hrozných jsem četl a hezky dokumentuje marťanství filmařů. Nakonec jestliže natočení filmu dnes stojí třeba 200 mil. USD, tak to je skoro 4,5 miliardy Kč a na pár dolarů se pak nehledí. Řekl bych, že normální člověk, který by něco podobného tvořil, by si pořídil po 100 dolarech dvě (jednu záložní) čínské kopie historického Martina a bylo by vymalováno. Ale Tarantino aspol. si nechá u Martina v Pensylvánii postavit tři originální kopie po 100 000 Kč a půjčí si z muzea původního Martina z druhé poloviny 19. století za milion. Pak na to Daisy Domergue něco drnká a zrovna když se točí scéna s rozbitím kytary o sloup má v rukách ten muzejní kousek. Hopla...

Příklad ze života : Přítelkyně se kdysi motala kolem nějakého filmu s Brucem Willisem, který se točil v Praze. Režisér potřeboval pro nějakou hérečku do jedné scény kabelku. I vydal se asistent režiséra do Pařížské a asi za 100 k tam nakoupil pár kabelek, režisér si jednu vybral a zbytek si rozebral asistující personál. Přítelkyně ji dodnes občas nosí...

[Prskyn]

No vidíš, já jsem přesvědčen o tom, že cello je mnohem náročnější, než hra na housle. Moje sestra na cello hraje a je to nástroj, který neodpouští chyby. U houslí "pokřivené" tóny dokážeš v setině sekundy ještě nějak napravit, ale u cella jsou "slyšet na míle daleko" a nenaděláš nic. Proto opravdu vynikající cellisty spočítáš na prstech ruky - a ani té "sólové" literatury není tolik, co pro housle. Ale na obojím lze hezky ujíždět až do parádní nirvany. To zase jo... ale taky nas**at sousedy, když cvičíš Janáčka