zapojení snímačů

[torst]

ano, jedna žíla P90 uzemnit. Nejdřív zapoj HB a pak provizorně P90. V mezipoloze musí hrát kytara normálně. Pokud je zvuk mezipolohy tenounký, bez basů, jsou snímače v protifázi. Pak prohoď vývody P90.
Uzemnění se vede pod šroub struníku.
Bez potu to samozřejmě šlapat bude, ale dal bych ho tam. Používám jen jako OFF na konci písně nebo při obložení kytary, ale hodí se. Teda, jestli bude ten killswitch aretován, tak ho tim nahradíš.

[Trevor]

Asi bych dal místo potu aspoň rezistor paraelně na výstup, ať kytara má aspoň nějaký filtr a zátěž

[volfi]

Pravděpodobně si někde dohledal tzv. hard on zapojení ne? Vím, že někdo známější na to hrál, ale měl EMG.
Jinak souhlas s Trevorem, při pokusech jsem kolikrát měl snímač na přímo a není ono.

Jinak mám drobný poznatek ke killswitchi, pokud máš klasikej páčkovej přepínač, tak to sice funguje, ale tlačítkovej spínač je daleko pohodlnější a furt můžeš držet trsátko v ruce.

[frenk54]

Děkuji moc za info. Volfi, díval jsem se na hard on zapojení, ale nic nenašel Asi se teď budu ptát naprosto hloupě, ale prosím o pochopení, jsem amatér

Trevor, kam přesně myslíš, že mám rezistor umístit? A jaký to bude mít vliv na zvuk?

Torste, nevím, zda jsem tě přesně pochopil s uzemněním. Šroub struníku už mám naražený a další kabely tam určitě neprocpu Myslel jsem, které místo přesně využít jako jednotný bod, kam se sbíhá zemnění. Obyč se využívá plášť potenciometru, ale jak víte, ten neplánuji.

[José]

Jestli se nemýlím, tak když kytaru bez filtru tvořeného běžným potem a kabelem připojíš na něco s vysokou vstupní impedancí vznikne ti vysoký rezonanční pík (hrb) někde na vyšších středech/výškách - podobně jako když na klasickém synťáku vytočíš knob resonance.
Něco k počtení tu:
http://buildyourguitar.com/resources/lemme/

Jinak uzemnění by mělo se někde dotýkat strun - tradičně struník. A jedno zemnící místo (onen plášť potu) se používá jako prevence zemních smyček - muže to být kdekoliv na zemi - na příslušné pacce toho killswitche, na jackové samici..

[Trevor]

Trevor, kam přesně myslíš, že mám rezistor umístit? A jaký to bude mít vliv na zvuk?

Paraelně na výstup, třeba přímo na jack
Zvuk, jak píše José, můžeš vyzkoušet rezistor 1M až 250k Ohmů, nebo si připoj 1M potenciometr jako reostat a poslouchej jaké nastavení vyhovuje, pak změř a nahraď rezistorem

[frenk54]

Děkuji za pomoc, vyzkouším a dám vědět. Teď bude ještě vhod si obstarat lepší pájku, při včerejším pokusu mi došlo, že to tou mojí opravdu nepůjde, potřebuji něco trochu menšího. Nemáte kdyžtak prosím nějaký tip? Již jsem si psal do vláka levna-pajeci-stanice-38645-40#p806250.

[torst]

https://aukro.cz/kyjovan-vyrobni-druzst ... 7008097524
Klasika držák. Mám jí roky a bezva. Viděl jsem jí i u Honzy Vladyky a ten jí také blahoslavil. Pájim i SMD.

[kmensik]

Někde v dutině, kde by normálně byly potenciometry, si vytvoříš temnící bod. Třeba plášť přepínače, jestli má očko. Musí k němu být připojené uzemnění strun, musí být protažený drát od kobylky nebo struníku, jinak to bude bzučet.
Trafopájka 75 W úplně stačí a je často vhodnější než mikropájka. Nemá žhavou tak dlouhou část, takže si nepopálíš okolní kabely. Věčné očko 1,2-1,6 mm. Kvalitní trubičkový cín s kvalitním tavidlem je základ, obrovský rozdíl. Používám Stannol HS10 Sn60Pb40 1mm 250g.
Kdyžtak vyfoť nebo nakresli, jak to máš naplánované, nad obrázkem se zapojení lépe probírá.

[frenk54]

Děkuji moc za dodatečné info. Podle toho, co říkáte, tak moje pájka by měla být naprosto ok, pak už to může být jen technikou nebo cínem. Jen se chci zeptat, v milosti se mi stalo, že jsem si chtěl něco přepájet na kytaře, nicméně kolikrát mi nešlo vůbec rozpájet cín, který byl na kytaře už z fabriky. Je to normální?

PS. Zítra se pokusím nějak dát dohromady smysluplný plánek

[Trevor]

jaká má ta tvoje páječka hrot, klidně hoď nějaké fotky, čím pájíš a tak..

[kmensik]

Trafopájkou jde i bezolovnatý cín, jen z pláště potenciometru to jde vždycky blbě, moc odebírá teplo. Kdyžtak přidat kapku čerstvého olovnatého cínu a hned to povolí. Kvalitní očko, dobrý kontakt očka s páječkou, čisté nezoxidované očko hezky smočené čerstvým cínem a musí jít všechno.

[Tube Guru]

Zdar a sílu bastlíři,
k pájení na kryty potenciometrů není trafopáječka vůbec vhodná. Ohřev na tavicí teplotu cínu trvá dlouho a teplo se rozvádí kovovými částmi i tam, kde je vysoká teplota nežádoucí. To může vést až k roztavení plastových částí. Z mých zkušeností je na tohle nejvhodnější páječka s příkonem 50W. Sám jsem k tomuto účelu používal typ 232 koupený v 70. letech. Možná, že ještě bude někde na bleším trhu k mání za hubičku.

[volfi]

Nechci vyloženě odporovat někomu, kdo má naletováno 100x víc než já. Ale logicky mi to absolutně nejde dohromady.
Pokud potřebuji letovat něco, co nesmím ohřát, tak musím použít co nejvyšší výkon a trochu ohulit teplotu, abych letoval co nejkratší čas. Dobrej příklad je letování článku 18650. Se 125w trafopájkou, to mám zhruba za 3 vteřiny a článek se ani neohřeje. Upřímně bych se bál na to vzít 50w páječku. Navíc u páječek s regulací teploty, nemá smysl se omezovat výkonem.

[Trevor]

je to tak volfi, nemýlíš se
pokud někdo pájet umí, stačí mu trafopáječka 75W i na potenciometry, já osobně s nima tedy problém nemám
kopyta páječky mají jedinou výhodu, že naakumulují více energie a hrot tak rychle nezchladne, dobré při pájení plechů a větších věcí, kde je potřeba opravdu prohřát materiál

[Tube Guru]

Každé těleso má svojí tepelnou kapacitu. U letování plechů a obecně všech součástí, které značně ochlazují pájecí hrot (což kryt potenciometru jistě je) je třeba uvažovat, že právě z toho důvodu je vhodnější páječka s pájecím hrotem masivnějším, těžším - ten má vyšší tepelnou kapacitu než např. pájecí smyčka trafopáječky, tudíž se neochladí tak rychle. Volfi, Tvůj příklad s pájením vývodů na článek 18650 to potvrzuje. Nikdy jsem neměl potřebu páječky s příkonem 100W. Padesátiwattová zvládla i letování krabiček pro vf vstupní díly FM tunerů z mosazného plechu tloušťky cca 0,5mm. Teď si uvědomuji, že používám 100W páječku vlastně nejčastěji, ale to je jiný případ - transformátorová páječka s tmavě červeným bakelitovým krytem z roku 1964.
Za dobu svojí životnosti byla několikrát taky opravována a upravována. Nyní jsem s ní stoprocentně spokojený a žádnou jinou bych nechtěl.

[Trevor]

Možná asi záleží i na připravě pájené plochy, zkusil jsem si stopnout alphu 24, bez přípravy asi 6-7 vteřin, s očištěním 3-4 vteřiny, nejhorší jsou pot. od tesly, tam to je 5-6 i s očištěním, pot se nezahřeje tak abych ho neudržel v ruce, takže v poho si myslím
mám i kámoše, který když na něco sáhne páječkou, tak je schopen se propálit až do sklepa, ale pořádnej spoj se mu nepovede, ne každému to holt jde no

[volfi]

Jo čištění je základ, nejradši používám skotskou vlnu a ISOpropyl, rychlý a funkční. Vlnu mám omotanou kolem starýho šroubováku a dostanu se tím prakticky všude.

[jbiker]

Když už se to tady pitvá. Jaký je nejlepší (typický) postup? Čím čistit, kdy kalafunu, tavidlo atd. Zkušenosti expertů. Pájím jednou za uherák a všechno tak nějak intuitivně, velmi pravděpodobně ne vždy správně.
Edit: Koukám, drásal jsem můj dotaz paralelně s volfim.

[Trevor]

Problémovější věci je potřeba očistit, jako volfi, třeba tou ocelovou vlnou,nebo hrubou stranou houbičky na nádobí apod. něco je potřeba ošetřit kyselinou chlorovodík.. hliník pod olejem atd.
ale když jsou dobré materiály, tak s pájením problém není, ideál je pocín, stříbro,zlato už od výrobce, to jde samo
čistý pájecí hrot/smyčku, pocínovaný, se stopou kalafuny a jedeš : )
na pistolku si můžeš udělat kratší smyčku, ta více hřeje, s delší pak zas na menší citlivější věci a déle vydrží